Život je raz taký

Manželé se pokusí dát dohromady své dva přátele prostřednictvím rande naslepo. Propadák. Po třech letech oba (manželé) umírají při autonehodě a zůstane po nich jednoroční dcerka, která připadne do výchovy komu jinému než neslučitelné dvojici. Což bylo předem čitelné, ale komu na tom záleží - proto se na romantické komedie většina lidí dívá, že? Navíc jsem se u ní i (místy) zasmál a měla optimistický náboj. Jak já říkám - film na oddech a zabití času. 50% # Kdybych si ale chtěl vybrat jednu rom-kom. s Katherine, jdu jednoznačně do Chceš mě, chci tě. (21.01.2011)

Pod jednou střechou staví na základech romantické komedie, ale hned na začátku vás probere studenou sprchou, která se jindy do těchto žánrů nehodí, ale tento snímek to vyžadoval pro svůj další děj a držel se tím alespoň trochu při zemi. Pro ten tragický základ filmu jste schopni mu odpustit jednoduchou předvídatelnost, protože se po smutném začátku prostě chcete bavit a smát. (18.04.2011)

A mě se to líbilo, dokonce bych mohla říct, že mě až překvapilo jak moc se mi to líbilo. Jasně, romantická komedie plná příšerných klišé, ale zase na druhou stranu, takovouhle zápletku jsem ještě neviděla (i když nepochybuji, že už někdo podobný natočil, ale já na něj ještě nenarazila), takže za to palec nahoru. Celkem příjemné herecké obsazení, Katherine Heigl mám poměrně ráda a Josh Duhamel se k ní hodil. Jen, díky tomuhle filmu jsem si uvědomila ještě víc, jak moc nechci dítě, všechny ty starosti a noci kdy nemůže spát by mě zabili. 4* (20.05.2011)

Pod jednou střechou je nemálo podobný Životu s Helenou (Kate Hudson) v mnohých směrech. Namísto jedné ženy je zde navíc ještě muž. Oba musí po tragédii přehodnotit své životy a pomalu zjišťují, že to čemu se nejvíce vyhýbali, je to, co je dělá nejvíce šťastnými. Pokud vám to zní šablonovitě, tak rozhodně není chyba na vašem příjímači, protože zkrátka takhle se v Americe točí romantické komedie. Stejný mustr - a většinou i stejný výsledek. Zde byla sympatická hlavní dvojice a pár momentů pro zasmání od srdce, tudíž dávám pěkné 3*. Zkrátka typicky typický produkt zámořské velmoce, který je vhodný zejména na odreagování. (22.05.2011)

Tohle byla z mého pohledu tuctová americká romanticko- rádoby dramatická komedie. Vcelku nesourodým přátelům je závětí zesnulých přátel svěřeno do opatrovnictví jejich osiřelé dítě. Z přátel se stane pár a z důvodů různých závazků vůči zesnulým rozhodne opatrovnictví neodmítnout a roční Sophii adoptovat. Jelikož se jedná o jedince, kteří dítě nikdy neměli nabízí se celá škála vtipných scének s batoletem. Prakticky si projdou vším, čím čerství rodiče. Jen s tou výhodou, že dítě už není kojenec. Jenže - neutuchající pláč, bitva s krmením či pokakakná a smrdutá plínka byla ve filmech tolikrát, že scénky připomínají stokrát slyšený vtip. Lecos je tu ztvárněno tak moc rádoby legračně, až je to trapné. Tu romantiku má ve filmu zajistit vzájemné vzplanutí adoptivních rodičů kteří spolu žili jen na hromádce a ke kterému nakonec dojde. Nejsem tu za kecala, divák to čeká už od půlky filmu... Zkrátka na pohádky jsem už starej a půlku jsemt oho viděl dřív a jinde. * * (20.04.2013)