Tomb Raider

Na jednu stranu lze říci, že filmový "Tomb Raider" pouze do hraného filmu převádí famózní stejnojmenný reboot videoherní franšízy z roku 2013, z něhož přebírá příběh, prostředí, ale i pojetí akce a postavy. Navíc film z porovnání s videohrou vychází hodně jako chudší příbuzný - jednak co do výpravy a variability prostředí, ale také z hlediska vyprávění i profilace postavy a jejího vývoje. Názorně se tak ukazují přednosti potenciálu videoher vůči kinematografii v podobném duchu jako v případě jejího porovnání se seriály. Ale zase nutno uznat, že ani film z toho nevychází úplně bez pozitiv. Ty spočívají v pořád ještě masovější přístupnosti a menší časové náročnosti filmů, ale také jejich schopnosti uhranout obsazením a formálními finesami. Na většinu pozitivních stránek filmové adaptace - počínaje Lařiným vývojovým obloukem a konče výtečně fyzickou akcí - můžeme odvětit, že to bylo v intenzivnější či propracovanější podobě již ve hře. Co ale zůstává vlastní a nezpochybnitelné, je právě obsazení v čele s představitelkou Lary Croft, byť zdaleka ne omezené jen na ni. Alicia Vikander je uhrančivá coby nová ikona a vzor pro divačky i diváky svou fyzickou kondicí a charismatem. Někteří fanoušci a diváci obeznámení pouze s klasickým obrazem Lary remcají, že své ikonické dvě pistole pozdvihne až na samém konci filmu. Jenže právě v tom spočívá náročnost zdejšího pojetí figury, že musí unést celý film a být akční hrdinkou bez těchto tradičních atributů, což znamená vyvážit to fyzickou zdatností. Díky upřednostnění akce, kde ke slovu přichází fyzička a výdrž před přestřelkami tak film výtečně navazuje nejen na revoluční koncept rebootové videohry, ale také přináší do kin svěží závan v rámci akčních blockbuserů. Ačkoli akční pasáže oplývají počítačovou animací, jejich základem jsou fyzické výkony hlavní představitelky. Současně stojí za to vyzdvihnout nekřiklavou progresivnost filmu co do genderových i rasových stereotypů. Zatímco v případě klasického obrazu Lary Croft hráči i diváci filmů s Angelinou Jolie zahlíželi na její dekolt a pozadí, v novém pojetí (opět ustanoveném již videohrou) se hlavními atributy stávají její osvalená záda a paže. Ty ovšem vyvstávají v kontextu scén, ne díky objektivizujícím záběrům, kterých je film osvěžujícím způsobem prostý. Nad to navíc s vedlejší postavou Lua v podání Daniela Wu americká kinematografie poprvé prolamuje stereotyp, že Asiaté nejsou mužní a sexy. (08.07.2018)

Hodně váhám mezi 3 a 4* vlastně i teď, když o tom tři hodiny po skončení filmu píšu. Jako absolutní negramot v rámci počítačových her mi bylo tradičně úplně šumák, jak moc je to hře věrné, a zajímalo mě jedině, jestli se snad poprvé v historii filmových adaptací PC blbin fakt dobře pobavím - a v tomhle ohledu jsem převelice potěšen. Tomb Raider je naprosto vyspělý dobrodružný akčňák, který dokáže zapracovat očekávané postupy a vzorce počítačových her (vývoj titulní hrdinky s postupným odkrýváním a upgradováním jejích schopností, zpomalovačky při heroických útěcích či skocích atd.) do funkčního retro příběhu, který se prokopává k závěru skrze očekávaný, ale velice sympatický řetězec těch nejmilovanějších klišé z dobrodružných bijáků převážně od Stevena Spielberga (letadlo nad vodopádem aka přívěs nad útesem ve dvojce Jurského parku; finále pod zemí aka všichni Indiana Jonesové dohromady). Krásná a přesvědčivá Vikander, charismatičtí West a Goggings, spolehlivý Junkie XL a skutečně výborný střih akčních scén.... Žádného vyloženě wow momentu se sice nedočkáme a prostě jsme to všechno už viděli v ještě lepším provedení ve zlaté éře žánru, ale takhle poctivou a zároveň zábavně hravou poctu jsem vážně nečekal a neubráním se ani prvotní spokojenosti, ani těm prozatímním čtyřem hvězdičkám... (19.03.2018)

Alicia super a vůbec celej Londýn mě fakt bavil. Po příjezdu na ostrov mě ale iritovaly dojemný scény s fotříkem a nějak jsem se začal nudit. Do hrobky se dostali fakt jednoduše, ale tam jsem čekal alespoň pořádnou tajemnou potvoru, ducha, nebo něco. Jenže tvůrci vsadili na reálnou notu a já si přišel ošizenej. Prostě hra je o dost epičtější, než film. Ale jako mám chuť si teď koupit novýho Tomb Raidera, to jo. (25.03.2018)

Začiatok fajn. Nie geniálny, nie revolučný a nie super, ale fajn, môže byť. Realistický tón, parádna scéna s bicyklami a do toho švédska sympaťáčka Alicia Vikander (Ex Machina) s toľkými tehličkami na bruchu, ktoré nemal pomaly ani Arnold Schwarzenegger v časoch majstra sveta v kulturistike. Bohužiaľ, flashbacky s otcom sú triviálne. To ale nie je nič oproti chvíli, v ktorej sa Lara dostane na exotický ostrov. Od tej chvíle to síce chce pôsobiť veľkolepo exoticky (džungľa, vodopády, rieka, lietadlo, podzemná megahrobka), ale väčšinou je to televíznym dojmom pôsobiaca rutina, kde (kvázi)veľkolepé kulisy pôsobia v prvom rade skutočne iba ako štúdiové kulisy a nie ako veľkofilm za takmer stovku miliónov. Zbožňujem filmy z džungle, ale tu sa mi paradoxne viac páčila prvá "mestská" polovica, čo hovorí za všetko. Dvojhodinová stopáž je prehnaná, Walton Goggins (Predátori) je veľmi mdlý, slabý a nezaujímavý hlavný zlosyn a do úlohy Larinho otca mal byť obsadený charizmatickejší herec. Akčné scény sú triviálne. Scenár pomerne hrozný a nelogický. Nakoniec to o moc lepšie, než verzia s Angelinou Jolie veru nebolo. Kým tá mala zmasakrovanejší strih, verzia z roku 2018 má príbeh zrozumiteľnejší... ale nudný. (04.06.2018)

No tak ježišmarjá, dvě hodiny koukat na Alici musí bavit i holky, natož pak mě! On si pak rejža nemusí moc lámat hlavu s efektama, když všichni stejně čučej akorát na efekt Vikander. Pojďme rychle udělat další díl, kde už nebude tak dlouhá předehra a půjde se hned na věc. Pasáž na ostrově byla totiž tak zábavná, že třeba taková Wonder Woman by měla okamžitě vrátit kostým a jít dělat Laře sekretářku. (Banff, Kanada) (24.03.2018)