Burning Palms

Hrozná kravina. Päť príbehov, ktoré by sa dali zhrnúť do piatich tweetov, sa niekto rozhodol natiahnuť na 110 minút. To by možno ani nevadilo, ak by Landon počas tej minutáže nejako budoval atmosféru, alebo aspoň boli poviedky vzájomne previazané napr. ako v skvele vypiplanom Trick 'r Treat, nech udržia aspoň niečím pozornosť. Žiaľ skutočnosť je taká, že je to nuda, s nevyváženým tempom, žalostne trápnymi pointami a tak celkovo jaksi o ničom. S každou ďalšou poviedkou som klesal na záverečnom hodnotení a s výnimkou tej prvej, ktorá ale takisto zastala na polceste, Burning Palms nestoja za pozornosť. A trailer pritom vyzeral tak lákavo... (01.06.2011)

Popis filmu sliboval 5 příběhů, které vyústí tak, že vám z toho bude rozum přecházet. Ano, mě přecházel, ale spíše nad podivností scénáristů. První příběh je o zasnoubeném páru, kdy muži z předchozícho vdoveckého manželství přijede patnáctiletá dceruška domů, aby se seznámila s macechou. Otec s dcerou ale mají podivně blízký vztah hraničící s incestem a Rosamund Pike jako snoubenka se nestačí divit... Druhý příběh je o dívce, kterou její přítel požádá, aby v sexu zkusili něco nového. Jamie Chung to udělá a nedopadne to s ní moc dobře. Třetí příběh je o homosexuálním páru, který si nelegálně adoptuje africkou holčičku. Ta bohužel není podle jejich představ, takže to opět vyústí v netradiční řešení situace. Čtvrtý příběh je o partě rozmazlených kluků, kteří řeší krádež pupeční šňůry mrtvého dítěte služky. I toto vyústění je prý šokující. A pátý příběh nám dává dohromady Zoe Saldanu a Nicka Stahla, kdy ona je znásilněná a on je násilník. Některé příběhy zaujmou, jiné jsou vyloženě nudné. Některé jsou až nechutné, jiné trapné. Některé tlačí na pilu, aby působily směšně a některé mají tohle všechno dohromady. Nemůžu vyloženě říct, že by se mi nějak extra líbil konkrétní příběh. Kdyby byly příběhy nějak spojeny, možná by to bylo lepší, ale jen dva příběhy nám spojuje postava psychiatričky Shannen Doherty a to je málo. Čekala jsem něco jiného, čekala jsem příběhy ve stylu šíleností Guye Ritchieho, neuvěřitelné náhody a směšné, ale logické řešení situací (stejně jako v krimi komediích Ritchieho), ale dočkala jsem se jakéhosi patvaru nechutnosti a zvrhlosti. (13.07.2011)

Konečně skutečný důkaz o skutečném stavu Ameriky. Brenda dorostla, stala se psychoušem a s ksichtem jak pytlík od Mac Sračky byla asi tím nejlepším, co tu bylo. Buzny, co po pokusu o asimilaci divokého negřete, rezignují a pustí ho do lesa? Spratci, co doženou nešťastnou hispánku k sebevraždě? Čubka, co mrdá s negrem a pak si z hnusu nad tím, co udělala, podřízne žíly? Nebo snad perverzní kráva, kterou baví být znásilněná? Co bylo nejhorší? Asi všechno, je to totiž o United Shits of America, zemi neomezených sraček (31.07.2011)

Nejblbější na tom všem je, že z toho nemám žádný dojem. Trailer mě natěšil jak malou, následovalo útrpné čekání a sama podívaná prosvištěla téměř bez emocí. Škoda, náměty zajímavé, koncentrace hereckých es na silné úrovni, neotřelá forma... všechno vyšumělo tak nějak do ztracena. Ó škoda přeškoda, řekli by bejbypankáči (23.06.2011)

Úchylové v hlavní roli zbytečně dlouhého filmu s pěti povídkami, které fakt nejsou vtipné, některé je dokonce utrpení sledovat (třeba ta s dvěma buznama je vyloženě nechutná), navíc ty příběhy ani nemají pointu, nějaké dořečení, doznění, nic, co by zaujalo nebo nutilo člověka napjatě povídky sledovat. Je to ztráta času, naprostá zbytečnost o ničem, která se snaží zábavnou formou tolerovat a poněkud adorovat některé úchylky, ale popravdě, pokud člověk moc úchylný není, asi mu to příliš vtipné nepřijde. (11.01.2020)