Cesta

Přestože mám určitě blíž k Tomovi než Cheryl, líbila se mi víc její mnohými odmítaná Divočina. Možná jsem u Pouti, která už ze své podstaty by měla být více duchovní cestou, čekal něco víc osobního. Něco, co půjde víc do hloubky, ke skutečným pocitům, a nebude jen cestovatelskou atrakcí plnou žánrových suvenýrů. I když ona vlastně taková je i ta skutečná pouť do Santiaga. Určitě to není špatný film. Má řadu působivých momentů, několik silných obrazů i dialogů, ale klouže až příliš na povrchu a jeho atmosféru, alespoň pro mě, nabourává až moc halasná a křiklavá parta souputníků, která odvádí pozornost od hlavního tématu - Tomovy cesty. Té fyzické i duševní. Líbilo se mi to, a cestu jsem si užil, ale v podvědomí do mě něco šťouchá a našeptává mi, že to mohlo být lepší. Určitě si tuhle Pouť ještě jednou zopakuju a uvídím jestli to bude lepší, když už budu vědět co čekat a co ne. (23.04.2016)

Evidentne vyhorely lekar v podani Martina Sheena /Gandhi 1982, Apocalypse Now, jFK, Bobby 2006/ putuje do Santiago De Compostela, aby si naklonil Najvyssiu Meteorologicku Entitu /niektori ju total brutal nazyvaju ze Buch/. ono napokon nebol sam na tej puti, ludi mal okolo seba dost ...... musim napisat, ze mam uctu k starym ludom a pan Sheen M. je velmidecentny a slusny herec - na svoju 70 -ku to zvladol skutocne dobre. Napokon, bol kamarat s dnes uz zosnulym Burtom Reynoldsom : 77 % (28.09.2019)

Plna dojmu, ochuzena o dech, obohacena o slzy dojeti a souzneni. Tohle musim hodnotit jedine subjektivne, k objektivnosti mam v tomto pripade velmi daleko. Neskutecny mentalni rust, vyvoj duvery i duse. Cloveka to laka jit tez a ja pujdu :-) Byla jsem rozhodnuta uz predtim, nez jsem toto videla, ovsem ted se to pro me stalo zivotni nutnosti. Na tohle se clovek nemuze jen divat, tohle se musi zazit a procitit celou svou bytosti tak maximalne, jak je to vubec mozne. Taky chci vyzdvihnout soundtrack, protoze ty pisne byly prekrasne a dokonale. Totalne krehke a zapadajici .... Uzasne! (03.12.2012)

No jo no. Já se tam jednoho dne vydám taky. Nevím ještě, jaký k tomu budu mít důvod. Nejspíš pořád stejný. X je proměnná a je to pořád jedno a to samé x. Tak mi připadlo, že ty lidi z toho filmu znám. Zážitky stmelují, a tady ta krušná cesta prošpikovaná čím dál více příjemnými zastaveními mi něco připomněla. Když se člověk vydává na pouť, počítá nějak s tím, že to bude cesta plná odříkání, že by během ní nic příjemného prožívat neměl a měl by se upnout k svému cíli. Jenže ona je ta cesta úplně jiná. Podobně jako ve filmu Babettina hostina jsou účastníci závěrečné famózní večeře na počátku přesvědčení, že si ten zážitek nesmějí vychutnat, musí zůstat přísní a upínat se k vyššímu cíli, a pak je to všechno jinak. Společné vychutnání přítomného okamžiku zlidšťuje a posouvá rovnou do cíle. Jenže ono taky musí být co vychutnávat. Ne každá cesta je cíl. (22.06.2013)

Tenhle snímek jsem si sehnal hlavně kvůli Martinu Sheenovi v hlavní roli, ale musím přiznat, že jsem čekal víc. Tím tedy nemyslím ani tak od něj, jako od filmu samotného. Vytknul bych nedotažený scénář (nebyl od základu špatný, námět byl dokonce velmi zajímavý, ale místy to prostě skřípalo) a především absenci většího počtu scén, které by vyvolaly nějaké hlubší emoce. Protože snímek si tak v poklidu běží po známé poutní stezce, atmosféra je navzdory našlapaným kilometrům příjemně pohodová a uvolněná, zazní několik moc pěkných písniček (např. Thank You od Alanis Morissette), ale v hlavě toho příliš mnoho neutkvělo a film ve mě nezanechal slibovaný zážitek. (10.12.2012)