Sejmout zabijáka

Takový průměr, kde nic nevyčnívá, kromě divného výběru herců. Ray Stevenson mi celkem seděl a jeho pěstní souboje byly nejlepší z celýho filmu, ale ostatní herci mi přišli takoví divní. Bez zápalu. Val Kilmer tam je naprosto k ničemu a má jen obří, tučnou hlavu. Prostě to bylo hrozně předvídatelné, což ani tak neva, ale zde nebylo nic, co by mi utkvělo. (05.07.2011)

Gangsterka jak vyšitá, radost pohledět. Režisérské pojetí doby 70. let, vykreslené s precizností vlastní samotné podstatě podsvětí mafie, doplnila přehlídka hereckých es známých z podobných skvostů plus dobrá volba keltského bosse Rayem Stevensonem. Zajímavé proložení skutečnými sekvencemi včetně záběru na reálného Dannyho spolu s irskými tóninami, posunulo snímek mezi žánrovou elitu. K tomu správně namíchaný mix brutality, emocí a následné katarze směřoval explodující napětí k netušenému závěru. Ten sice na okamžik zklamal, ale s časovým odstupem (pro mě) vyjímečnost eposu završil. Pro fanoušky je film povinným zářezem do sbírky, jinak s jistotou přijde IrishmEn a bude s nimi ÁmEn. ;-) (18.10.2011)

Film je natočen podle skutečného příběhu. Původní název zní Zabít Irčana. Ir jménem Danny Greer je ale fakt fešák. A není to žádné neviňátko, ale má v sobě i kus dobra. Zajímavý příběh o drsném životě. Ve filmu je použita velice optimistická hudba. Ke konci příběhu to pěkně bouchalo, v Clevelandu začalo být horko. Natočeno podle knihy "To Kill the Irishman", kterou napsal Rick Porrello. CITÁT - Každý z nás dostal to, co si zaslouží. (26.03.2012)

Taková příjemná mafiánská žánrovka, kterých již bylo natočeno přehršel, ovšem neboť jde divácky o velmi vděčné téma a dá se předvídat, že podobných filmů bude ještě realizováno bezpočet, lze prognosticky konstatovat, že snímek Jonathana Hensleigha v kontextu žánru jistě nebude považován za milník, určitě ovšem patří k tomu lepšímu, co zde bylo natočeno. Spíše skromnější snímek, který staví hlavně na divákově pocitu a charismatu irského gangstera a na tom staromilsky chápaném chlapáctví, jehož mírou je ochota jít si kdykoliv ,,zatancovat". Na podobném typu hrdinů je cosi fascinujícího a byť jde rámcově o jednoznačného záporňáka, tvůrci ho divákům prezentují tak, že mu nelze (alespoň místy) nefandit. Příjemné sedmdesátkové retro se stylovou hudbou i herci a knírky, kam se podíváš... (01.07.2011)

V Americe zločinu nevládli jen Italové. V 70. letech jim ukázal Ir s tváří Raye Stevensona, že zahrávat si s Iry není úplně ten nejlepší nápad pod sluncem. Sejměte zabijáka je sice béčková podívaná s nepříliš vydařenými zvláštními efekty, nicméně prodává příběh který vyvrcholil v jednu z největších mafiánských válek v historií se sympatickým tempem které by mu mohla velká část konkurenčních podobně laděných snímků závidět. Nejedná se sice o kdoví jakou hitovku, avšak retro kriminálek které zaujmou a nenudí zase v poslední době tolik není. (04.07.2011)