Serge Gainsbourg

Jean-Paul Sartre hledal pomocí psychoanalýzy v životě G. Flauberta kořeny Madame Bovary (Kritika dialektického rozumu) a Sfar přebírá v komiksu jeho metodu, jen místo suchého filosofického rozboru se snaží zobrazit, co se dělo v Gainsbourgově hlavě. Nedíváme se tedy na jeho život jen jako diváci, ale vidíme jeho život skrze jeho oči, přesněji skrze Sfara, který si představuje jeho myšlenky. A na co může v psychoanalýze myslet chlap? Na ženský! Ovšem když má chlap takový Gueule a díky každodenímu pohledu do zrcadla si vypěstuje komplex... Sfar rozjede dvouhodinový stroj, ve kterém za Sergem chodí jeho židovský Gueule, inscenuje dopodrobna slavné scény, ale na konci se nefrancouzský divák ptá, proč to všechno - jeden chlap postupně spal s Gall,Greco, BB a Birkin, psal skvělé písničky, ale v duši zůstal malým zakomplexovaným chlapečkem. Mnoho povyku pro nic. (11.09.2010)

Na životopisný, polodokumentární film neuvěřitelně silný výkon. Život jedné z největších francouzských ikon je podán velmi romanticky a subjektivně, díky tomu ale vzniká o to lepší film. Herecké výkony všech představitelů jsou na tenhle typ filmů opravdu dechberoucí. Škoda příliš nadsazené stopáže, která na konci ztrácí dech - I ke konci se stále jedná o sled vynikajících, silných scén, avšak režijní jednota se silně rozpadá. Stále však jeden z nejlepších biografických filmů za dlouhou dobu. Zvláště při srovnání třeba s biografickým filmem Serpahine, kde hraje stejná herečka Yolande Moreau. (29.03.2010)

Tohle ne... Joann Sfar měl zůstat spíš u těch komiksů. Eric Elmosnino byl paradoxně jak Gainsbourg nejsilnějším článkem filmu. Respektive narozdíl od té obludné loutky, byl snesitelný. Ta "zábavná" a "snová" intermezza jsou asi největším kámenem úrazu - důkaz, že i po tisícé se podobné obzvláštnění dá natočit nezábavně, nudně a v podstatě toporně dětsky. Serge se musel obracet v hrobě. Film slabší průměr, žádný hlubší pocit nezanechá. (29.03.2010)

Serge Gainsbourg pro mě není neznámý stejně jako Jane Birkin, oba je mám ráda a při sledování společných scén jejich hereckých představitelů jsem ani nedutala. Jak Eric tak Lucy Gordon naprosto dokonale zvládli jejich gesta zvláště pak scéna ve vaně byla nádherná. Vlastně jsem po celou dobu měla pocit, že sleduji skutečného Serge a ne jeho hereckého představitele.Ta podoba byla vážně neuvěřitelná! Eric Elmosnino v hlavní roli naprosto excelentně ztvárnil toho krásně šíleného bohéma, požitkáře, rebela, miláčka nejen Francie. Za sebe mohu říci, nebyla jsem zklamaná. Zajímavý náčrt ze života umělce, který byl jedněma nenáviděn a druhýma zbožňován. (19.07.2013)

Hravé a originální. Přistoupila jsem na režisérovu hru a dostalo se mi nekonvenčního filmu o jedné výrazné osobnosti, kterou si svým rebelstvím dovolím přirovnat k mému oblíbenci Jimu Morrisonovi. Film se rozjíždí trošku rozpačitě, ale s příchodem Laetitia Casta alias B.B. to dostalo pořádné grády. Scény s Jane Birkin (velká škoda předčasné smrti Lucy Gordon, byla nejen krásná, ale i talentovaná) byly umírněnější, ale o to intimnější (např. scéna ve vaně nebo focení se psem v posteli). Nejedná se o tradiční biografii ve stylu "narodil se, žil, umřel" a to mě na filmu právě asi nejvíc bavilo. Myslím, že Sfarovi se Gainsbourgovu osobnost povedlo ztvárnit dokonale, na čemž má lví podíl i hlavní představitel, který jako by Sergemu z oka vypadl (stačí si vyhledat nějaké Google fotky). (01.04.2012)