Ene bene

„Tak nás napadlo, že abys tam zejtra prostě nemusel chodit, tak se tady staví…s urnou. Víš? S volební urnou. Stejně se ti tam nechtělo, je tam spousta lidí, tak…aby ses tam nemusel táhnout.“ - „Copak…já tam musím?! No jo…musíme tam všichni. Do urny.“ V mé volební komisi, jejíž jsem byl předsedou, to probíhalo trošku jinak, asi jsem měl ostatním členům též malinko dochutit pití… Ene Bene je komedie, ze které se postupně stává její příbuzná „tragi“, až z ní vykrystalizuje čistokrevné drama. Film má 2 linie, kvalitou docela nevyrovnané. Volební linka má pár dobrých hlodů, ale bohužel trpí (alespoň v mých očích) tím, že Jana je krajně nesympatická, postupně mě iritovala stále víc, až jsem ji vyloženě nemohl vystát. Za to rodičovská linie, ať už je jakkoliv hořká, má hned několik situací k zasmání, a to v podání skvěle glosujícího Suchařípy a nahrávající Janžurové, oba film táhnou nahoru. Celkově tedy dám ještě slabší 4*. „Nechceš mrkvev? Je pěkně oškrábaná.“ - „Ne, já mám okurku.“ - „Neměla bych jít za ní?“ - „S nějakou další zeleninou?“ (13.06.2021)

Nebýt opravdu dobrého soundtracku, který mi připomínal zvukem Patti Smith, tak jsem pomalu u této tragikomedie nudou usnul, a nezachránil to ani jinak fantastický Leoš. Dialogy a pomalé tempo bylo občas opravdu nesnesitelné. Holubová jak jinak než ožralá, to by ji šlo, tady menší plus:-) Ale o čem že to vlastně vůbec bylo:-)? Jo aha, v hlavní roly volby, jinak o šumech v mezilidské komunikaci, nedorozuměních, malichernostech, trapnostech, osamělosti i prázdnotě. Ale je fakt že Alice, má ještě hodně před sebou a něco málo si dokázala už tímto svým skromným nízkorozpočtovým debutem, který ač se to možná nezdá, tak navazuje na tradice české nové vlny. Celkově; nebylo to zas až tak špatné, ale k dokonalosti přeci jen něco málo chybělo. (21.05.2011)

Po průměrných Tajnostech a podprůměrném Výletu jsem dal Alici Nellis poslední šanci, takže jsem si pustil tuto "bravurní" (dle mnohých) prvotinou Ene bene. A po tomhle filmu jsem si definitivně potvrdil, že její filmy nejsou pro mě. U tohoto filmu pomíjím fakt, že Nellis v životě neseděla ve volební komisi (kdyby ano, tak by věděla, že tam sedí docela normální lidi, kteří by určitě zadrželi dceru Janžurové, kdyby chtěla trhat nesprávné kartičky). A ne, tohle neberu jako spoiler, protože to musí být každému jasné, co se stane. A tohle je velký problém tohoto filmu "ze života"… Postavy (či ty geniální dialogy?) šustí nehorázně papírem. No a (zřejmě díky scénáři) mi poprvé byla hodně nepříjemná Iva Janžurová. A to já tuto paní herečku opravdu mám rád, takže doufám, že tohle se mi stalo naposled. Zkrátka a dobře - film je to nudný, zasmál jsem se asi dvakrát. Zato nudit jsem se stihl skoro pořád. Jak říkám, potvrdil jsem si, že Nellis je nejpřeceňovanější českou režisérkou současnosti. 40 %. (28.05.2011)

"A nebude to pitomý, když bude mít ten zajíc ty oči taky modrý?" - "Ale ne, pane Jemelík, to je přece normální, ne? Modrý voči. Podívejte, tady Jiřinka...No, tak ta ne zrovna... Pani Laskoňová, Vy máte jaký voči?" - "Hnědý. Kdepak já modrý. Ale pan Kitnar by moh. Kuk! Ne, tak ten by taky nemoh. Jani, ukažte! Jani! No kuku na tetu Květu! ... No, děvčata, to je modrá!" (21.07.2014)

Projekce k přijímacím zkouškám na produkci FAMU :) vypsal jsem se o tomhle filmíku až až... ale v zásadě čerpá z toho nejlepšího z české nové vlny - malá dramata malých českých lidí, dojmout a vcítit - to je heslo české kinematografie již drahno let... Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Ecce Homo Homolka, Intimní osvětlení a pokračovat by šlo nepochybně dlouho až k dnešním dnům. (16.01.2007)