Román pre mužov

Nesmyslná kolekce přetažených záběrů, výtahové hudby a laciné šmíry pro ty, kteří se za břicho popadají, když Donutil řekne "čurák" a boulí se jim kalhoty při představě, že by "Tánička mohla ukázat kozičku". Vieweghova knižní verze měla aspoň jistý dráždivý nadhled autora nad čtenářem-subjektem, Bařinův film padá na všechny čtyři a špulí zadeček v těch nejlacinějších kraječkách. Sprostá a ubohá ufuněnost, která klidně může soupeřit i s Případem nevěrné Krávy – ta aspoň bavila svou soft-pornografičností, Román pro muže se mezi všudypřítomnou košilatostí televizních estrád zmůže jen na ušmudlaný striptýzek. (15.09.2010)

Tam, kde Román pro ženy bavil roztomilou demencí jednotlivých postav, se jeho mužský kolega snaží být až trapně drsný a jen recykluje čecháčkovské bláboly z internetových diskuzí. Kostra příběhu je na první pohled zajímavá, ale kromě Bruna si žádná z hlavních ani vedlejších postav výrazně nepotvrdí svou důležitost v příběhu. Čich na herce zachraňuje mnohé. Donutil je snad jediný herec, kterému u nás odpustím ty rádoby drsné proslovy. Český gangsta podnikatel Budař a jednoduchá fotbalová hvězda Čapka určitě pobaví. Milovník BMW má alespoň pěknou kulisu. (31.03.2012)

Román pro muže je odpudivý film. Nevím přesně, do jaké míry obviňovat Tomáše Bařinu, protože Michal Viewegh podle své knižní předlohy sám psal scénář, každopádně režie je mizerná, nenápaditá a dává slovu rutina zcela nový rozměr. Scénář zase nese neklamné příznaky nemoci zvané scenáristická impotence. Tohle veledílo je další ukázkou nesmírně zajímavého, ale bohužel vůbec ne raritního jevu komediálního filmu, který vůbec není vtipný. Značného množství zamýšlené komiky je zde dosahováno sprostou mluvou, a je mi jedno, jestli je v knize sprostých slov více. Stavět "vtipy" na sprostých slovech je hrozně ubohé a celkově by si "komické situace" z filmu zasloužily pořádný rozbor. Ten by sice pravděpodobně odhalil něco nehezkého o Vieweghově povaze, ale vlastně by to bylo nehorázné plýtvání časem. Co příběh? Postavy se po zbytečném úvodu potácí odnikud nikam, nedochází k žádnému vývoji ani v jejich charakterech, ani v ději. Ze zajímavých typů (zkorumpovaný soudce, umírající člověk) se spisovatel/scenárista ani nepokusil vykřesat nějaké zajímavé situace. A je příznačné, že film nijak nekončí... Reportérka Aneta chvíli pracuje na odhalení špinavostí ve vládě, ale pak na tento motiv Viewegh asi zapomněl. O linii s Janem Budařem a Filipem Čapkou se ani nebudu vyjadřovat. Snad jen postava Miroslava Vladyky dojde k jakémusi konci. ____ První polovina, přesně 50. minut, se odehrává na cestě na hory, přičemž je to tak zdlouhavé, nudné, a prošpikované trapnými "dialogy jako ze života", že jsem v jednu chvíli uvěřil, že tam snad nikdy nedojedou a celý film se bude odehrávat na cestě. Nicméně tam nakonec dorazí a druhá půlka se odehrává v tatranském hotelu. Tam se naplno rozjede oslava "luxusu", kterou prezentuje bohatá hlavní postava v podání Miroslava Donutila. Ten hraje svou odpornou postavičku tak přesvědčivým způsobem, že si bude divák po pár minutách přát, aby mu na hlavě přistálo 16 tunové závaží. Slyšet ho pak citovat Oscara Wildea ("Mám velmi jednoduchý vkus. Spokojím se vždy s tím nejlepším.") je skutečně na pěst, která ale samozřejmě směřuje na Viewegha. Donutilova postava bude působit na obecenstvo asi dost schizofrenním dojmem, jelikož je bohatá, což jí prostě cílové publikum bude závidět, zároveň je to odporný charakter. Jak se s tímhle asi divák vyrovná? Román pro muže je filmem, který potvrzuje českou malost, jakkoliv tento termín nemám rád. Jak jinak si vysvětlit plivnutí do jídla? Nadšení pro pětihvězdičkový hotel? Obyčejné krámské (abych citoval Siegfrieda Kracauera) se dojmou, zasmějí se, popláčou si a budou závidět, jen aby se nakonec ujistily, že za peníze si člověk štěstí nekoupí, a po promítání se rády vrátily do svých mizerných životů. Hnus. Jo a film je prolezlý product placementem, ale to je dnes tak běžná věc, že nemá cenu se nad tím pozastavovat. (15.09.2010)

Soudružka zima je tu. Chystej se na pánskou jízdu. Žádný laciný penziony, ale Vysoký Tatry. Ten nejlepší hotel. A JÁ TO PLATÍM!..... Zazobanej, namyšlenej Pražák, zanedbaná ségra a chudák, kterej za ,,chvíli“ končí si vyrazí na pánskou jízdu. Aby bylo na co koukat, vezmou sebou profesionálku. Ještě že tak, protože samotný rozloučení s živým ,,mrtvým“ po česku není zase taková legrace. Mě bavil hlavně ,,černohumorník“ Budař. Měl jsem strach z vulgárně mluvícího Donutila, ale ty slova k jeho roli prostě patří. Podle ohlasů jsem očekával dno českého filmu, ale takovej průser to není. Z čistě mužského hlediska – tenhle románek dopadl lépe než ten ženskej. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chcu vidět zařvat na Spartě ,,Banik pičo“. 2.) Mám degeneraci mozkomíšních neuronů a chci se naposledy podívat do Tater (nebo aspoň vidět striptýz..). 3.) Mám předplatný na Loko TV. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (22.02.2011)

Další průměrný český film. Od Tomáše Bařiny, režiséra prvních Bobulí, které se mi opravdu líbily, jsem čekal více. Z hlubiny jej vytahují především Čapka s Budařem v epizodních rolích, nemluvný Vladyka a sexy Pauhofová (ovšem zasloužila by si full-frontal.. jak kvůli typu své role, tak proto, že s tím prostě nemá problém). Hybnerová taky nehraje nejhůř, ale celé to shazuje Miroslav Donutil a scénář. Ve filmu je vtipů pomálu, a když ano, jsou neskutečně nucené. Místy mi to připomínalo (nadsazeně) výběr z vtipů ala Troška. Snad se režisérovi příště podaří sehnat kvalitnější scénář, protože na tohle mě už fakt nebaví se dívat. (06.10.2010)