Megamozog

Přiznám se, že mě za srdce chytnula až poslední třetina. Do té doby to byl takový ne moc zajímavý slepenec. Nicméně nakonec si odnáším dobré dojmy i náladu. A byť jsem se zasmál asi jedinkrát, právě někde ve 2/3, tak o náladu se staraly skvělé songy - např. "Highway To Hell", "Welcome To The Jungle", "Bad". # příběh 7 | hudba 8 | humor 3 | akce 6 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (01.05.2012)

Opět bez problémů dodržený vysoký standart, který si tvůrci v posledních letech nastavili na filmech jako Příšerky s.r.o. nebo Úžasňákovi. S těmito animovanými skvosty bych sice Megamysl určitě nesrovnával, ale svou kvalitou se jim alespoň dost přibližuje. A ani není moc potřeba vyjmenovávat pozitiva, protože je to u těchto snímků z mého pohledu pořád to samé. Důležitý je především humor a s ním související vtipné hlášky či povedené narážky, A toho má Megamysl skutečně vrchovatě. A když připočtu ještě vysoce originální děj a super hudební doprovod, vychází mi čistých 85%. (30.09.2011)

Hmmm, tak tohle je už takové dospělejší. Potěr se u toho neprojásá k bezvědomí, film cílí na starší sortu diváctva. Tedy - dvakrát více moralismů, romantických chujovin, existenciálních debat, hepyjend jak od Steelofky. Přesto (nebo, nedej Satan, právě proto) jsem se pobavil dostatečným způsobem. Což ovšem v mém případě není zase tak složité. Já se zasměji i při pohledu na rozkydávající se Kotel prohulené Jílkové. (13.09.2013)

Megaanimák. Neuveriteľné, koľko nápadov a originality sa ešte dá vopchať do tak nenápadného filmu. Po žánrovom konkurentovi som plesal a tomuto filmu som už nevenoval patričnú pozornosť, a dlho si budem vyčítať, že som v kine nedal šancu obom. Z pomyselného súboja má tento zlodušský variant mierne navrch, najmä po humornej stránke. Zmotaný som bol od začiatku do konca, animácia je dokonalá, príbeh graduje každou minútou, k vylepšeniu dokonalosti využíva každú sekundu, každú postavu a každú hlásku, nielen hlášku. Asi je vo mne ešte stále veľký kus decka, ktoré pri takýchto filmoch slintá. 95%. (28.01.2011)

Rok 2010 přinesl dva padoušské animáky - Já, padouch a Megamysl - a musím říct, že každý měl své, čím si mě získal na svou stranu. Megamysl je opět plný kýče a klišé, což je pravidelně používaná substance u většiny dnešních filmů, ale to mně vůbec nevadí. Já jsem se bavil, a jak! Skvělá animace a úderná hudba jen přidaly na mých sympatiích vůči tomuto snímku a jeho hlavnímu modrému hrdinovi. Zkrátka jde sice o starou známou pohádku, ale to hodím stranou, protože se mi to páčilo!!! (10.03.2011)