Strom

Charlotte Gainsbourg je herečka, že by jeden řval. Natočila s Trierem Antkrista, a protože to byla depresivní zkušenost, vrhla se na film zcela pitomý. Snad aby si odpočala, ale zároveň nevyšla z formy. Jinak si to vysvětlit neumím. Z každého slova, které ve filmu zaznělo byl cítit scénář. A to ne zrovna v tom dobrém slova smyslu. Plytkost se tu řešila velmi kuriózním způsobem. Od nesnesitelně nezmlácené (výchovně) dcerušky až po moudra z kterých by se dala uplést oprátka pro vkus, zdegenerovaně mrtvý a proto tak líbivý (nehýbe se, nepřekvapuje). Ve třetí čtvrtině filmu jsem už začal hýkat smíchy. Vztahy v rodině, na kterých byl film postavený, začaly se jen tak pro dramatický efekt bortit, odkládaly se na vedlejší kolej, protože už prostě překážely a vrhlo se s malým, ale přeci rozpočtem na suchozemské ztvárnění potopení Titanicu. A do toho všeobkolopující ekošílenství. A strom. Samozřejmě. Strom. Ten obří, láskou opředený strom, do kterého se reinkarnoval žárlivý fotr. Tupost. Vrcholná. (07.10.2011)

Film s magickou atmosférou. Příběh o tragické ztrátě a vyrovnávání se s ní zbytečně netlačí na pilu a laciné ždímání emocí. Místo toho ohromí krásnou kamerou, hudbou a (vůbec si nepamatuji, kdy jsem naposledy psal o tomto tak důležitém filmovém atributu) dokonalým zvukem. Díky této kombinaci si prostě připadáte, že jste "tam" - uprostřed Austrálie v koruně stromu. Výkony dětských herců berou dech, výborná Charlotte Gainsbourg je třešničkou na dortu (Marton Csokas má pouze malou roli). (27.11.2010)

The Tree je poeticky film o tom, jak se lide dokazi vyrovnat s tim, kdyz z jejich sveta nekdo blizky odejde. Ze to neni vzdycky uplne jednoduche dokazuje australska rodina. Peter nezemre nasilnou smrti, jak tvrdi distributor, ale spis nestastnou nehodou, jejiz svedkem je nejen dcerka Simone, ale i zbytek cele rodiny a zejmena obrovsky strom. Jako by to byl jeden z tech baobabu, co mel princ na male planete. Rodina se stromem zije ve spokojene (?) symbioze. Vse se zmeni az ve chvili, kdy strom zacne rodinu ohrozovat. Nejde ale o zadny horor, ale spis o metafory a podobne veci. No a snad prave proto, ze se film snazi nabidnout jakesi intelektualno, by se dal oznacit jako artovy. Je ale zase dost artovy? Podle me ma totiz The tree minimalne jednu chybu: chybi mu cilova skupina. No a pokud jde o muj osobni postoj, tak se mi nelibi herecky projev Ch. Ginsburg, a prave proto jednu hvezdu musim strhnout. Snad kdyby ve filmu hrala jina herecka... ale nehraje. A protoze jde o film predevsim jednoho herce, tak pro me bohuzel, ale nesplnil moje ocekavani.. (15.09.2011)

Otec rodiny zomiera a jeho dcérka sa rozpráva s veľkým figovníkom pred domom, lebo verí, že v ňom ďalej žije otcov duch. Mama sa snaží ďalej žiť svoj život, ale postupne aj v nej klíčia nádeje, že ten strom je neobyčajný. A tak sa v dobrom i v zlom stane stredobodom rodinného života... Je to typický festivalový film na jedno pozretie, ktorý buduje na "dráme každodenného života", bez veľkých slov a dejových zvratov. Napriek tomu, že východisková situácia je bolestná, atmosféra filmu je pozitívna, nabitá letom, slnkom a detsky zjednodušeným pohľadom na svet. (07.11.2010)

Velmi působivé drama. Chápání souvislostí stromu s malou Simone, postupně i s Dawn, potažmo s celým domem, bylo tím, co donutí k přemýšlení. Každý z nás byl a nebo je v životě k něčemu, či k někomu tak silně připoután, že je pro něj nemyslitelná jakákoliv separace. Žel se to stává a mnohdy to bývá velmi kruté a bolestné. Nutnost začít znovu vyžaduje velké množství vnitřní síly. A v tom bych chtěla vyzdvihnout Charlotte Gainsbourg, která se role Dawn zhostila na výbornou a malou Morganu Davies. Velmi přirozené a lidské. 85% (08.05.2015)