Ztracen ve vesmíru

Ak by film Love nakrútil presne takto Terrence Mallick, alebo nebodaj David Lynch, určite by vznikli stohy rozborov, ako to vlastne tvorca myslel a aké hlbokomyseľné, nadčasové dielo vlastne vytvoril. A nebolo by to až tak od veci. Lenže ide o debut akéhosi Eubanka, ktorý nakrútil neskôr zaujímavý a hrubo nedocenený Signál z neznáma a momentálne čakáme na jeho najväčší projekt. Prvé dva akty sú zrozumiteľné a rejža nám účinne zobrazuje mentálne stavy, v akých by sa mohol ocitnúť kozmonaut v situácii nášho hrdinu. Ten tretí ale sa už tvári ako vysoké meditatívne umenie. Prináša to so sebou úžasné scény, na druhú stranu ale aj značnú neuchopiteľnosť a neurčitosť, čo chcel básnik povedať. Čo zase nemusí byť na škodu. Osobne by som ale privítal v závere priamočiarejší ťah na bránku. (07.01.2020)

Meditativní obrazová podívaná mající blízko k 2001:vesmírná odyssea. Výborně zvolená je hudba, která připomene tu Vangelise, tam Zeď od Pink Floyd, čemuž napomáhají rovněž válečné výjevy. Kubrick začal v pravěku, Eubank v občanské válce Severu proti Jihu. Z hledání smyslu života a touze po kontaktu se stává film určený k snění a přemítání. Hlavní hrdina je jako Robinson, který však marně čeká na Pátka. Nejkrásnější je závěr. (27.08.2012)

Umělecký záměr mě moc nenadchl. Sledovat osamělého astronauta ano, vsuvky z jiných období světových dějin a "rozhovory" jsou ale zbytečné, byť všechno celkem hezky vypadá. Nápad dobrý, zpracování příběhem pokulhává až do nudy a nezájmu, obraz moc pěkný. Závěr jsem ale moc nepobral a tak z filmu zůstal jen vizuál a hudba. Škoda. (11.09.2012)

Absolutní překvapení. Dostal jsem to, co jsem se nečekal. Ale co se vlastně dá očekávat? Astronaut zůstává opuštěn na vesmírné stanici. Obsahově se tedy z toho vymáčknout nedalo v podstatě nic a právě proto mne tento snímek navnadil. Režijní vyřádění na úkor upozadění děje mne totiž snad ještě nikdy nezklamalo. Opuštěný Wright je místy velice přesvědčivý, jeho zkroušený výraz dokonale zapadá do postupně vytvářeného depresivního prostředí. To, co bylo jeho snem, se mění v jeho opuštěný hrob. Naděje se ztrácí, zdroje životních potřeb dochází a divák je tak napnut až k prasknutí, co si režisér na závěr vymyslel. Aby totiž konec nebyl předvídatelný nebo klišovitý bylo značně obtížné, ale Eubank z toho vybruslil parádně a navrch přihodil ještě piruetu. Necelou čtvrthodinku před koncem se totiž dějový podtext dělí a celá pointa tak není skrytá, ale vzniká z nich několik dalších. Člověku tedy není rozuzlení naservírováno, nebo není donucen, aby si ji našel. Je mu dána volnost a má tak možnost si celý film vysvětlit po svém. To se někomu nemusí líbit, nebo si to vyloží špatně a snímek odsoudí, ale pro mě to byla zachraňující třešnička na závěr. No a zmiňovat se tu o nadpozemsky krásné hudbě A&A by bylo zbytečné. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (18.05.2013)

Ryzí pocitovka. Pokud jste lační po nějaké sci-fi akci, rychle si dejte odchod. Pokud čekáte pěkný, oku lahodící devadesátiminutový videoklip, tak taky zapomeňte... Love je - jak už tu někteří správně podotkli - taková ta pocitově-filosoficko-meditativní věc alá Kubrick, Malick (a možná Tarkovského Stalker) - nebo lépe řečeno pokus o něco takového. Ono to přes všechnu svou řemeslnou a atmosférickou působivost totiž působí taky trochu "nedomr(d)le". Nicméně i tak Love hodnotím hodně kladně, v závěru (už vyloženě očividná inspirace 2001) mi naběhly i ty legendární zimomravky - přičemž nutno dodat, že hlavně v důsledku hudby A&A. (31.12.2011)