Paralelné svety

Promarněná šance. Už úvodní titulky nastolující fyzikální zákony nového fikčního světa se začnou ledabyle porušovat v první scéně filmu. Sofistikovanost v poměrně originálním námětu nehledejte - se stanovenými pravidly obou "paralelních světů" tvůrci zacházejí nahodile, zrovna podle toho, jak to příběh potřebuje - což dělá z Upside Down hodně nepromyšlenou báchorku, ve které se věci dějí čistě pro efekt. Korunu tomu ovšem nasazuje scénář, který jako další ze zástupu dystopických sci-fi černobíle rozděluje svět na bohaté a chudé, přičemž právě mezi těmito protipóly se začne odehrávat romantická zápletka. Zde však zbavena jakýchkoliv emocí, dramatických zvratů a napětí - poslední část filmu dokonce trpí takovou mírou zkratkovitosti a nerozhodnosti, jakou cestou se vydat, že může zkazit zážitek i těm, kteří nad celou nelogičností a prostoduchostí filmu mávli rukou. Zde se přídomek "pseudo" hodí víc, než kdekoliv jinde... (26.12.2012)

Takový promarněný potenciál. Skvělý námět, velmi zajímavé vizuální zpracování a i hudba je velmi příjemná. Jenže celé je to tak strašně špatně napsané. Juan Diego Solanas v sobě možná má nějaký režijní potenciál, ale už by nikdy neměl psát scénáře. Od úvodní sekvence mi bylo jasné, že nás pravděpodobně čeká sci-fi pohádka, ale myslela jsem si, že půjde o neškodnou oddechovku, omyl, ten film vůbec nedává smysl. Zaměstnávat mozek tím, jak v tomto filmu funguje fyzika, vůbec nemá cenu, logické přešlapy mi ale ani tak nevadily, co jsem nedokázala překousnout, byla ta neskutečná banalita hlavní romantické linie a vůbec celého vystavěného příběhu. A ten konec, to bylo jako co? To už můj mozek vážně přestal stíhat, nedokážu pochopit, že něco takového někdo mohl hodit na papír. Ty závěrečné minuty mě dostaly tak, že jsem měla chuť dát filmu jen jednu hvězdu, ale ten vizuál filmu by si to nezasloužil. Ztráta času. (11.02.2013)

Vymysli svět se svými pravidly.. a div se, že se ti v tom diváci budou šťourat! Vztah k Upside down mám dvojí. Na jednou stranu jsem byl okouzlen vizuální stránkou, nápaditostí, kdy se oba světy prolínají. Na stranu druhou, nejde vyhnout se přemýšlení, jestli se zrovna neděje něco, co ony stanové zákony a zákonitosti popírá. (Pominu-li fakt že samotná dvojí gravitace je blbost; a že mi mě docela zajímalo, zda jsou obě planety placaté.) Ke chvále tvůrců lze říct, že jako bullshit mi přišla až poslední půlhodina a předtím jsem se bavil a kochal. Ke kritice tvůrců lze říct, že takhle naivní hrdina si jen stěží získá sympatie diváků. 7/10 (03.02.2013)

Standardní romance o hledání ztracené lásky, tentokrát zabalená do originální sci-fi o dvou světech fungujících současně naproti sobě (nevím, jak to lépe popsat). Romance ani herecké duo, nedokáží diváka naplno upoutat ale originální nápad a hlavně jeho zpracování je natolik zajímavé a vizuálně ojedinělé, že jen kvůli tomu, stojí snímek za shlédnutí. (05.02.2013)

Červená knihovna v děravém sci-fi kabátku. V jednoduchosti je krása, ale když je jednoduchosti příliš, vzniknou povrchní Paralelní světy. Ambiciózní snímek, jemuž ovšem chybí rafinovanost. Až příliš průhledné rozdělení na dva světy, bohatý sever a chudý jih, kde zlé severní korporace drancují nerostná bohatství jihu, lid jihu dřímá v koloniálním područenství a vážně už je s tím něco potřeba udělat, tak jednoznačné sdělení, že i ten maličký divák ve mně chce proti němu revoltovat, neboť korporace jsou zlé, áááno, takže s nimi naši hrdinové náležitě vyběhnou, je to tak jednoduché, obelstít globální korporaci, áááno, až příliš limonádoví Romeo a Julie z alternativního vesmíru, povrchní příběh, který tvůrci staví jen z těch nejprofláklejších klišé, pseudoromantika s chutí cukrové vaty... A k tomu spousta logických lapsů, že to snad ani nemá cenu vypočítávat, člověk tu přežije i volný pád bez padáku z falešného nebe, když se závaží na těle nemá zahřívat, tak se s ním běhají dlouhé tratě atd. atd. Pěkný vizuál, ale příště trochu rafinovaněji, milý Juane. Áááno? (20.12.2012)