Dievča, ktoré sa hralo s ohňom

Hlavně v závěru má tenhle snímek už podobnou mrazivou atmosféru jako předchozí díl. Potíží ale je velká nepřehlednost, kdy pro někoho neznalého předlohy, musí být orientace v ději a postavách natolik nejednoduchá, že to musí kazit zážitek. Ostatní složky filmu jsou na stejně vysoké úrovni jako v předešlém filmu, ale díky nepřehledné adaptaci již nemá Dívka která si hrála s ohněm takovou svižnost jako předchůdce. (27.08.2013)

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina! Věřím tomu, že knížku budu hltat a že v ní spousta věcí funguje na rozdíl od adaptace, protože tady jich hodně působí dojmem totální odluky od kontextu. Na po všech stránkách necitelnou árijskou stvůru jsem koukala jak mladý skot na nová vrata, na závěrečné zmrtvýchvstání už jako stará kráva na zřícená vrata a být scénáristkou, tak se podobné berličky stydím použít i ve dvacet let staré bondovce. Nehledě na to, že oproti zkušenosti z prvního dílu, kdy jsem v kině dostala škytavku, ale všichni byli tak pohlcení tím, co se dělo na plátně, že je ani moje neustálé a stěží tlumené "hyk" uprostřed mrazivých scén nevyprovokovalo k úšklebkům nebo k hození mi těžkého předmětu na hlavu, se tady při scéně, kdy mladá Lisbeth neuvěřitelně připomíná starého Brůnu, chechtal celý sál. Ale jak říkám, v knížce to s pomocí neosekaných pasáží drhnout nemusí. A i tady je vcelku dost důvodů ke chválení, Noomi a Michael by svým umem vystavěli bytelný pilíř i horším katastrofám, odsýpá to pěkně i a když si atmosféra zřejmě kvůli svým přesčasům z Mužů, kteří nenávidí ženy vybírala náhradní volno, Dívka se zase až tak moc nepopálila a stále vede nad mnohými zaoceánskými pokusy o thriller. Ovšem své americké konkurenty to přebíjí způsobem, který mi připomíná vítězství mého kocoura v jedné z jeho mnoha pranic. To jednou tak přihlížel rvačce druhých dvou kocourů, a když byli oba soupeři už dost unavení, vletěl na ně, dorazil je pár ranami a pak opustil bojiště krokem hlásajícím, jaký on je frajer. (31.01.2011)

Nemá cenu únavně filozofovat o tom, jak moc dvojka zaostává za vynikající jedničkou, protože se to dá krásně vystihnout jediným slovem- výrazně. Mrazivá švédská kulisa, napětí mezi postavami, chytrý scénář, mohutně gradovaná zápletka a vůbec všechno, co Oplevův snímek tak zdobilo a dělalo ho jedinečným, je tady jen tak okrajově nakousnuto a nějak záhadně narušeno americkým efektem schovaným za některými zvraty a dialogy. A jestli jsem si u prvního dílu přál, aby trval ještě o nějakou tu minutku déle, zde bylo až příliš hluchých míst, skrze které jsem se do finále často spíše prozíval. Pozitiva v podobě hereckých výkonů Nyqvista a Rapace samozřejmě přetrvávají, ale změna režiséra tentokráte ničemu moc neprospěla. 60% (31.10.2013)

Nudný a dokonale neinvenční thriller. Duo Alfredson Frykberg naprosto rutinně osekalo předlohu a bez větších zásahů tohoto okleštěnce převedlo do filmové podoby. Vzhledem k faktu, jak komerčně silný materiál se jim dostal pod ruky je jejich znuděný přístup řekněme až šokující. Místo aby si užívali svou chvilku slávy, zahazují možná poslední možnost ke kariérnímu stoupaní. Většinu stopáže zabírají konverzační scény sloužící k seznámení diváka s potřebnými fakty. Snad jen u jedné jediné autoři pracují i s flashbacky, ostatní jsou soustředěné kolem dvojice posluchač-vypravěč a jedinou dynamiku tak poskytuje buď chůze (případně vložka s květinou), nebo urputné soustředění poslouchajícího (v lepším případě skok pro zbraň). To co v předloze díky absenci vizuální složky funguje velmi dobře, v adaptaci až bije do očí. Film Dívka, která si hrála s ohněm je kniha zbavená většiny svých silných stránek, která v některých momentech připomíná karikaturu sebe samé. (14.03.2011)

Nečekal jsem, že po prvním díle půjde dvojka tak šíleným způsobem dolů a přiznám se, že to vůbec nechápu. Když jsem četl knihu, tak jsem si jedním okem řikal, že ten nápad zase tak dobrý není, oproti jedničce. Na druhou stranu je to dobře napsaný a klasicky se to dobře čte. Měl jsem tak knížku zfouklou do pár dnů a okamžitě jsem se vydal na samotný film. Ten mě hnedka od začátku neskutečně překvapil. Je hrozně nepřehlednej, přítelkyně, která knížku nečetla, ani v půlce filmu pořádně nevěděla o čem to je...a ve výsledku některé scény vyzní neskutečně televizně. Mrzí mě, že to takhle hrůzně dopadlo. Nenapadlo mě, že by si Švédi nechali svojí hrdost takhle zprasit, ale stalo se. Ve výsledku pak celá řada scén vyzní neskutečně nelogicky a příjde Vám jakobyste dvě hodiny koukali na něco a ve výsledku by Vám to nedalo vůbec nic a jestli jo, tak jenom trošek z toho, jak ve skutečnosti geniální ten příběh je. Každopádně dám čtyři hvězdy. Celkový nápad je neskutečný a pořád je to vcelku solidní oproti jiným kriminálkám. Nakonec jsem ale zvědavej, jak si poradili s posledním dílem, protože ten točil stejný režisér. Doufám, že to nedopadne podobně. (17.10.2010)