Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

3. dílu strašně ubližuje, že ani do 2 a půl hodiny se nedá vtěsnat vše podstatné, co je v knize. Díky tomu se objevuje pár detailů, které nedávají smysl, protože chybí kontext (viz kniha o DNA, kterou dostane Lisbeth od doktora), a co hůř některé události jsou zkráceny nebo pozměněny, tak že jim je přiřknut jiný smysl (viz např. výhružné e-maily Erice). Závěrečný proces sice má správný náboj, ale nemůže zachránit co před tím chybělo - SPOILER! vykreslení jak probíhalo získávání jednotlivých důkazů pro obhajobu, detailnější popis Edklinthova týmu, vztah Figuerolové s Mikaelem a především vše o strategii "těch dobrých" - hrát si na to, že ukradené spisy byly jejich poslední, používání jiných mobilů. Zkrátka to nemá atmosféru. Lépe řečeno má, ale mohla být o řádově jinde. To co film obsahuje, působí jen jako náznaky a upřímně řečeno si myslím, že divák neznalý knížky bude dost zklamán. Uvidí mysteriózní thriller, ve kterém si leccos domyslí, ale podle mě nebude spokojen. Alespoň mně připadalo, že obhajoba nemá před soudem nic moc v ruce, vše bylo nejasné, nepřesvědčivé. Ale má kritika vyplývá čistě z porovnání s knihou, filmu jako takovému nemám moc co vytknout, jen jsem čekal víc. 70% (13.03.2011)

Po absurdním kroku stranou ke zcela jiné tváři zápletky po Mužích, kteří nenávidí ženy v Dívce, která si hrála s ohněm, je Dívka, která kopla do vosího hnízda epochálním finále. Finále se vším všudy, má koule, má kulervoucí soudní velkovyvrcholení, všechno souvisí se vším, všechno do sebe zapadá, Lisbeth zase nosí číro jak blázen a na závěr se ukojí každý Lisbeth/Mikael shipper. Jestli takhle daleko dojde i Fincher nebo někdo po něm, tak to bude mega mazec. Obě série se zřejmě nejvíce rozklíží v polovině, ale na to propojení draků se špióny si ráda počkám. (12.01.2012)

Lehce nadprůměrné zpracování, lehce nadprůměrné (oddechové) knižní předlohy. Nic víc, nic míň. Jedno ale musím Alfredsonovi přičíst k dobru. Zatímco S. Larsson s postupujícím dějem (trilogie) dělal z téměř rachytické dívky chodící vraždící monstrum, Daniel z toho vyšel (v rámci možností a a již zmiňovaným okolnostem) jako vítěz. Při představě, že by se látky chopil „renomovaný“ hollywoodský tým, ne nutně tandem J. Bruckheimer-M. Bay, (R. Emmerichovi se prý také sbíhají sliny) mohli bychom se dočkat opravdu „velkých věcí“. Taková scéna v opuštěné továrně (cihelně) k tomu přímo vybízí. Co všechno by tam šlo napasovat, tj. kolika krásných WTF momentů se mohl divák dočkat. Jedno oko by nezůstalo suché. Co naopak zamrzí, je vyškrtnutí vztahu M. Blomqvista s detektivkou M. Fiquerolaovou (vzhledem k faktu, že se jedná o jeden z hlavních rysů hlavního hrdiny). Krátit se muselo, hodně a taky se krátilo, hodně, ale v tomto případě (ne poprvé a ne naposled) poněkud neštastně resp. necitelně. Přesto, jak už jsem výše zmínil, z toho Alfredson (alespoň v mých očích) vyšel se ctí. Byť toho neodbytného pocitu, tj. nebýt obeznámem s knižní předlohou- ztrácel bych se, se tak úplně nezbavím. S osobním dovětkem na závěr. Remaku bych se, Davide, i přes poměrně zdařilý první počin, rád nedožil. Na odpočinek se však, alespoň v blízké budoucnosti, nechystám. To aby bylo dostatečně jasno. Když pominu holou skutečnost naprosté zbytečnosti, jsem přesvědčený, že to není (i vzhledem ke knižní předloze) kam posouvat. První díl (knižní trilogie) byl zároveň i jejím vrcholem. 65% P.S. co se však, bez jakýchkoliv pochyb povedlo, je obsazení M. Spreitze alias „chodícího nadopovaného bezkrka“ R. Niedermanna. Tady se naše představy, Danieli, vzácně shodují. Zajímavý komentář (úhel pohledu) pro mě: Sawy (24.05.2013)

Jej, tak tohle nebylo příjemný. Jednička byla skvělá, dvojka obstojná, trojka rozporuplná a nezáživná. Už dvojka byla zmatená, ale dělo se to aspoň zábavně, kdežto tady člověk opět moc neví, co se děje, ale ještě se k tomu nudí. První dvě třetiny totiž stráví s Lisbeth v nemocničním pokoji, kde se neděje až na pár výjimek nic, střídá se to s prostřihy na rozhovory s nějakejma staříkama, co se tam do teď neobjevili, ale maj mezi sebou ultra-tajný techtle mechtle a odkazujou se na nějaký tajný společnosti a minulost, o který divák nic neví, a do toho ještě vrtá Blomkvist a ani jeho počínání není zrovna úplně přehledný a logický. Pak najednou nastoupila závěrečná část ze soudní síně, která měla grády, byla zajímavá a napínavá a člověk věděl, co se děje. Ten začátek to ale vynahradit nedokáže. Pro mě hodně velký zklamání, i když herci byli opět výborný. (18.04.2011)

SPOILER ALERTAlfredson dotáhnul trilogii relativně se ctí, neduhy ze zbabraného druhého dílu ale přetrvávají... Konspirační pozd nabývá konkrétní tvary, stále ale působí nepravděpodobně. Ještě víc se to pak tluče s koncem, kdy tyto tajné kurhy, které měly prsty ve všem a byly nedotknutelné zcela náhle, jako by se nechumelilo, rozpráší... POILERT ALERT KONECVeškerá logika je tak definitivně v tahu. O proti předchozímu dílu má ale Vosí hnízdo jasnou převahu v parádní práci s napětím, kdy divák skutečně do poslední chvíle netuší, co přijde. A relativně nosně působí konečně i postava Lisbeth Salander, která až do teď byla spíše závažím na nohou této série, než její skutečnou ozdobou... (17.01.2011)