Walking Dead

Nefunguje to na mě. Nefunguje to na mě ani za mák, stejně jako všechno, co vychází a napodobuje dílo George A. Romera a jeho legendární Úsvit mrtvých. Romero totiž svým ovečkám, pardon, zombíkům nadělil vlastnosti, které jim bohužel nedávají velkou naději na existenci v nepřátelském světě, kde by byli vystaveni konkurenčnímu tlaku. V přírodě totiž nevítězí ten vyšší, těžší nebo silnější, ale ten chytřejší. V reálném světě by nebozí zombie byli velice záhy brutálně zmasakrováni živými lidmi, kteří přes civilizační tlak posledních století v sobě stále uchovávají byť schovanou pudovou agresivitu, kterou si vybíjejí tu lovem, tu nejrůznějšími hrami, tu válečným tažením. Obrovské zbrojní arzenály armád, bezpečnostních složek, ale i nejrůznějších pošuků, co se připravují na soudný den, by jejich počet v krátké době zredukovaly směrem k nule. Pokud se zombie žánr nepojme jako parodie nebo zásadním způsobem nemodifikuje, tak se s ním prostě míjím. Mimochodem, je docela zajímavé, jak americký filmový průmysl miluje konce civilizace z důvody invaze zombies. Umím si představit desítky zcela reálných civilizačních kolapsů, které se nikdo nenamáhá převést na filmové plátno, a tyhle blbinky se chrlí jedna za druhou. A ještě jedno bych speciálně Darabontovi vytkl, i když jde spíš o práci scénáristy - Darabont pojal svůj příběh spíš jako líčení přežívání izolované komunity uprostřed nepřátelského světa. Kdyby k takovému kolapsu opravdu došlo, mám pocit, že bych měl úplně jiné starosti a používal úplně jiné výrazové prostředky a dělal úplně jiné věci než seriáloví hrdinové. Zkoukl jsem první tři díly a poté závěrečnou epizodu 2. série a s bolestí jsem konstatoval, že jsem jako ostatně často velmi dobře vystihl, kam se to bude celé vyvíjet včetně vývoje postav. Celkový dojem: 45 %. (09.01.2013)

Jen další zombárna, která ovšem žánrový rámec v zásadě neozvláštňuje o nic nové; tedy pokud nepočítáme umělé nastavování vycházející z formátu televizního seriálu. Stylově i z hlediska dílčích konfliktů je to sice důsledná, ale přesto stále pouhá recyklace již mnohokráte užitých motivů. Na druhou stranu je třeba uznat, že série dobře intenzifikuje potenciál žánru zombie apokalypsy a z kanonických děl si vypůjčuje ty nejnosnější motivy. Projekt je více než sám o sobě zajímavější coby příznak docházejícího dechu, nebo méně vyhoceně řečeno proměny současné seriálové produkce, která se už po vzoru Hollywoodu neumí spoléhat na atraktivitu nových scénářů a naopak si začíná vypomáhat blockbusterovými praktikami a podkuřováním fanboyům skrze adaptování populárních žánrově vyhraněných komiksů pro starší čtenáře. Blockbusterová definiční trojčlenka "the book, the hook, the look" je zde precizně naplněna komiksovou předlohou, propagací vázanou na Darabonta s Gale Ann Hurd a výpravný akční vizuál. Co na tom, že Hurd dělala jen jednu epizodu a výpravnost je jen blafovaná. V souladu s trendy mainstreamových komiksů si i seriál libuje v povrchu a patosu, ale nedokáže nabídnout opravdovou hloubku, kterou jen umně předstírá. Škoda, že si to seriál neodpustil, zbavil by se tak řady vnitřních nelogičností. 7/10 (18.11.2010)

Tomuto seriálu jsem se vyhýbala jako zombie kulce do hlavy, protože hororový žánr není zrovna mým šálkem kávy. Ale jak už to bývá, během krize z nedostatku kvalitních seriálů jsem odsunula předsudky stranou a skutečně nelituji. V TWD (k mé radosti) neběží o děsivá a nečekaná vybafnutí chodců, nýbrž o dramatickou podívanou "kdo s koho". Děj zasazený do postapokalyptického světa nabízí i palčivé otázky ohledně vlastních survival skills, nutí člověka přemýšlet o tom, jakou roli by hrál ve zničeném světě on sám. S téměř stoprocentní jistotou, že já bych byla ta sebevražedná hysterka, která ostatním kazí šanci na přežití, tedy nadšeně sleduji dál a doufám, že zombie nikdy svět neovládnou... První řada v Atlantě je hodně strhující a téměř nervy drásající. Po usazení na farmě tempo zpomalí, ale rozhodně to není tolik na škodu. Druhá řada se totiž může chlubit zase zajímavou atmosférou, jakou ostatní série postrádají. Zabývá se spíše vývojem postav, takže je v několika směrech unikátní. Vyvrcholení je dech beroucí a scéna se Sophie ve stodole patří jednoznačně k nejsilnějším. Objev věznice zase přináší do děje nové problémy, rozhodně mě bavilo sledovat čištění bloků a zabíjení chodců přes plot. Naopak Woodsbury není až tak zajímavé a Andrea se definitivně stává postavou, kterou chci vidět zemřít :) Poslední setkání Daryla a Meryla zapůsobilo. Čtvrtá řada má více epizodnější děj, jsou tam slabší momenty, které ale dokonale vyvažují neočekávané scény. Například odchod Lizzie (Just look at the flowers, Lizzie). Škoda, že pátá série je zatím nejslabší, postrádám pravou walkingdeadskou atmosféru a zajímavější zvraty. K čemu se v souvislosti se seriálem ještě musím vyjádřit, je naprosto nespravedlivý hate na Lori. Její smůla spočívá v tom, že se ihned zapsala do paměti diváků tím, že spala s nejlepším kamarádem hlavního hrdiny. A ruku na srdce, to se seriálovým ženám prostě neodpouští. Pokrytecké je, že Shanea nikdo k mému údivu neviní - přitom on nechal Ricka v nemocnici, lhal o tom Lori a všechno dělal jen proto, aby se jí dostal do kalhotek. Podle mě naprosto iritující a nesnesitelná postava, kterému ale všechny výlevy a přestupky všichni odpustí, zatímco Lori všichni absurdně nenávidí třeba jen proto, že věší prádlo. Trochu pokrytecké... But no matter what we find in D.C., I know we’ll be okay, because this is how we survive. We tell ourselves that we are the walking dead. (06.07.2015)

Sice finišuji teprve pátou řadu, ale pochvalný canc si prostě nemůžu nechat ujít. Poslední dobou jsem neviděl seriál, který by mě tak bavil. A to i přesto, že v mnohých dílech je tolik vaty, že bych si z toho mohl přifouknout svou visco matraci. I přesto, že čtvrtá řada zavání epizodností a pátá je z rozjezdu dost nudná. Ovšem i tak... Mně se to prostě tak strašně líbí! Okamžitě do topky s tím! Seriozní psaní dodám až po zhlédnutí všech řad. (04.07.2015)