22 guliek
22 výstřelů
L'Immortel
22 Bullets
Réžia:
Richard BerryHudba:
Klaus BadeltHrajú:
Jean Reno, Kad Merad, Jean-Pierre Darroussin, Marina Foïs, Joey Starr, Richard Berry, Venantino Venantini, Claude Gensac, Joséphine Berry (viac)Obsahy(2)
Táto krv sa nikdy nezmyje! Strhujúci príbeh inšpirovaný realitou francúzskeho podsvetia v Marseille.
Po dlhej a úspešnej kariére v marseillskej mafii sa Charly Mattei rozhodol žiť usporiadaným životom a venovať sa iba manželke a svojim dvom deťom. Tri roky to fungovalo, ale potom ho jeho minulosť dostihla. Niekto sa rozhodol, že bude lepšie, keď bude Charly mŕtvy. Jedného rána ho v podzemnom parkovisku prepadnú maskovaní muži a prevŕtajú ho dvadsiatimi dvoma guľkami v kaluži krvi. Na prvý pohľad vyzerá mŕtvy. Na počudovanie, Charly streľbu zázrakom prežije, hoci lekári ho upozornia, že už nikdy v živote nebude hýbať pravou rukou. Preto sa musí naučiť písať a pracovať ľavačkou. A samozrejme aj strieľať. Po odchode z nemocnice sa snaží nájsť všetkých mužov, ktorý ho na parkovisku postrelili a kruto si s nimi vybaviť účty. To, pravdaže, neujde pozornosti polície. O prípad sa zaujíma najmä mladá inšpektorka, ktorej mafiánsky boss Tony Zacchia zastrelil manžela a hľadá vinníka. Čoskoro je Charlymu, ktorý po sebe na mieste činu nechá mafiánov zastrelených dvoma guľkami – jednou do hlavy a jedno do srdca, na stope. Komplikácie nastanú, keď unesú Charlyho deti a boss sa mu vyhráža zabitím syna. Charly sa však nevzdáva...
(TV JOJ)
Videá (1)
Recenzie (345)
Právě přemýšlím o tom,jak Francouzi umí točit kvalitní detektivky.Lepší jsou jenom Američani.Koho jiného vybrat na hlavní roli než Jeana Reno.Sice už není nejmladší,ale na tu roli přesně pasoval.Pak tu je také kamarád ,,na život a na smrt",ale který už není moc kamarád.Příběh takový obyčejný,ale akce habaděj.Ve filmu je tolik mrtvol,že bych se asi nedopočítal,ale vůbec mi to nevadí.Dávám 3.5*,což je 70% ()
22 výstřelů...Jean Reno je přežije a pak to všechno začne :) Opět tu dokazuje, že role podobných darebáků se smyslem pro pravidla mu sedí dokonale, ovšem problémem tohoto snímku je, že se tváří jako něco víc, než jak ve skutečnosti vypadá. Alespoň tohle byl můj pocit už během sledování. Několik výborných scén, občas zajímavé nápady tvůrců, ale celkově takové nemastné a neslané. Sejde z očí, sejde z mysli. Bohužel. ()
Reno leží 40 minut v posteli, pak se 10 minut proplétá ostnatým drátem a mezi tím jednorázově 5x vejde do scény a stejným stylem někoho zastřelí. A v těch scénách, kde je nucen k psímu pohledu, polemikách o životě a rodinných hodnotách, mi ho bylo opravdu upřimně líto. V takhle špatně napsaném a nudném filmu nemá herec Leonova formátu co dělat! ()
Reno by si mohl podat ruku s Willisem, oba už mají role svých stárnoucích drsňáků tak nacvičené, že si vlastně chodí do práce odpočinout. Film je doják o vysloužilém mafiánovi, který je na stará kolena ukrutně hodný úplně na všechna zvířátka a dětičky, čímž je samozřejmě velice sympatický. A taky asi o tom, že kdyby byli všichni organizovaní zločinci tak zoufale neschopní amatéři jako ve 22 výstřelech, podobné filmy by vznikaly pouze jako nostalgická vzpomínka na časy, kdy ještě existovaly mafie. Esteticky celkem vydařená podbízivá pitomost. 1¾. ()
Bohuzial sa jedna o dalsi klinec do rakvy Renovej byvalej skvelej hereckej povesti. V poslednych rokoch hra v jednom mizernom filme za druhym. A tento nie je vynimkou. Namet bol slubny, ale prevedenie je neskutocne rozvlacne a nenapadite. A Reno aj ked je na platne prakticky neustale, tak okrem nudnych filozofickych kecov nema vela prilezitosti predviest svoj herecky talent. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (15)
- Film produkovala spoločnosť EuropaCorp, ktorú spoluzaložil režisér Luc Besson. Sú tu preto prítomné určité odkazy na jeho predchádzajúce filmy: 1. Podobne ako v Léon (1994), ani Charly Matteï sa „nedotýka žien ani detí“. 2. Záverečné titulky sú úryvkom z opery "Lucia di Lammermoor", ktorú predviedla diva Plavalaguna v Piaty element (1997). (Arsenal83)
- Scenár filmu je prevzatý z románu Franza-Oliviera Giesberta "L'Immortel" z roku 2007. Richard Berry však pri písaní scenára použil len časť románu a potom sa pustil do osobného vyšetrovania prípadu: "Úplne diskrétne som sa stretol s niektorými ľuďmi. Boli to diskrétne stretnutia v kaviarňach, kde mi boli rozprávané detaily, ktoré obohatili adaptáciu alebo pomohli vytvoriť niektoré postavy." (Arsenal83)
Reklama