Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 7 Cen Akademie, včetně kategorie za nejlepší film. Jeden ze získaných Oscarů patřil také Georgovi C. Scottovi, a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí, věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po operaci Den D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný. Svými schopnostmi dokázal, že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (196)

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Dosť rozťahaný mix portrétu slávneho generála a vojnového filmu. Patton je podaný ako síce schopný ale vo veľkej miere magor. Vojnové scény sú veľkolepé, ale natočené príliš obyčajne. Okrem toho, že je to všetko bez CGI, tak to ničím iným príliš nenadchne. Proste tam neustále vybuchujú nejaké tanky. Oveľa viac ma zaujala postava generála Bradleyho v podaní sympaťáka Maldena ako hlavný hrdina, čo je problém. Osekať to tak na dve hodiny by filmu rozhodne prospelo. Ale celkovo to aj dnes za jedno pozretie stojí. 6/10. ()

MrCreosote 

všetky recenzie používateľa

Patton je určitě dobrý film, na můj vkus se ale až příliš spoléhá na excentrickou povahu slavného generála a zbytek snímku pak působí nekonzistentně a zbytečně rozkouskovaně: africké tažení spojené s bojem proti "pouštní lišce" Rommelovi; boje o Sicílii, kde se dva egocentrici Patton a Montgomery pokouší předhonit jeden druhého (kdo ví, jak to bylo ve skutečnosti) a nakonec Pattonovo vítězství v Ardenách + konec války. Spíš bych ocenil větší sevřenost nebo soudržnost, takhle se sice pokocháme pěknými exteriéry, ale moc si jich neužijeme. Hlavní postava je naštěstí natolik výživná a dobře napsaná, že s ní celou tu válečnou anabázi projdete bez náznaku nudy, k čemuž přispívá i vynikající výkon Gerge C. Scotta (je celkem zajímavé porovnat tento jeho výkon s tím z Doktora Divnolásky). 3,5*. ()

Reklama

Falko 

všetky recenzie používateľa

Reziser Franklin J. Schaffner ma potesil nielen PLANETOU OPIC (1968) ale aj MOTYLKEM (1973) a preto som si bol isty, ze ma nesklame ani tymto skvelym vojnovym filmom. George C. Scott si svojho generala doslova herecky vychutnaval, bolo to citit cely film, preto si mozno aj Oscara zasluzil, len ma prekvapila jeho ignoracia prevziat si zlatu sosku, po ktorej napriklad tuzila taka Sharon Stone, ktora sa sla v CASINE (1995) roztrhat, len aby ho ziskala a aj tak ho nedostala. Film je zaujimavy hlavne vdaka kontroverznej postave Generala Pattona, ktory sa spraval ku svojim vojakom ako k robotom, nesmeli byt zranitelni, alebo mat strach, inac su to zradci a podobne... Pacil sa mi aj sposob natacania i z viacerych pohladov, teda od Rusov, Francuzov, alebo aj od Nemcov a vojnove zabery bombardovania s tankami boli tiez perfektne natocene. Proste na rok 1970 je to kvalitny vojnovy film a z historie pocas druhej svetovej vojny som sa opät nieco navyse dozvedel. Mozno len ta minutaz bola trosku pridlha... 23.06.2009 ___ George C. Scott - (Generál George S. Pattonm Jr.) +++ Karl Malden - (Generál Omar N. Bradley) +++ Stephen Young - (Kapitán Chester B. Hansen) +++ Michael Strong - (Hobart Carver) +++ James Edwards - (Serzant William George Meeks) +++ Lawrence Dobkin - (Plukovník Gaston Bell) +++ Hudba: Jerry Goldsmith +++ ()

StarsFan 

všetky recenzie používateľa

"Pamatujte si, že žádný parchant ještě nevyhrál válku tak, že zemřel pro svou zemi. Vyhrál ji tím, že donutil jiného pitomého parchanta, aby padl za tu svou." Propaganda? Ale vůbec ne. Pokud si přečtete Pattonovu "Válku mýma očima", Montgomeryho "Paměti polního maršála", Ikovu "Invazi do Evropy" a ještě k tomu přidáte nějakou tu biografii tohoto amerického generála, zjistíte, že Pattonův portrét je v tomto filmu až neuvěřitelně přesný. Je to jako byste se ani nedívali na George C. Scotta, ale na jednoho kontroverzního amerického vojevůdce, který se hodně často cítil svými krajany zrazený, byť oni se mu jen snažili pomoci. Ale co na tom, když to byl i podle řady neměckých generálů nejlepší vojevůdce, kterého Spojenci během druhé světové měli. Podobné filmy bych pouštěla v hodinách dějepisu na školách. A taky jsem ráda, že pocházím z toho kousku země na západu Čech (Plzeň), kam Patton ještě stačil dojet. (Byť mě lehce mrzí, že tato část byla ve filmu úplně vynechaná.) Dodatek 5. května 2009: V rámci letošních slavností svobody (výročí osvobození Plzně americkou armádou) jsem šla na setkání s veterány, kde byl mimo jinými i George Patton Waters, vnuk generála Pattona. Po skončení přednášky jsme se si spolu pár minut povídali a přišla řeč i na tento film, který George nazval v rámci ztvárnění svého předka výborným a nesmírně přesným. A já s ním musím souhlasit. Ano, jsou tu možná nějaké "ryze hollywoodské" prvky, ale je to jako vidět válku očima samotného generála, podle kterého prostě Monty bude vždy jen britský elegán snažící se neprohrát a Sovětská armáda něco, proti čemu by se mělo bojovat. ()

Hellboy 

všetky recenzie používateľa

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? ()

Galéria (60)

Zaujímavosti (30)

  • Když se generál Patton (George C. Scott) nachází ve svém sídle v Messině, tak si divák může všimnout lamp, které se nachází na skříni. Při detailnějším pozorování vidíme, že lampy mají stínidla vytvořena z přileb německých vojáků. (Jimmy15)
  • Druhý a poslední film natáčený systémem Dimension 150, speciální čočkou používanou pro natáčení 70 mm filmů. Prvním filmem natočený tímto způsobem byla Bible od Johna Hustona. (HenryS.)
  • Patton skutečně věřil v reinkarnaci. Veřil, že ve svých minulých životech byl například římským legionářem, který zahynul v boji proti Parthské říši, vojákem na obou stranách Stoleté války či generálem ve službách Joachima Murata, Napoleonova maršála (všechny jeho předchozí životy měla spojovat profese válečníka). Krom toho však byl zároveň křesťan, což je protimluv, neboť křesťanství reinkarnaci zcela odmítá (těžko se kombinuje s ideou vzkříšení mrtvých). (vojtaruzek)

Reklama

Reklama