Ivanhoe

První a asi nejpovedenější ze tří rytířsko-dobrodružných filmů které natočilo MGM s Robertem Taylorem v první polovině 50l. (v roce 1953 následoval film Knights of the Round Table a v roce 1955 další "Scottovské" téma The Adventures of Quentin Durward). Přestože jsou všechny postavy a zásadní momenty ponechány, je film oproti knižní předloze docela dost poupraven, nicméně i tak se podle mě jedná o nejlepší zpracování tohoto klasického romantického Scottova příběhu, které tu kdy bylo. Taylor je pro tendle typ rolí jako dělaný a dobře se na něj kouká, v té době 20ti letá Taylorová je jako Rebecca okouzlující a přehlédnout nelze v roli lady Roweny ani Joan Fontaine, sestru to slavné Olivie de Havilland. Ve filmu jsou opravdu hezké a na 50l. stále ještě vkusné kostými, nádherná hudba Miklóse Rózsy a nelze rozhodně nezmínit rytířské turnaje s perfektními jezdeckými scénami, které patří mezi nejlepší jaké jsem kdy na filmovém plátně viděla. Slabinou je snad jenom nekonzistentní tempo filmu, nebo občasné komičtěji působící scény jako třeba střílení šípů při obléhání hradu (oproti dokonale a realisticky natočeným turnajovým scénám jsou pak takovéto výjevy jako pěst na oko), které člověk ale tédle klasice rád odpustí. (19.05.2011)

Na rozdíl od ostatních pro mě tohle není nesmrtelná klasika, ale klasika dávno mrtvá. První půlka svým tempem spíš připomíná sestřih minulých dílů seriálu a když se tempo konečně zpomalí, přijde scéna s obléháním hradu, která je prostě srandovní, chlápci do sebe šťouchaj umělýma mečíkama a střelba z luku se simuluje házením klacků po hrstech. Jedině Tejlorka je k sežrání a jinak je to popcorn padesátých let. (10.11.2007)

V žánri romantického dobrodružného filmu absolútna špička. Bez hluchého miesta. Poznámka: pri pozeraní som si spomenul na text rovnomennej piesne hudobnej skupiny Stromboli: "Když se rodu sláva do knih schovává// pak se ti stává, že děj hned ožívá.// Do dávné slávy své oči upíráš,// vlivem zlého práva se bouřit už začínáš! Za pravdu mu hned dáváš,// s ním myšlenky tvé jdou,// lví srdce bráníš, //se stejnou odvahou.// A dávné rány stěží spočítáš.// Vlivem zašlé slávy, zlo stokrát proklínáš! Znáš Ivanhoe! //Rytíř dobra v tvém vnitru vzplál.//Znáš Ivanhoe!". (14.08.2021)

Konečně jsem shlédl nějakou adaptaci Ivanhoa a první překvapení nedalo dlouho čekat. Ivanhoe je zasažen téhož rámce, jako známý příběh o Robinu Hoodovi, tedy král Richard Lví srdce je držen ve vězení v Rakousku a princ Jan zatím krutě vládne. Robin Hood je zde dokonce pod jménem Locksley jednou z vedlejších, ale důležitých postav. Celý příběh jde ale mnohem do větší šířky, nabízí realitu kde Normani a Sasové se nenávidí, čarodějnické procesy jsou způsobem jak se zbavit nepřátel, Židi tuší že nenajdou zastání u nikoho a rytíři ač na různých stranách mají svoji čest. Také nabízí nějakou tu nenaplněnou lásku a kupodivu i výborné bojové scény. Rytířský turnaj je parádní, závěrečný souboj plný brutálních ran do štítů vypadá pekelně reálně a pak je tu útok na hrad. Ač mám pocit, že místo šípů házel štáb klacíky, místo kamenů jsou polystyreny a meče jsou z plastu, přesto má scéna útoku lučištníků na hrad neskutečný drajv. Velice příjemné překvapení, které se sice neblíží velkoleposti Quo Vadis, ale kouká se na to velmi dobře. Historický film roku 1952. (22.05.2018)

Viac menej to isté dobrodružstvo, čo legendárny Robin Hood z rokov tridsiatych. Iba o niečo menej svižnejšie a zábavnejšie. Ale iba o kúsok. Naivita razí z každého patetického dialógu, ale tak kto by si rád nevypočul reči 20 ročnej Elizabeth Taylor, ako je do niekoho bláznivo zaľúbená. Niekoľko súbojov na koňoch a hlavne dynamicky nakrútené a dnes už celkom vtipne pôsobiace dobývanie hradu sú triumfami filmu, kde vás asi politické pletky budú zaujímať zo všetkého najmenej. Ale oproti takým o pár rokov novším Vikingom mi toto pripadalo ako druhá liga. (17.04.2017)