Generál Patton

„Já jsem svůj oblíbený generál!“ Oceňuji nezidealizované vykreslení hlavní reální postavy. Generál Patton má na svědomí v rámci vysoké politiky ve válce činy hodné zásluhy, jeho posedlost ve válčení v kombinaci s neustále tvrdě úpřimnou mluvou a nízkým slovníkem ho však výrazně posouvají do roviny značně rozporuplného hrdiny, jehož neutíchající sebestřednost příliš velké sympatie ve mě určitě nevyvolávala. Oceňuji i perfektní technickou stránkou tohoto velkofilmu a rovněž špičkový herecký výkon George C. Scotta v hlavní roli. To jsou 3 důvody pro minimálně 3 pěkné hvězdičky, obávám se, že tímhle jsem však vyčerpal většinu toho, co bylo pro mě na filmovém Generálovi Pattonovi pozitivní. Válečným filmům se určitě nevyhýbám, ale osobně mám raději ty, které se zaměřují na osudy lidí, než vysokou politiku, válečné operace a střelby na frontě. I na životopisné filmy o zajímavých osobnostech se rád podívám, ale i přes to zdařilé ztvárnění šel celý osud Pattonův často mimo mě. Od tohoto filmu jsem očekával velký zážitek a už dlouho jsem si ho odkládal tak trochu na speciální příležitost, bohužel moc mě neoslovil, prodívat se 3 hodinami válečného velkofilmu plného dlouhých bojových scén bylo občas skoro nad mé síly a s plnou pozorností jsem ho zvládl odsledovat jenom díky rozdělení na tři části. Přesto jsem si v tom našel i pár momentů, které mě oslovily nebo i vyloženě zapůsobily – nejvíc asi scéna v nemocnici, ukazující během krátké chvíly Pattonovo zcela odlišné konání k pacientovi ve vážném stavu a posléze k línému silmulujícímu vojákovi. [60%] (23.04.2022)

Hodně problematický film. Na jednu stranu se tváří jako věrohodná psychologická studie generála Pattona (a ukazuje tudíž i jeho cholerické záchvaty, víru v mystiku a svéhlavost), na druhou stranu jsem alespoň já měl pocit, že to má být vlastně správný americký postoj k válce. K obsahu pak podotýkám, že zobrazení Britů a speciálně Montgomeryho jako těch největších zabedněnců a neschopných velitelů, bez kterých by Američani byli v Berlíně pravděpodobně den po vstoupení do války, je blbost. Ono vůbec posuzování schopností spojeneckých velitelů je poměrně ošemetné, protože ti prakticky vždycky bojovali v situaci výrazné materiální i lidské převahy a o nějaké schopnosti manévru se dá tudíž těžko mluvit. A pak ty jeho věty co prý Rusům "nechali". Chtěl bych Pattonovy schopnosti vidět tváří v tvář plné síle Wermachtu, abychom si mohli s určitostí říct, kdo co komu nechal. Několik technických poznámek: ve filmu zcela špatně popisujou pohonné systémy amerických a německých tanků, o amerických s naftovými motory se mluví jako o benzínových a u německých s benzínovými zase jako o naftových. Samotná použitá technika už vůbec neodpovídá, po poušti a evropě se prohánějí poválečné M47/8 či M60, asi že mají bojové jméno Patton, proto je paradox, že maj německý kříže :). Německý bombardéry v jediný skutečný bitevní scéně (dost slabý a upřímě ani nijak nedatovaný a neidentifikovatelný, o co vlastně mělo jít) jaksi někde nechaly stíhací doprovod a vojáci si vykračujou jak na přehlídce. Film je spíš autorskou licencí než skutečným životopisem, a to licencí, kterou upřímě neshledávám nijak zajímavou po historické ani lidské stránce. "When we land against the enemy, don't forget to hit him and hit him hard. When we meet the enemy we will kill him. We will show him no mercy. He has killed thousands of your comrades and he must die. If your company officers in leading your men against the enemy find him shooting at you and when you get within two hundred yards of him he wishes to surrender – oh no! That bastard will die! You will kill him. Stick him between the third and fourth ribs. You will tell your men that. They must have the killer instinct. Tell them to stick him. Stick him in the liver. We will get the name of killers and killers are immortal. When word reaches him that he is being faced by a killer battalion he will fight less. We must build up that name as killers." George C. Patton. (16.07.2008)

Nadprůměrný historický velkofilm o americkém generálovi Pattonovi. Osobně mi připadá poutavější druhá část o dalších osudech George S. Pattona mladšího. Škoda, že film v televizi nevysílali dohromady. Co mě jinak zklamalo, že se tvůrci filmu omezili na jedinou větu o osvobozování Československa, ale na druhou stranu pokud by chtěli film pojmout věrohodně, museli by filmovat např. v Plzni, což jim v roce 1970 jistě nebylo umožněno. A dále mohla být zobrazena Pattonova smrt, která nastala v roce 1945, ale ta zase do hrdinského filmu příliš nezapadala. 90%. (07.05.2009)

George S. Patton Jr. byl jeden z nejkontoverznějších generálů ve druhé světové válce. A tento velkofilm, který v roce 1971 dostal Oscara za nejlepší film, je právě o jeho působení v roli generála v letech 1943 - 1945. Když se řekne válečný velkofilm, myslí se tím válka s velkými bitvami. A tady je to skutečně vidět. Ať už to jsou bitvy v Africe nebo v Evropě, jsou natočeny skvěle a monumentálně. Jaká ale stála opravdu za vidění, byla bitva v Ardenách, která je asi nejlépe vyzobrazena. Film se ale nezabývá pouze válčením, je také o Pattnově osobnosti, o tom jaký měl charakter a jak se choval (nehorázně odsuzoval zbabělce a ulejváky a naopak velmi si cenil skutečných bojovníků, viz událost na Sicílii, kdy vyfackoval jednoho vojína). Film má výbornou výpravu, skvělého režiséra, ale kdo opravdu táhne vše, je George C. Scott. Je to naprostý Patton a jeho výběr do role se vyplatil jak nikde jinde. Malinko mi ale vadilo, nebo spíš byla škoda, že tvůrci to pojali stylem skoků z jedné bitvydo druhé. Jasně, kdyby ne, film by měl další dvě hodiny. Ale přece jen se mohli věnovat trochu více konce války, třeba jak chtěl táhnout na Prahu, ale nebylo mu to dovoleno. Jinak ale jeden z nejlepších válečno-životopisných filmů. (31.10.2010)

Historicko-epický velkofilm udělal z Pattona starodávného poetu, kontroverzního rebela, cholerického generála a geniálního taktika, což je v podstatě pravda, ale to, že udělal z Ameriky stroj na vítězství, to už je trošku horší. Patriotismus se nezapře. George C. Scott = George S. Patton, geniální převtělení! (20.02.2009)