Dracula: Prince of Darkness

Priamočiary jednoduchý dej je príjemný. Pekne bublá a speje k peckovému zmŕtvychvstaniu Draculu. Ten, ako je všeobecne známe, nepovie vo filme ani slovo a premieňa sa na klasické čiernobiele nemé monštrum. Bohužiaľ, kto by čakal, že s nástupom Leeho sa film ešte viac naštartuje, zistí, že opak je pravdou. Film začne kľučkovať v nezmyselných zvratoch a vrcholom je absurdné zavraždenie Draculu, ktoré by sa skôr hodilo Jasonovi ako princovi temnôt. (18.10.2011)

I přes určité klady ale nemám pocit, že by horor „Dracula: Prince of Darkness“ nějak zásadně vybočoval. V rámci draculovské mytologie je to relativně normální film, který nepřináší nějaký zásadně nový pohled na věc, ale prostě se zabývá tím, že je zde upír, který by měl být nějak poražen, případně je zde ještě upírka, kterou je třeba sprovodit ze světa. Škoda, dalo by se z toho vytěžit možná víc. Na druhou stranu ve srovnání se současnými draculovskými filmy je to pořád dobré. (04.01.2016)

Slabší pokračování Draculy z roku 1958. Christopher Lee je tu zase dost nevýrazný, ke slovu se dostane až v druhé půlce filmu, tudíž na nějakých 45 minutách toho moc neukáže. Draculovo znovuzrození v kamenné rakvi jeho sluhou je docela povedené, naopak jeho smrt dost obyčejná a rychlá. Mimochodem, je mi docela novinkou, že se upíři mohou utopit. Den s nocí se tu střídá taky abnormálně rychle, někdy dokonce splývají. Ale na druhou stranu se mi líbil otec Šandor, byl to takový mnich činu a s ničim se moc nesral. Princ temnot tedy na svého předchůdce nemá, ale stále je to obstojná podívaná, kor když máte rádi Hammer. Ale raději budu opatrný a dám mu silnou šestku, než slabou sedmičku. (04.05.2010)

Hammer. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, chvílemi měl film kvalitou spíš ke třem, ale jsem teprve ve třetím dílu série a čeká mě jich ještě šest, tak si raději nechávám rezervu, ať je kam klesat. Zábavná je lokace děje: zdejší obsah se mýlí, nejde o žádný Carlstad, ale o Carlsbad, takže děj se sice odehrává v německy mluvících Karpatech, zároveň ale také na hradě "dva kilometry od Karlových Varů". Žertovné. Děj je slaboučký a místy ne úplně logický, vyvažují to ale tradiční hammerovské atributy: skvělá atmosféra, okouzlující kulisy a zářivě červená krev, kterou tvůrci nešetřili. Vůbec krutostmi se film jen hemží (samozřejmě na rok 66), to je velké plus. Minusem je však Dracula - snad poprvé vidím tak démonickou postavu, jako byl Christopher Lee, strašně nevýraznou, bez charismatu, nezábavnou. Nebýt Barbary Shelleyové, není se po upírské stránce na co koukat. A pochopitelně předlouho trvající expozice, než je Dracula vzkříšen, a naprosto nevydařený konec. Přesto si film za atmosféru, bezcitnost a Suzan Farmerovou (Diana) cca zdejších 70 procent zasluhuje. Ale jen tak tak. (07.12.2014)

Největším minusem filmu je určitě postava Draculy, nebyl schopný pořádné akce a velkou měrou k tomu určitě přispívá i fakt, že první polovina filmu je o znovuzrození Draculy, Cristopher Lee se tak na scénu dostane až později a mnoho prostoru zrovna nedostane. Menší minus pak představují některé nelogičnosti v chování postav, např. otec Šándor se nejprve vysměje pověrčivým vesničanům, že jim visí v hospodě česnek jako ochrana proti upírům, ale jakmile se dozví, že cestovatelé z Anglie mají namířeno do Carlsbadu, tak je od tohoto plánu pro jejich bezpečí zrazuje a tváří se velice „tajuplně“. Celkově jsem se ale pobavil, sakra rychle se tu stmívá a vůbec, jak to, že se Dracula na konci filmu neproměnil v netopýra a prostě neodletěl pryč? (29.08.2006)