Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Jej, tak tohle nebylo příjemný. Jednička byla skvělá, dvojka obstojná, trojka rozporuplná a nezáživná. Už dvojka byla zmatená, ale dělo se to aspoň zábavně, kdežto tady člověk opět moc neví, co se děje, ale ještě se k tomu nudí. První dvě třetiny totiž stráví s Lisbeth v nemocničním pokoji, kde se neděje až na pár výjimek nic, střídá se to s prostřihy na rozhovory s nějakejma staříkama, co se tam do teď neobjevili, ale maj mezi sebou ultra-tajný techtle mechtle a odkazujou se na nějaký tajný společnosti a minulost, o který divák nic neví, a do toho ještě vrtá Blomkvist a ani jeho počínání není zrovna úplně přehledný a logický. Pak najednou nastoupila závěrečná část ze soudní síně, která měla grády, byla zajímavá a napínavá a člověk věděl, co se děje. Ten začátek to ale vynahradit nedokáže. Pro mě hodně velký zklamání, i když herci byli opět výborný. (18.04.2011)

Lehce nadprůměrné zpracování, lehce nadprůměrné (oddechové) knižní předlohy. Nic víc, nic míň. Jedno ale musím Alfredsonovi přičíst k dobru. Zatímco S. Larsson s postupujícím dějem (trilogie) dělal z téměř rachytické dívky chodící vraždící monstrum, Daniel z toho vyšel (v rámci možností a a již zmiňovaným okolnostem) jako vítěz. Při představě, že by se látky chopil „renomovaný“ hollywoodský tým, ne nutně tandem J. Bruckheimer-M. Bay, (R. Emmerichovi se prý také sbíhají sliny) mohli bychom se dočkat opravdu „velkých věcí“. Taková scéna v opuštěné továrně (cihelně) k tomu přímo vybízí. Co všechno by tam šlo napasovat, tj. kolika krásných WTF momentů se mohl divák dočkat. Jedno oko by nezůstalo suché. Co naopak zamrzí, je vyškrtnutí vztahu M. Blomqvista s detektivkou M. Fiquerolaovou (vzhledem k faktu, že se jedná o jeden z hlavních rysů hlavního hrdiny). Krátit se muselo, hodně a taky se krátilo, hodně, ale v tomto případě (ne poprvé a ne naposled) poněkud neštastně resp. necitelně. Přesto, jak už jsem výše zmínil, z toho Alfredson (alespoň v mých očích) vyšel se ctí. Byť toho neodbytného pocitu, tj. nebýt obeznámem s knižní předlohou- ztrácel bych se, se tak úplně nezbavím. S osobním dovětkem na závěr. Remaku bych se, Davide, i přes poměrně zdařilý první počin, rád nedožil. Na odpočinek se však, alespoň v blízké budoucnosti, nechystám. To aby bylo dostatečně jasno. Když pominu holou skutečnost naprosté zbytečnosti, jsem přesvědčený, že to není (i vzhledem ke knižní předloze) kam posouvat. První díl (knižní trilogie) byl zároveň i jejím vrcholem. 65% P.S. co se však, bez jakýchkoliv pochyb povedlo, je obsazení M. Spreitze alias „chodícího nadopovaného bezkrka“ R. Niedermanna. Tady se naše představy, Danieli, vzácně shodují. Zajímavý komentář (úhel pohledu) pro mě: Sawy (24.05.2013)

Obdivuhodné zvŕšenie trilógie. Thrillery na pokračovanie sú vo filmovom priemysle veľkou raritou, a hlavne z hľadiska komerčného využitia sú viac-menej nepodporovaným artiklom, takže som rád, že niečo podobné vzniklo pod profesionálnou taktovkou skupiny, či už hereckej, alebo tvorcovskej. Ani záverečnej časti nechýba správna dávka napätia, gradácia atmosféry a veľmi dobré suverénne herecké výkony. Súdno-procesovou časťou sa trošku pozmenilo ladenie celej trilógie, takže sa dostal k slovu aj krimi žáner, ale to len osviežilo celý dojem. 85%. (03.10.2010)

Daniel Alfredson se pochlapil a závěr trilogie dle knih Stiega Larssona natočil mnohem lépe, než druhý díl. Snímek sice nedosahuje kvalit prvního filmu, ale atmosféra postupně graduje a v závěrečné třetině jsem byl napnutý jak kšandy. Jen škoda, že se ani na druhý pokus režisérovi nepodařilo vybudovat chemii mezi Nyqvistem a Rapace tak dobře, jak se to povedlo Oplevovi v první díle. (26.01.2011)

Vzletem vrtulníku s tím, co zbylo z Lisbeth, začíná poslední část trilogie o - nikoliv psycho, ale "pouze" - sociálně narušené geniální dívce a šťouravém novináři. Poslední díl, kde se Larsson už úplně urval ze řetězu a rozjel špionážní thriller, kterému vévodí záporáci důchodového věku. Kupodivu jsem neměl ohledně konspirační zápletky pocit, že si ze mě někdo dělá dobrý den, což je rozhodně kvalitativní posun oproti prostřední části, ale na náhody a všemocné hackery jsem už nějaký čas poněkud alergický, a tady je máme zas a znovu, tudíž opakovaně. Přesto mě uzavření příběhu Noomi Rapace, pardon, Lisbeth Salander, příjemně překvapilo a vcelku s ním nemám problém. Důstojné zakončení - nic víc, nic míň. Knižní Milénium mi nepřijde jako žádná legendární událost, a filmová trilogie je na tom podobně (a zásluhou skoro trapného druhého dílu v celkovém hodnocení hůře). Skoro celou dobu mě film držel, a rád se někdy podívám znova. Ale ne tak rád jako na jedničku:) 70% (24.08.2011)