Hostiteľ

Stejně mučivé jako týdenní promítací maraton Posla budoucnosti, jen s tím rozdílem, že tentokrát nejde o pošťáka Keva, ale schizofrenní poštěvák puberťačky Melanie. Kdo je cílová skupina? Dívky pod 14 let? Jehovisté? Žánr sci-fi je jen zneužitá kulisa, Niccolova režijní snaha je jako stříkání parfému z flakónku na nejzasranější toi-toice rockového festivalu. Zaráží mě, jak tak ubohé literární předloze může být věnováno tolik pozornosti přinášející komerční úspěch. Opravdu jsou čtenářky young-adult novel jen jistý druh ptactva, z kterého madam Meyerová trhá psací brka, co pak cpe hluboko do mého chřtánu..? (07.07.2015)

Skoro tak slaboduchá pitomost pro přecitlivělé teenagerky jako ta mormonská agitačka s upíry (aka Twillight), jen tady se navíc znásilňuje Andrew Niccol (který ale také nese svůj podíl viny), jinak skvělá mladá herečka Saoirse Ronan, a vůbec celý žánr sci-fi. Pokud máte chuť na dvě hodiny sledování toho, jak se jedna pipka kdesi v poušti nemůže rozhodnout mezi dvěma fešnými hochy, a při tom tak trochu na okraj obhajuje mimozemskou invazi a genocidu, tak směle do The Host.Za sebe ale říkám:FUCK YOU, STEPHENIE MEYER! FUCK! YOU! 3/10 (07.01.2014)

Hvězdičku za Radioactive v závěrečných titulcích. Jinak bych si dovolil požádat tu pindu, která to napsala, aby propříště znásilňovala jiné žánry než ty, které mám zrovna já rád. Dělat sci-fi pro lidi, kteří nemají rádi sci-fi, nedává smysl. Nechť si intelektuálně pubertální diváctvo a čtenářstvo klidně dál rochní v pubertálních romantikách - pokud zůstanou na poli romantického žánru. Sledovat v hororových, případně ve vědeckofantastických kulisách příběh, jehož nejsilnějším motorem je hrdinčino rozhodování mezi dvěma hošany, mi pije krev. Nejsmutnější navíc je, že sem tam probleskne i základ nějakého sci-fi motivu, který by se slušel patřičně rozvést. Na to ale bohužel mysl Stephenie Meyerové nestačí. A Andrewa Niccola přestávám považovat za filmaře, kterého chci sledovat. Propůjčit se k takové břečce, fuj. (29.04.2013)

Až si mou tělesnou schránku zabere jakýsi mimozemšťan, tak se budu hodně bavit nad tím, jak ho budou bolet záda, jak mu občas vypadne koleno z jamky a jak ho zaskočí alergie na jarní trávy. Myslím si, že mi tělo ihned vrátí a půjde si hledat nějaké použitelnější, mladší a krásnější. V tomto snímku zkrátka žádná Duše neběhá v odpudivé schránce a zamilovaní chlapci také připomínají spíše modely spodního prádla než běžné školáky. Ale co naplat, já jsem se celkem bavil, občas jsem se dokonce škodolibě nesmál a musím se přiznat, že jsem Duši do těla nakonec přijal o hodně lépe než jsem původně očekával. (21.03.2015)

Je to strašlivě, ale opravdu strašlivě hloupý film. Ale asi je na místě vinit knižní předlohu a to ztělesněné zlo, co jí napsalo. Celý ten koncept dvou osob v jednom těle, kde každá osoba jakože miluje někoho jiného, z čehož vznikají 'silné' a 'komické' scény, to je trochu mimo mě. A taky když někoho miluju, tak ho zmlátím, protože má jinou barvu očí, že ano. Navíc jsem asi divná, ale jsem team mimozemštani, protože žít v komunitě, kde se nelže, nejsou války a všechno je zadarmo? Hned bych do sebe poslala toho bílýho tisíc let starého pavoučka, který by mě změnil na holčičího Elijaha Wooda. (08.05.2013)