Until the Light Takes Us

Perfektní dokument o zásadním hudebním žánru počátku 90. let. Jeden z nejkontroverznějších hudebních žánrů - norský black metal je zde zkoumán prostřednictvím rozhovorů a reportáží a díky tomu je na něj nahlíženo z různých úhlů. Na jedná straně máme zakladatele žánru, kterým jde temnotu, chlad a depresi vyjádřenou pomocí démonických coverů a ledových songů, paralelně s tím jde však ruku v ruce extrémnější proud, kde nechybí násilí, vraždy či pálení kostelů. Naproti tomu všemu stojí média, která si z muzikantů a příznivců žánru vycenzuruje jen to nejhorší a tak to publikuje. Dokument je pojat tak, že se lze vlastně přiklonit na stranu všech, a to i na stranu vrahů a žhářů, protože i ti mají pro své činy pádné důvody. Excelentní pohled do zákulisí temné scény, rozhovory se zainteresovanými lidmi a typický hudební podkres i neobyčejné prolínání toho tvrdého, násilného a zároveň toho krásného dává divákovi možnost rozhodnout se přiklonit se na tu či onu stranu. Takhle by měl vypadat objektivní (a nejen hudební) dokument! 5* (25.12.2013)

Skvělý dokument odhalující vznik a okolnosti norského black metalu, z úst těch, kteří ho tvořili. Není to jen o hudbě, ale to kolem je s tím prostě navždy spjato. Nevím jestli je to dobře nebo ne. Ale black metal mě vždycky přitahoval právě tou autenticitou, takže to tak asi má být. Nejtemnější hudební odvětví. (22.09.2012)

Problém tohohle dokumentu je, že neznalej člověk se ze začátku špatně orientuje a sám sebe se ptá kdo je sakra ten Fenriz a Varg Vikernes. Přesto si myslim že i takovejm lidem to za pár minut secvakne dohromady. Nejzajímavější jsou určitě rozhovory s Vargem kterej rozhodně neni vyobrazenej jako nějakej magor jak zde pár lidí píše, právě naopak si svoje názory celkem obstojně hájí. Tenhle žánr to v začátcích neměl vůbec lehký a hrálo mu do noty hlavně štěstí (Fenrizovo překvapení nad vysokou prodejností A Blaze in the Northern Sky to dokazuje) a bez těch všech vražd, spálenejch kostelů a corpse paintu by se to prostě neobešlo. Patří to k tomu. (19.04.2013)

Tak opravdu, oceňováno po právu. Viděl jsem řadu dokumentů na téma black metal a tento je z nich dosud jednoznačně nejlepší. Je výtečně poskládaný, přináší svým způsobem spoustu nového - hlavně nepředvádí znovu ta stokrát viděná interview. Zbytečně se nezasekává na laciných, také stokrát omletých a notoricky známých historkách/incidentech. Prostě krátce, s exkluzivním komentářem, a dost. Jde myslím o velmi dobrou (i když jen těžko vyčerpávající) sondu do počátků a ideologie jakéhosi hnutí, dnes známého pod pojmem 'Norwegian black metal', kolem kterého poletuje celá řada mýtů a legend. Počátky, tedy než to všechno přerostlo v nebývalý trend... Mladistvá rebelie, sympatie k temnotě, extrém, anti-křesťanský, anti-komerční postoj a návrat k 'zapadlé' severské mytologii, provokace, snaha o vyčlenění se ze systému, destrukce a na druhé straně také tvorba, tedy sama muzika - originální, osobní, atmosferická, záhrobní, chlívácká, surová a syrová. V hlavních rolích Fenriz (Darkthrone), Varg Vikernes (zde dokonce trocha nového i pro člověka, co nedávno pročítal jeho články na burzum.org), potažmo později na scénu nastoupivší Frost (Satyricon). Dále komentáře vybraných členů Mayhem, Emperor, Ulver a Immortal. Tak tedy, z mého pohledu bezchybný snímek, ideální chceme-li alespoň částečně pobrat onu pravou undergroundovou podstatu dnes již velmi populárního (ale stále extrémního) hudebního subžánru. A samozřejmě, zdaleka to není zajímavý jen pro fanoušky... It's very hard to recognize the truth, when you are bombarded by lies all the time. (10.04.2010)

Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem black metalu, a kromě několika kapel ho vůbec neposlouchám, ale problematika black metalu v Norsku na počátku 90. let a všechny události s tím spojené mě vždycky velice zajímaly. Tenhle dokument je velmi netradičně pojatý, protože mixuje, ze začátku se zdá, že nahodile, vzpomínky jednotlivých muzikantů, archivní záběry a do toho jsou zamontovány nejrůznější prostřihy ze současnosti (např. Fenris jde po lese, Fenrise ve vlaku prohledávají, jestli u sebe nemá drogy, Fenris je v hospodě, Fenris ve svým bytě, kde se tak deset let neuklízelo atd.:-)) a hlavně poměrně zajímavě ukazuje, jaký měl black metal vliv na moderní umění. Hudební doprovod taky stojí za zmínku, kromě ukázek z hudby zmiňovaných kapel (Mayhem, Burzum, Darkthrone ...), se zde objevují hudební ukázky z nejrůznějších jiných žánrů, které ale vždycky patřičně depresivně dokreslují celkovou temnou a svírající atmosféru celého dokumentu. Nejzajímavější je na konci Frostovo sebepoškozování při vernisáži. (01.08.2010)