Walking Dead

I. série: dobře odvedená práce, která kulhá hlavně v melodramatických dialozích, naopak exceluje v zaplevelené Atlantě a výborných zvratech (domov pro seniory, vykopávání hrobů etc.). Některé konflikty mezi postavami se definují jako nosné, jiné zase totálně tuctové, ale atmosféra je dost skličující na to, aby první sérii člověk absolvoval v příjemném napětí, jaké navozují podobně realistické vize konce světa. [75%] II. série: fenomenální rozjezd, atmosféra prvních dvou epizod vybičovaná na max. Pak bohužel nastoupí redneck syndrom a všechny postavy (s malými daryl-jímkami) zdegenerují do buranů, kteří se honí za vlastními ocasy a plácají pořád totéž. Už dlouho jsem nikoho tak nesnášel jako Dalea a jeho kuní trpitelství. Co by vystačilo na epizody tři je tu roztažené na dobrých 7 (když nepočítám silný start a solidní konec). I nové akvizice se budou muset obhájit v dalších sériích, tady totiž skoro nic nevychází. Hodně mrtvolný zážitek. [55%] III. série: aneb jak se ze zaujetí stala vášeň a z docela sympatických postav regulérní členové rodiny. Oproti druhé sérii všechno dobře - začátek není přepálený, jednotlivé situace jsou rozehrané, chemie postav proměnlivá, jen minimálně se opakují situace a dilemata (hodně prospělo odklizení milostného trojúheníku), návrat Merla stvrzuje největší devizu WD: schopnost nepředvídatelně měnit postoje k postavě na velmi malé ploše. Poetika post-apo rozvratu zachází v psychologické a etické hloubce mnohem dál než jakýkoli podobně orientovaný film. Způsob, jakým se z walkerů stává spíš stafáž v konfliktech dohasínající civilizace je mrazivý. Nebýt toho, že poslední díly série občas trochu "tahají čas" (13 by bylo akorát), šel bych do euforických otáček. I tak se z WD stává srdcovka a z Ricka a Daryla jedny z nejlepších postav v současné bedně. [85%] (10.11.2010)

Po niekoľkoročnej pauze som dohnal všetky resty behom týždňa. Ak to mám brať globálne, prvých 6 sérií je vynikajúcich (jasných 5 hviezd), no od siedmej, teda od „objavenia“ Negana, sa mi to akosi prestáva páčiť. A nie kvôli Neganovi, lebo naozaj ho pokladám za vynikajúceho záporáka, a rozmlátenie niektorých hlavných postáv je asi to najlepšie, čo som videl. Ale tá nekonečná hra na vojačikov ma už začína unavovať. Asi 20 častí už seriál stojí na jednom mieste. Drísty, prestrelky, súťaž kto ďalej dociká, občas zomrie nejaká hlavná postava aby sa nepovedalo. Tvorcovia by si mali veľmi rýchlo uvedomiť, že seriál sa volá „The Walking Dead“, no momentálne to s týmto názvom už veľa spoločného nemá. Nemŕtvi sú už úplne nepodstatní a figurujú len ako pozadie na vytvorenie akej takej atmosféry, čo je v mojich očiach veľký problém. Ďalším klincom do rakvy je zabitie Carla. Nie preto, že by mi bol ten mladý hipisák nejako sympatický, ale rozpadol sa tu ďalší podstatný pilier, na ktorom seriál stál od úplného začiatku. V tomto momente naozaj netuším, či scenáristi dokážu ešte vymyslieť niečo, vďaka čomu by sa to celé pozbieralo (začínam pochybovať), a rovnako začínam veriť v skoré ukončenie, kým sa to neprepadne do naprostých sračiek. Bolo by to rozhodne lepšie riešenie, ako to celé pokurviť len kvôli umelému naťahovaniu donekonečna. Hodnotenie zatiaľ nechám nezmenené, lebo napriek všetkému je to v mojich očiach stále jeden z najlepších hororových seriálov. No kúzlo je preč, takže mi hrozí nebezpečné „sledovanie zo zotrvačnosti“. (11.03.2018)

Po nikterak ohromujícím úvodním dílu, který mě nijak extra nezaujal, jsem zhlédla ještě asi dvě následující epizody, které mě jen utvrdily v tom, že z Walking Dead se rozhodně nestane jeden z mých oblíbených seriálů. Očekávala jsem něco zcela jiného. Zombie tématikou se téměř žádný seriál dosud nezabýval a doufala jsem, že převedení tohoto námětu do seriálové podoby přinese svěží závan a vytěží z nabízených možností maximum. Bohužel slibný námět velmi rychle sklouzne k patosu a americkému hraní na city. Kromě zabíjení zombíků a stříkající digitální krve jsem od Walking Dead dostala převážně pouze postapokalyptická Rodinná pouta s telenovelovým scénářem a neustálým probíráním vztahů a citových pochodů postav. Ani samotné charaktery jednotlivých "účastníků výpravy" mě nezaujaly, snad kromě Daryla Dixona v podání Normana Reeduse. Kvůli němu bych se na seriál i dívala, ale bohužel převažují nesympatické a ploché ostatní postavy a tuctový scénář. Asi ve třetím díle, kdy je zombíky napaden jeden z hrdinů a Laurie Holden nad ním v silném emočním rozpoložení pronáší: "Ach Bože, nevím, co mám dělat, nevím, co mám dělat...", začal po tomto zdrcujícím momentu můj zájem o tento seriál zcela opadat a už jsem vůbec neměla chuť se na něj dívat. Kdyby to bylo jen občas, ale podobných laciných melodramatických pasáží a zdlouhavých bezobsažných rozhovorů je tam asi jako Zombíků po vypuknutí epidemie. Po nějaké době jsem přepínala TV a narazila na jeden díl, kde se opět asi půl hodiny řešily vztahy postav a jejich "závažné" problémy, podpořené vskutku nesmírně "věrohodnými" dialogy a dramatickými scénami. Škoda, Walking Dead má velký potenciál, který je však vyplněn velkým množstvím vaty, která za lákavým "Zombie" obalem neskrývá nic jiného než obyčejné, laciné drama se slabým scénářem útočícím na city. Na tomto seriálu bych nejvíce asi ocenila práci maskérů:) Uživatel Morloth to dokázal perfektně vystihnout v jediné větě:) (07.12.2012)

Nefunguje to na mě. Nefunguje to na mě ani za mák, stejně jako všechno, co vychází a napodobuje dílo George A. Romera a jeho legendární Úsvit mrtvých. Romero totiž svým ovečkám, pardon, zombíkům nadělil vlastnosti, které jim bohužel nedávají velkou naději na existenci v nepřátelském světě, kde by byli vystaveni konkurenčnímu tlaku. V přírodě totiž nevítězí ten vyšší, těžší nebo silnější, ale ten chytřejší. V reálném světě by nebozí zombie byli velice záhy brutálně zmasakrováni živými lidmi, kteří přes civilizační tlak posledních století v sobě stále uchovávají byť schovanou pudovou agresivitu, kterou si vybíjejí tu lovem, tu nejrůznějšími hrami, tu válečným tažením. Obrovské zbrojní arzenály armád, bezpečnostních složek, ale i nejrůznějších pošuků, co se připravují na soudný den, by jejich počet v krátké době zredukovaly směrem k nule. Pokud se zombie žánr nepojme jako parodie nebo zásadním způsobem nemodifikuje, tak se s ním prostě míjím. Mimochodem, je docela zajímavé, jak americký filmový průmysl miluje konce civilizace z důvody invaze zombies. Umím si představit desítky zcela reálných civilizačních kolapsů, které se nikdo nenamáhá převést na filmové plátno, a tyhle blbinky se chrlí jedna za druhou. A ještě jedno bych speciálně Darabontovi vytkl, i když jde spíš o práci scénáristy - Darabont pojal svůj příběh spíš jako líčení přežívání izolované komunity uprostřed nepřátelského světa. Kdyby k takovému kolapsu opravdu došlo, mám pocit, že bych měl úplně jiné starosti a používal úplně jiné výrazové prostředky a dělal úplně jiné věci než seriáloví hrdinové. Zkoukl jsem první tři díly a poté závěrečnou epizodu 2. série a s bolestí jsem konstatoval, že jsem jako ostatně často velmi dobře vystihl, kam se to bude celé vyvíjet včetně vývoje postav. Celkový dojem: 45 %. (09.01.2013)

-- Hershel Greene : Nemohu předstírat, že rozumím Božím plánům, ale Kristus slíbil vzkříšení mrtvých. Já myslel, že měl na mysli něco trochu jiného.... '' --- Všechno už jsme tu měli. Zombie nákazy, náhodně přeživší v nemocnicích - kterých si mrtváci nevšimli, přeživší skupinky hledající jiné přeživší skupinky atd... 28 týdnů poté, 28 dní poté, Já legenda, Juan de Los Muertos, World War Z atd... Zombie filmy jsou stále v kurzu a já bych řekl, že je to dobře. Alespoň nám ty zábavné show v Tv a pořady o vaření něco pořádně okořeňuje ... Já jsem zatím tímto seriálem nadšen. Sice nejsem ten klasický typ co kouká na seroše, to už mne to musí nějak sakra zaujmout abych si hlídal díly a nechal se napínat před blokem reklam či koncem každého z dílů... Ale tohle mne prostě zaujmulo. Paradoxně je to v brzké době druhý seriál po dokoukaném PAN AM, který hodlám vidět celý (takže asi už na seroše jsem :-) --- Mrtváci jsou ve filmu super udělaní, žádné latexové sranda masky z osmdesátek polité kečupem. Už jen ta dívčina v parku hned v pilotním dílu.. Nahé, vychrtlé opuchřelé od pasu dolů ohlodané chrchlající stvoření popelavé barvy pleti s řídkými vlasy, plazící se parkem po rukách se zbytky stehenních kostí místo nohou... Můj kandidát na zombici roku. Nevím proč to schytala zrovna Atlanta (zatím jedu první a druhou sérii), ale schytala to skvěle. Já mám rád prostě města stižená katastrofou. Všechny ty kulisy opuštěných aut, nehod, armádních vozidel či narychlo opuštěných domů a palpostů... Prostě paráda. Samozřejmě, tohle je vlastní žánr a jistě to nebude ke sledování pro každého. Pochopil jsem to ve chvíli kdy jsem zjistil, že mi ve vlaku přes rameno kouká na display jeden pán. Když v epizodě 2 (Střeva), došlo na rozsekání mrtváka hasičskou sekerou a následné pomazání hrdinů obsahem útrob zombíka (z důvodu maskování mezi davem mrtváků), pán zbledl a pak si již jen mne dlouho prohlížel... To jen na okraj. :-) ! Díky roztáhlosti seriálu k dnešku na tři řady měli tvůrci skvělou možnost perfektně každého z hrdinů charakterizovat. Hrdinové se chovají racionálně a dost podobně jak by se asi choval člověk v jejich situaci. A přitom jsou každý originálem díky svým povahám což přispívá autenticitě postav, protože se jedná o náhodně sdružené jedince do jedné společné tlupy. Přesto nezřídka kdy i mezi nimi zamáchá smrt kosou, resp. chodci chrupem... Nechybí ani filozofické a mravní otázky, které tu nezní tupě a prázdně. Co na to Bůh? A má se člověk chovat lidsky, když svět co jste znali i sama civilizace je v prdeli? A jak je to s demokracií ve skupině, když jde o přežití ? Některé z dílů se mírně táhly a více se tam přemýšlelo, jiné překypují akcí. Vše je celkem citlivě střídáno, takže nuda nehrozí. Nevím jak se to bude rozvíjet dál, ale zatím je to rozhodně na 4 údery do lebzy basebalovou pálkou.... * * * * (13.05.2014)