Iná žena

Jo tak tohle je jina kava nez Zari a Interiery. Pribeh sice zase resi vztahy, praci a podobne, ale cely je to podany takovou zajimavou formou, ale nutno uznat, ze jsem se v deji misty ztracel, protoze je podanej fakt docela kosate. Jinak herci hrajou perfektne, ale nikdo tu vylozene nevicniva. Celkove povedeny drama a jakoze mam rad spis Woodyho komedie, tohle me fakt zaujalo. Navic delka 75 minut utece jako nic. (07.02.2009)

V rámci televizního klubu na ČT jsem se opět podívala na další film tohoto geniálního tvůrce, a to na film Woodyho Allena. Nevím, v poslední době mám štěstí na filmy, kde nehraje, tudíž jsou vážnější a ne tak skvěle ztřeštěné jako když v nich sám i hraje. Ale to neříkám, že jeho dramata jsou špatná! Vůbec ne! Jeho vážné a dramatické filmy jsou krásně komorní, prostě lahůdka pro filmového fajnšmekra. Navíc to jeho typické skvělé vykreslení postav, propletení jejich vztahů, skvělí herci... Zkrátka se nenudíte a dívá se vám na to dobře. Další z filmů, kterým si u mě Woody Allen upevnil svou pozici. (18.06.2013)

Allen poriadne pritvrdil. Žánrovo, tematicky aj spôsobom spracovania príbehu. A keby som nevidel pri poste režiséra napísané jeho meno, tak by som tento film k nemu určite nepriradil. Podobne ako pri 'Match Point'. Samozrejme pre vážnosť snímku nemohol obsadiť aj seba, takže netradične allenovka bez Allena. Ale ten humor sa tu žiadal. Pár scén naznačuje akýsi zvyšky tých typických komediálnych čŕt, ktoré si Woody jednoducho, aj keď možno len podvedome, nemohol odpustiť. To ale zhadzuje nastolenú tému. Príbeh aj keď je kratučký, trošku nudí. Neallenovskí herci sa do toho ale poriadne opreli, no výsledok je pre mňa priemerný. 65%. (04.03.2008)

Woody Allen v pozícií, v akej ho nevidíme často. Komorne a jednoducho zobrazený príbeh chladnej povrchnej intelektuálky, ktorá skrz existenčne zameranú pacientku pochopí, aký bol jej život prázdny a bezcitný. Gena Rowlands hrá presvedčivo a ide o realisticky zachytenú drámu, ktorá mňa osobne dostala, pričom sa u Allena klasicky nedočkáme žiadnych sentimentálnych výlevov. Veľmi pekný príbeh o tom, koľko času máme na to, aby sme uzavreli jednu kapitolu, prevrátili list a začali znovu s čistým pocitom pokoja a šťastia. (24.08.2010)

To jsem nečekal, že v tom zbytečku Woodyho filmografie, který jsem zatím neviděl, ještě můžu narazit na takovouhle perlu. Lahůdkově propracovaná struktura vypravování (tentokrát ryze subjektivního – tohle není žádná chladná pitva vztahů několika rovnocenných pěšáků) s mým oblíbeným prolínáním skutečnosti, snů a představ a hlavně s originálně vystavěnou postavou Hope, která funguje napůl jako skutečný člověk a napůl jako symbolická projekce potlačovaných osobnostních rysů postavy hlavní; ty rozostřené hranice příjemně šimrají představivost. Z Woodyho volné trilogie psychodramat je tohle formálně nejdotaženější a zároveň nejstravitelnější a nejmíň pochmurné, málem optimistické. A tradičně skvěle navybíraná hudba („Taková opravdová,“ řekla k tomu má dobrá žena). A Klimtův obraz a vůbec výtvarno. A hraje v tom můj oblíbenec Gene Hackman. (12.09.2011)