Tomb Raider

Nová Lara Croft je hodně fajn a svou předchůdkyni strká snadno do kapsy. Akce je zcela určitě lepší, honičky svižnější a výborně sestříhané a Alicii bych z fleku označil za momentálně číslo 1 co se týče ženské části žebříčku. Díky Vikander je novější Lara mnohem méně prošpikována sexepílem, nevyžívá se v ukazování svého šatníku a sází se nejvíc na opravdové dobrodružství ve stylu Indiana Jonese a jak dobře všichni víme, těchto filmů není nikdy dost. Každý trošku kvalitnější přírůstek je okamžitě vynesen do nebes. Jsem za podobný film moc rád. Hlavní hrdinka pořád někam a před něčím utíká a snímek poprvé zpomalí až někdy po hodince, aby závěrečných 30 minutek doklepl ve stylu Poslední křížové výpravy. Obsazení ok, režisér mě moc neříká, ale úlohu zvládl. Warneři potěšili spuštěním této série a určitě bych ocenil i pokračování. 70% (12.06.2018)

Bol som príjemne prekvapený, že tvorcovia šli do nečakaného naturalizmu a keď Lara odpáli na plátne prvého lotra, je to podané nečakane psychologicky a nehollywoodsky. Zabíjanie tu nie je žiadna zábava, ale nutnosť, ak chcete prežiť. Finále medzi kostrami, lebkami a kosťami s digitálnymi efektmi ale zostáva tiež príjemne civilné. Alicia Vikander sa musela pre rolu strašne nadrieť, ale jej kondičný tréner z nej našťastie neurobil druhého Schwarzeneggera. Škoda len, že si zabudla prsia doma na poličke. Väčšinu kaskadérskych scén robila sama, ale keď sa pozriete na film o natáčaní vidíte, že väčšina nebezpečných scén sa nakrúcala pred zeleným pozadím. Čo možno Tomb Raider vytknúť je mierna strata tempa v polovici filmu a uznávam, že nie každý ocení rúcanie žánrových pravidiel, neuvidíte žiadnu romancu ani žiadny príchod na koni do zapadajúceho slnka. Na druhú stranu dobrodružstva a napätia vo filmu rozhodne je, humor tiež, scény sú brilantné a humorné a scéna na rieke je akčným vrcholom filmu. Dobrý odpočinkový film. (18.11.2019)

Na původní Tomb Raider s Angie vzpomínám dodnes. Vzpomínám na dobu, kdy jsem Tomb Raider mastil na starém Pentiu a vzpomínám i na dobu, kdy jsem do kina začínal chodit sám. První film, u kterého mi rodiče vložili důvěru, byl totiž právě Tomb Raider. Na rozdíl od Angie ale Alicia Vikander není úplně Lara Croft. Jako přiblížila se restartované sérii, ale i když je super kost, tak to prostě není ono. Příběh a akce byla fajn, ale celou dobu jsem měl pocit, že tomu prostě něco chybí. Něco kvůli čemu bych měl důvod si říct, že tohle je povedený dobrodrůžo. Filmy s Angie jsou prostě lepší a zábavnější, i když zároveň hloupější a ujetější. (05.04.2018)

Sorry jako, ale... Alicii mám rád a je to dobrá herečka a sakra pěkná ženská (může se to dneska ještě takto natvrdo psát?). Ale jako Lara Croft fakt ne. Když už, tak tedy raději ta Angelina, která proporčně z hlediska prostorové výraznosti má ke své počítačové hrdince sakra blíž. A já mám k somu právo sakra co říct, protože jsem Laru proháněl po monitoru v dobách prvních počítačů, kdy její ženské obliny (a že jich měla) měly ostré geometrické tvary s jasně rýsovanými hranami. A to se raději nebudu zmiňovat o hojně stahované záležitosti ,,nude patch'', která nám tehdy puberťákům tuhle hru sakra okořenila... Bylo to  v dobách, kdy nás starší varovali, že z těch internetů zblbneme. Nakonec se ukazuje, že dnes z nich zblbli spíše oni, ale to sem vlastně nepatří... Zkrátka a dobře Alicia ne. Počítačová Lara vznikla jako takový protipól Indianovi Jonesovi a zcela jistě se nepočítalo zprvu s tím, že by šlo o filmovou hrdinku. Vznikala v dobách, kdy její nástup těžko mohl katalyzovat feminismus dnešního typu a spíše se zkrátka a dobře jednalo o dobře promyšlený kalkul. Sexy hrdinka v kraťáskách a sakra těsném tílku, hledající poklady po všech koutech světa, to tenkrát ještě nikdo do her nešoupnul... tedy kromě fantastického dinosauřího Trespassera.  Pravda, nejeden mužský počítačový hráč tehdy trochu rozpačitě zapřemýšlel zda do hry jít, když se hraje za ženskou (mne nevyjímaje). Nakonec se ale při tom všem šplhání a skákání z pohledu třetí osoby ukázalo, že ty pohledy na hrdinku z různých stran i plnění dobrodružných úkolů nemusí být až taková nuda. A jak šla doba a zlepšovaly se výkony počítačů i kvalita grafických zpracování dalších dílů, bylo to vizuálně lepší a lepší. No a proč to tady já pamětník píšu ? Protože vlastně ze stejného zdroje těží i film. Pohled na vnadnou spoře oděnou prsatici houpající se na liáně, prostě Indy ve své postavě nabídnout nemůže i kdyby odhodil klobouk :-). Příběh sám se přiznám mně moc nebavil. To neustálé omílání a luštění rébusů nudilo a těch digitálních efektů tam bylo fakt moc. Méně je někdy více soudruzi! Ale nepopírám, že mně ta japonská G3M Nell v té řece nepotěšila. Konec jsem v poddstatě dozíval, protože tenhle kompot o hrobkách, pastech a úniku nám byl servírován už tolikrát, že člověka jen těžko překvapí ta chuť zavařovaných švestek. Dávám tedy za dva klíče do zámku, promiň Alicie, ale snad se znovu potkáme raději někdy jindy, někde jinde. * * (17.05.2024)

Vedle Wonder Woman působí Lara jako chudá příbuzná (hráče videoher asi producenti vnímají jako méně silnou diváckou skupinu než čtenáře komiksů). Všehovšudy čtyři prostředí (Londýn, Hongkong, ostrov, hrobka), s výjimkou vodopádu nikterak okázalé akční scény a v podstatě jen jedna (vycházející) hollywoodská hvězda. V kontextu snah o stvoření plnohodnotné akční filmové hrdinky jde nicméně o lehký pokrok. Lara Croft v podání přirozeně hrající Alicie Vikander je naprosto uvěřitelná. Dvojice scenáristů (Geneva Robertson-Dworet napsala taky Captain Marvel) neexperimentovala a nabízí tradiční origin příběh, který nehráče přehledně zasvětí do světa Tomb Raidera a hráčům nabídne uspokojivou porci „backstory“ a množství přímých citací ze hry. Lara je nám dvojicí úvodních akčních scén představena jako žena, která sice nevyniká ohromnou fyzickou silou, zato dokáže vymýšlet „lišácká“ řešení problémů. V obou případech zatím každopádně selhává. Silná, sebevědomá, byť nikoliv neohrožená, ale poměrně věrohodně zranitelná akční hrdinka se z ní stává až poté, co začne aktivně řešit své „daddy issues“. Vzniká dojem, že všemi prezentovanými schopnostmi, z nichž za některé vděčí otci (řešení hlavolamů, lukostřelba), disponovala od začátku, pouze jí scházela vnitřní rovnováha, protože v jejím životě chyběla ona otcovská figura. V tomhle ohledu je navenek progresivní film hrozně tradicionalistický (vlastně podobně jako Poslední z Jediů – dosaďte za Marka Hamilla Dominica Westa a dostanete prostřední část filmu). Rodinná linie, zastoupena zprvu zejména flashbacky, je ovšem zdatně zakomponována do hlavního vyprávění, posunuje děj, vysvětluje hrdinčiny motivace, pomáhá překlenout delší časové úseky, kdy se postavy někam přemísťují. Pokud jde o přínos libovolné scény pro vyprávění, nelze Tomb Raiderovi nic vytknout. Skoro žádná hluchá místa, kdy by nás přestalo zajímat, co bude dál (camea Nicka Frosta mohla být kratší, nebo žádná). Všechno je hezky propojené a navazuje na sebe. Možná až moc hladce a přímočaře. Akční scény jsou dostatečně různorodé a výrazně videoherní (a demonstrují, jak se Lara zdokonaluje v jednotlivých oblastech – souboj tělo na tělo, útěk před pronásledovateli, skok do dálky), tempo nepolevuje. Uthaug stejně jako ve Vlně předvádí perfektní ovládnutí řemesla a znalost principů klasického hollywoodského vyprávění. V rámci akčního žánru to vůbec není špatné, jen doufám, že pokračování, pro které si film v závěru trochu zdlouhavě a příliš okatě připravuje půdu, nebude stejně přehnaně opatrné. 65% (15.03.2018)