Réžia:
Petr NýdrleKamera:
Antonín WeiserHudba:
Zdenek MertaHrajú:
Jan Kraus, Josef Somr, Jiří Bartoška, Jiří Knot, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček, Karel Augusta, Jan Schmid, Jana Synková, Marie Motlová, Lubomír Kostelka (viac)Obsahy(1)
Příběh mladíka, který se vydá do Prahy, aby poznal nový život a podaří se mu dobýt velmi pofiderní slávu plytkého textaře, vypovídá dnes především o době vzniku. I osud filmu je příznačný pro období normalizace. Po velkém úspěchu při uzavřeném promítání v roce 1980 se však do distribuce dostal až po listopadové revoluci v r. 1989. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (60)
"Zkrátka umění, chápeš?" Tolik jsem se na ten film těšil a tolik mě ten film zklamal, ale tohle mě na něm doopravdy zaujalo. Cituji: "Vy musíte zkoušet zatím něco jednoduššího, nepouštějte se do větších celků. Napište si něco menšího, třeba nějaký krátký, ale dobrý, skutečně myslím, dobrý text k písničce. Teda takový, jaký by se i vám, líbil, ale nepište to příliš moderně. Zkuste to napsat poctivě, pracujte s rýmem.", nebo "Dneska sou ty písničky buť o lásce a nebo vo ničem." a tak mě napadlo, že bych si také mohl zkusit napsat, nějaký ten text a tady je: Onehdy jsem po ránu, točil klikou lanovky, když jsem předtím posnídal, trochu teplé žemle. Vždycky takhle po ránu, s přírodou si řvu, ale to je lepší nepsat nic, než psát nějaký voloviny. Jednoduše rečeno, problematiku angažované tvorby, neřešil pouze autor tohoto snímku, ale i jiní a to o hodně dřív, než on. Film vznikl na motivy literárního scénáře Vladimíra Poštulky, uvedeném pod názvem "Hřbitovní kvítí". ()
Hvězdička navíc za snahu o neobvyklé záběry. Hvězdička míň za zdlouhavost těchto záběrů, které mě po půlhodině přestaly dost bavit a věnoval jsem se něčemu jinému a oko k obrazovce upřel pouze ve chvílích, kdy se na scéně vedl hovor. Poté, co jsem se několikrát spálil, jsem si pravidlo upravil a začal se dívat pouze tehdy, když se na scéně vedl hovor srozumitelný, nikoli nějaké nezřetelné mumlání. Jinak, poučení se tedy filmu moc nepovedlo. Verš "obyčejní lidé živili tři krky, matce v létě mlátička utrhla kus ruky", je na úplně stejné umělecké úrovni jako to, co chtěl psát Kraus předtím, ještě za nezávisla. Mám na mysli onu baladu o bagristovi, kterému se z neustálého přejíždění hrbolů na cestě vyklepaly oči z důlků a pak s nima hrál s podobně postiženýma kolegama kuličky. Píseň pak naštěstí končila naprostým hapyjendem, našemu bagristovi se hra dařila a po jejím skončení měl v pytlíčku místo dvou kuliček čtyři. ()
Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o studentský snímek, je zajímavé se na Evžena mezi námi dívat jako na na výpověď o době, v níž vznikal. Kromě téhle skoro historicko-dokumentární hodnoty, sympatické sestavy herců v malých a ještě menších rolích, a kromě dvou doopravdy roztomilých scéna (dialog Jana Krause a Karla Augusty, zamyšlení se nad současnými písňovými texty v podání Josefa Somra, Jana Krause a Jiřího Bartošky) však není moc o co stát. ()
To, že se film dřív nesměl promítat se ani moc nedivím... Tohle nikdy nepochopím, je nějaká doba (teď neřeším, jestli "pravá" nebo "levá") a prostě se samozřejmě vládnoucí straně nehodí aby se točily filmy s pro ně nepříjemnými nazory... Kraus jako cucák z vidlákova co přijede do Prahy není špatný a když bych bral film tak, že ukazuje, jak Praha před 30 lety vypadala, tak fajn ale jinak... ()
Tenhle film má své silné stránky, v některých scénách je to práce s kamerou, či povedené střihové montáže. Krausovi ta role také pěkně sedla a potěšily menší roličky Bartošky, Zedníčka či Syslové. Jenže film celý nakonec není žádná bomba, on má bohužel mnohem větší ambice, než talent tvůrců. Je to prostě FAMU film s celovečerní stopáží: snaživý, ale v mnoha směrech nedotažený. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (5)
- Tento film byl jediným filmem Petra Nýdrleho. Po zakázání filmu tehdejším režimem Petr Nýdrle emigroval do USA, kde se zprvu živil jako rozvážeč pizzy a následně se vypracoval a živil se jako režisér filmových klipů a reklam. K filmu se však nikdy nevrátil. (walmezak)
- Film byl absolventským snímkem režiséra Petra Nýdrleho na Filmové akademii múzických umění (FAMU) v Praze. (JoranProvenzano)
- Režisér Jiří Sequens, který měl velký vliv, po premiéře filmu prohlásil, že se nejedná o angažovanou tvorbu, ale že se „nám“ režisér Nýdrle vysmívá a že by takový tvůrce neměl v naši zemi nejen studovat, ale ani filmovat. Kvůli němu byl film poslán do trezoru a Nýdrle odešel do emigrace, kde se uplatnil jako režisér reklam a videoklipů. (sator)
Reklama