Evžen mezi námi

"Zkrátka umění, chápeš?" Tolik jsem se na ten film těšil a tolik mě ten film zklamal, ale tohle mě na něm doopravdy zaujalo. Cituji: "Vy musíte zkoušet zatím něco jednoduššího, nepouštějte se do větších celků. Napište si něco menšího, třeba nějaký krátký, ale dobrý, skutečně myslím, dobrý text k písničce. Teda takový, jaký by se i vám, líbil, ale nepište to příliš moderně. Zkuste to napsat poctivě, pracujte s rýmem.", nebo "Dneska sou ty písničky buť o lásce a nebo vo ničem." a tak mě napadlo, že bych si také mohl zkusit napsat, nějaký ten text a tady je: Onehdy jsem po ránu, točil klikou lanovky, když jsem předtím posnídal, trochu teplé žemle. Vždycky takhle po ránu, s přírodou si řvu, ale to je lepší nepsat nic, než psát nějaký voloviny. Jednoduše rečeno, problematiku angažované tvorby, neřešil pouze autor tohoto snímku, ale i jiní a to o hodně dřív, než on. Film vznikl na motivy literárního scénáře Vladimíra Poštulky, uvedeném pod názvem "Hřbitovní kvítí". (25.09.2015)

Hvězdička navíc za snahu o neobvyklé záběry. Hvězdička míň za zdlouhavost těchto záběrů, které mě po půlhodině přestaly dost bavit a věnoval jsem se něčemu jinému a oko k obrazovce upřel pouze ve chvílích, kdy se na scéně vedl hovor. Poté, co jsem se několikrát spálil, jsem si pravidlo upravil a začal se dívat pouze tehdy, když se na scéně vedl hovor srozumitelný, nikoli nějaké nezřetelné mumlání. Jinak, poučení se tedy filmu moc nepovedlo. Verš "obyčejní lidé živili tři krky, matce v létě mlátička utrhla kus ruky", je na úplně stejné umělecké úrovni jako to, co chtěl psát Kraus předtím, ještě za nezávisla. Mám na mysli onu baladu o bagristovi, kterému se z neustálého přejíždění hrbolů na cestě vyklepaly oči z důlků a pak s nima hrál s podobně postiženýma kolegama kuličky. Píseň pak naštěstí končila naprostým hapyjendem, našemu bagristovi se hra dařila a po jejím skončení měl v pytlíčku místo dvou kuliček čtyři. (25.01.2014)

Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o studentský snímek, je zajímavé se na Evžena mezi námi dívat jako na na výpověď o době, v níž vznikal. Kromě téhle skoro historicko-dokumentární hodnoty, sympatické sestavy herců v malých a ještě menších rolích, a kromě dvou doopravdy roztomilých scéna (dialog Jana Krause a Karla Augusty, zamyšlení se nad současnými písňovými texty v podání Josefa Somra, Jana Krause a Jiřího Bartošky) však není moc o co stát. (25.03.2012)

To, že se film dřív nesměl promítat se ani moc nedivím... Tohle nikdy nepochopím, je nějaká doba (teď neřeším, jestli "pravá" nebo "levá") a prostě se samozřejmě vládnoucí straně nehodí aby se točily filmy s pro ně nepříjemnými nazory... Kraus jako cucák z vidlákova co přijede do Prahy není špatný a když bych bral film tak, že ukazuje, jak Praha před 30 lety vypadala, tak fajn ale jinak... (11.07.2011)

Tenhle film má své silné stránky, v některých scénách je to práce s kamerou, či povedené střihové montáže. Krausovi ta role také pěkně sedla a potěšily menší roličky Bartošky, Zedníčka či Syslové. Jenže film celý nakonec není žádná bomba, on má bohužel mnohem větší ambice, než talent tvůrců. Je to prostě FAMU film s celovečerní stopáží: snaživý, ale v mnoha směrech nedotažený. (16.04.2013)