Misfits: Zmetci

No ty krávo, zřejmě jsem jeden z mála, který nevlastní hi-tech TV, která vysílá podprahový signály a nebo snad mám v prdeli jen nějakej ten čelní mozkovej lalok, abych mohl ocenit pro mě neocenitelné a nepochopitelné! Nejsem žádná puritánská a bigotní vagína a šukat tam můžou pro mě za mě nonstop, britskej humor je taky ok, navíc překousnu i různý nesympatický tlamy, tak kde je problém, do hajzlu?!? Jak praví čsfd klasik, i ten sysel pro tumor mi úplně nechybí, ale možná je to právě proto, že jsem tam žádnýho sysla nezaregistroval a tudíž jsem zklamán a smuten, vnitřně rozerván a rozpolcen, krváceje ze všech tělních otvorů skrzevá absenci empatie a porozumění s olalokovanou většinou. Díky tomu, že si své postižení uvědomuji, dávám 1 hvězdárnu a vás prosím, mějte soucit s handicapovaným. EDIT: 14.3.2016 typyčo, on se pochcal a posral v nějaký x-tý sérii, bez ironie, začalo mě to bavit. Nerad si sypu popel na hlavu, nešť. (27.02.2012)

"What the fuck is going on?!" Britská odezva na Heroes. Je to vtipné a sprosté, chvílemi překvapivě citlivé (ano, mám rád Simona), ale je dost alarmující, že už po šesti dílech seriál upadá do klasických klišé, které nápad o superschopnostech přináší. První série 70%, druhá 80%, třetí i čtvrtá bohužel 60% a finiš za 70%. (21.02.2010)

Výbornej seriál ve stylu Heroes. Oproti hýrousům mají Misfits velikou výhodu v postavách. Jsou to takoví normální mladý lidi, co dělaj kraviny, chlastaj, hulej a normálně se bavěj. Superschopnosti nevyužívaj k záchraně světa, ale spíš se díky nim dostávaj z průserů, nebo si mimoděk zavařujou na mnohem větší průsery. Hrozně se mi líbilo střídání komediální a napínavý nálady, přičemž se o ty postavy občas fakt bojíte. Jednoznačně nejlepší je Nathan, totální kokot, ale megavtipnej. Navíc to má bomba znělku a hraje tam dobrá hudba. P.S. Třetí série je strašně špatná. Nechápu proč se nová postava chová úplně stejně jako Nathan, ale působí to divně. Navíc ty zápletky už prostě nemaj šťávu a díl s nacistama byl vyloženě trapnej. (22.12.2010)

Zmetci jsou často srovnáváni s Heroes, i když se aspoň dle první série snaží o pravý opak toho, oč tvůrci Heroes usilovali. To znamená zpochybnění statusu komiksového hrdiny a černobílého pohledu v rozdělení na klaďasy a padouchy. V oblasti komiksu se pochopitelně už vyskytlo víc případů, kdy superschopnostmi byli vybaveni úplně tuctoví, nanicovatí týpci, a dokonce i případy, kdy tradiční hodnoty byly obráceny vniveč a hrdinou byl pěkný grázlík. Jednalo se ale o celkem jednoduché přímočaré parodie, kdežto Misfits jsou složitější, mnohem originálnější a provokativnější a průměrného konzumenta typického superhrdinského komiksu asi uvedou do rozpaků. Jejich obrovským kladem jsou zajímavé postavy a schopnost neustále překvapovat a bořit zažitá schémata. Oproti Heroes ale postrádají silný příběh a vlastně i schopnost vybudovat si funkční alternativní svět. Docela bych se bál toho, kam může zdegenerovat Misfits po několika sériích, když si vzpomenu na zoufalou bezradnost, jaká doprovázela zpočátku tak slibný Dům loutek. Po několika zhlédnutých dílech ale u mě panuje jednoznačná spokojenost. Celkový dojem: 90 %. (19.03.2012)

Seriál Misfits (anglicky volně ,,nepřizpůsobiví") přišel s něčím velmi originálním a předtím nevídaným a vpravdě revolučním. Většina filmů pracuje s hrdiny, jen menšina, hlavně sociální dramata a některé nezávislé filmy, pracuje s antihrdiny, snímky o superschopnostech hrdinů především komiksového původu pak bez rozdílu pracují s těmi prvními, tedy s hrdiny v pravém slova smyslu pozitivními, obvykle zachraňujícími svět před superpadouchem, použít v tomto rozšířeném žánru komiksových adaptací místo hrdiny antihrdinu je pak celkem revoluce. A jestliže tedy mluvím o revoluci, pak přímo punkové, neboť smršť politických nekorektností je tu skutečně nebývalá a snaha šokovat až punkově přímá. Míra vtipu a originality (třeba scenáristické - takový 4. díl první série je osobitou variací postmoderních sci-fi snímků o paradoxech cestování v čase typu Butterfly Effect atd.) je skutečně málokdy jinde viděná a to je hlavní motor celého projektu. Tedy žádná adorace hrdinů, ba právě naopak - sociálně vyloučení antihrdinové, jejichž superschopnosti jsou zároveň jejich prokletím a hypertrofováním slabých stránek jejich charakterů a osobnostních rysů - promiskuitní dívka vzbuzuje v opačném pohlaví až nepříjemné sexuální stimuly, introvertní geek je neviditelný a slečna od rány může číst myšlenky, což je v jejím případě také spíš prokletí, procházení alternativními vesmíry také nemusí končit vždy šťastně...determinace je absolutní... Zajímavé je ovšem skloubení s již zmiňovaným žánrem sociálního dramatu, který je dost typický pro britskou kinematografii, Misfits pak dává originální rozměr s nabývající hloubkou...největší sílu má ovšem tenhle seriál v momentu, kdy si uvědomíme, že tohle je ta nejupřímnější zpráva o způsobech myšlení, vnitřních světech a systémech hodnot generace Y...a to dodává Misfits téměř sociologickou hloubku... PS: Třetí řada to ale zabila... Řada 1 - 90%, řada 2 - 85%, řada 3 - 60% (06.04.2011)