Tomb Raider

Až vám bude někdo říkat, že filmařské pojetí filmu TOMB RAIDER má jisté rysy retropřístupu, tak... vlastně ano. ___ 1. V upřímné jednoduchosti vyprávění je to docela pravda už jen vedle všech těch meta-narativů a meta-fikčních-světů. A spíše než dědictví počítačových her v tom vidím dědictví řetězovitých epizodických narativů, které tvoří vzorec dobrodružného románu i filmu víceméně odjakživa. Oproštění tohoto vzorce od dávkování odkazy v každé scéně na vrub soustřeďování se na relativně pomalý vývoj hrdinky, působí osvobozujícím dojmem, byť si ho umím představit hravější - a přechod od hodné holky k vraždící... ehm... hodné holce je přece jen poněkud nečekaný. ___ 2. Z hlediska stylu sprintuje se svými 2722 střihy průměrně po 2,4 vteřinách v tom rychlejším peletonu zcela současné kinematografie. Na druhou stranu je mnohem přehlednější než většina současných akčních filmů. To je dáno zřejmě větším množstvím ustavujících celků a vůbec větších rámů, kdy nástřihy na detaily mají tendence zpřesňovat plynulost informačního toku a velké množství úhlů je často navázáno na něčí pohledy. Jakkoli podobně rychlý střih nebyl v devadesátých letech normou, ostatně i dneska jde víceméně o dolní hranici preferované rychlosti střihové skladby (níže už jde spíše o odchylky), v přehlednosti se tehdejším postupům střihu akčního filmu blíží spíše než dnešním. Pro srovnání viz moji databázi zde. ___ 3. To jsou ale jen dohady, musel bych film vidět znovu a soustřeďovat se více na styl, na výstavbu jednotlivých prostředí i na způsoby vedení pozornosti v hloubce prostoru. Napoprvé jsem se spíše nechal unášet dobrodružným příběhem o sympatické hrdince v neotřelém podání Vikanderové. Vzpomněl jsem si každopádně na ÚTOK NA BÍLÝ DŮM, kde je čistota upřímně jednoduchého vyprávění i nečekaná přehlednost jinak velmi rychlého střihu podobně starosvětská. (17.03.2018)

Začiatok fajn. Nie geniálny, nie revolučný a nie super, ale fajn, môže byť. Realistický tón, parádna scéna s bicyklami a do toho švédska sympaťáčka Alicia Vikander (Ex Machina) s toľkými tehličkami na bruchu, ktoré nemal pomaly ani Arnold Schwarzenegger v časoch majstra sveta v kulturistike. Bohužiaľ, flashbacky s otcom sú triviálne. To ale nie je nič oproti chvíli, v ktorej sa Lara dostane na exotický ostrov. Od tej chvíle to síce chce pôsobiť veľkolepo exoticky (džungľa, vodopády, rieka, lietadlo, podzemná megahrobka), ale väčšinou je to televíznym dojmom pôsobiaca rutina, kde (kvázi)veľkolepé kulisy pôsobia v prvom rade skutočne iba ako štúdiové kulisy a nie ako veľkofilm za takmer stovku miliónov. Zbožňujem filmy z džungle, ale tu sa mi paradoxne viac páčila prvá "mestská" polovica, čo hovorí za všetko. Dvojhodinová stopáž je prehnaná, Walton Goggins (Predátori) je veľmi mdlý, slabý a nezaujímavý hlavný zlosyn a do úlohy Larinho otca mal byť obsadený charizmatickejší herec. Akčné scény sú triviálne. Scenár pomerne hrozný a nelogický. Nakoniec to o moc lepšie, než verzia s Angelinou Jolie veru nebolo. Kým tá mala zmasakrovanejší strih, verzia z roku 2018 má príbeh zrozumiteľnejší... ale nudný. (04.06.2018)

Než srovnání s nepovedenými (a s desetiletým odstupem už i řádně směšnými) Angelininými hrátkami si nové pojetí zaslouží podtitul Dobyvatelé ztracené Lary. Těch skoků, hádanek, situací na samé hraně i roztodivných udělátek je tolik, že i pozvolný úvod nebo zkratkovitý rozjezd událostí na ostrově fungují v rámci archeologického dobrodružství na silně podtrženou jedničku. Je až překvapivé, jak velká tíha pak leží na samotné slečně z rodu Croftů, protože Alicia Vikander má ve svém hereckém výrazu takovou sílu, že z emocionálních scén ždímá totální maximum a ty smutnější mě díky ní k mému šoku tlačily skoro k slzám. Nebýt trochu mimo působícího Gogginse, který ze slibného a uvěřitelného slizouna Vogela nedělá nic navíc a na několika místech herecky moc nestačí, byl bych snad doskočil až na nejvyšší hodnocení. Vychytaný scénář se totiž konečně odvažuje nevymýšlet zbytečné veletoče a zkrátka jen adaptovat hru, bez zbytečného holedbání se o vymýšlení vlastní cesty, které vždy vede buď k prohře u fanoušků, u kritiky nebo u pokladen, často pak u všech tří možností. Uthaugova vize má tak nakročeno když ne k nové módě, tak alespoň k sevřené žánrové trilogii. (15.03.2018)

„NEMĚLA JSI SEM JEZDIT. ALE JSEM RÁD, ŽE JSI TADY… /// Tomb Raider – to je v první řadě mladá, hezká, nadaná a populární Alicia Vikander, hafo CGI, navozující, spolu s lokalitama, dobrodružnou atmosféru a soundtrack. Líbí se mi začátek. Má tempo a vtip, navíc se těším, až se na plátně objeví Daniel Wu a že za to vezme jak se na „žluťáka“ sluší a patří. Nedočkal jsem se. (Trochu mi to vynahradil Walton Goggins, kterej v roli záporáka dokázal vyloudit pár agresivních emocí.) Gró příběhu se odehrává na ostrově, kde na Laru čeká překvapení. Bohužel spolu s ním přichází i šutrák úrazu. Nudný pasáže, ve kterejch je třeba si všechno říct... a pak scénáristický nesmysly, který naplno odhalujou triviálnost zápletky a pravej důvod, proč je slečna Croft zpátky. Jednoduše řečeno – tam kde takovej Indiana Jones vždycky triumfuje, Tomb Raider ztrácí. Scénář je z toho slabšího soudku, ale hravě trumfne ty předešlý filmy. I z toho důvodu můžeme brát návrat herní legendy na stříbrný plátno jako vcelku vydařenej. Film není úplně debilní (taky by se dalo napsat, že je celkem dobrej – záleží na úhlu pohledu). Najdou se okamžiky , který nutí diváka Laře držet palce - aby nespadla…, aby ji netrefili, aby ... prostě aby přežila. Je to fajn, i když je jasný, že míra zranitelnosti je tady posunutá na vyšší level. Znalce jistě potěší těch pár pasáží, který na hru ukazujou. A jsem fakt zvědavej, kam tuhle postavu Alicia Vikander posune v případným pokračování. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pařil jsem!. 2.) Vzrušujou mě holky v kraťasech a bez podprdy. 3.) Fotr mi zmizel na nějakým podělaným ostrově (zanechal po sobě Rubikovu kostku…). /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (21.03.2018)

// Nedali to orkové, nedal to ani Fassbender, nakonec vše zachraňuje až holka s kukučem Alicie Vikander s lukem v ruce a parádně zrebootovaným originem v zádech. Tomb Raider má všechno, intenzivní a vynalézavou akci, skvělé herce, parádní hudbu a nakonec i dost napětí, aby mě udržel hezky spokojeného až do konce toho jinak docela ohraného filmového tropu "hrdina dobrodruh vs. zlá organizace s cílem zničit svět". Mimo to je to ale nářez a dost možná nejlepší videoherní film, jaký jsme zatím dostali, za mě tedy spokojených 8/10 a chci to vidět co nejdřív znova. A fakt na to běžte do kina, protože chci i dvojku. (Kupodivu můžu doporučit 3D IMAX) (14.03.2018)