Quo Vadis

Také výpravné a vydarené filmové veľdielo by si zaslúžilo podrobnejší komentár a výstižnejšie hodnotenie, ale tentoraz sa nebudem rozpisovať. Viac oceňujem jeho literárnu predlohu, ktorú som čítala nespočetne veľakrát. Žiaľ, ani jedno jej spracovanie, ktoré som mala možnosť vidieť sa nezhoduje s mojou fantáziou, ale to vôbec nič nemení na tom, že sa mi film v podstate veľmi páčil a s radosťou mu dávam maximum. (05.03.2011)

Barevná feska v kulisách Říma, která se hodně drží knižní předlohy. Toto ikonické provedení je velmi zřetelné, ale k tématu se hodí a v tomto případě není na škodu. I když někdy je to až úsměvné (Poslední večeře podle Leonarda ...) Díky hvězdnému obsazení a dobré režii je to pořád velmi dobrá podívaná, ať už člověk zná knižní předlohu nebo je to jeho první setkání s tématem. Filmová zkratka, která se povedla. (02.04.2018)

Ryzí víra v obsáhlém kostýmním dramatu ze starověkého Říma jehož róby a interiéry mě prostě uchvátily Zprvu komornější první část rozehrávající problematický vztah dvou rozdílných, leč milujících bytostí, která se poté převalí do nervydrásajícího úseku, nepostrádající akční a katastrofické scény z ohnivé pasti zvané Řím a ze zářivého písku ve spojení s lesklým mramorem obřího Kolosea. Výborné, zapamatování hodné postavy. (19.11.2014)

Opravdu k neuvěření, že takto poutavá adaptace vznikla už v r. 1951. Nelámu hůl nad polským novodobým zpracováním, Petronius je tam prostě lepší. Ve staré verzi "Křesťané hlásají lásku k bližnímu, ale když se kolem sebe podívám, toho za života schopen nebudu" (Petronius v blízkosti Nera a jeho kurvy manželky.) Toto zpracovánjí je tedy asi lepší, ale podívejme se na ty náklady, je to neporovnatelné, za hodně peněz tedy hodně muziky. Dějové linky těchto zpracování se v závěru liší. Motto zůstává: udeří-li tě někdo do tváře, nastav mu i druhou. Někdy na to ale není vhodná doba. To musí posoudit adresát té první rány. (11.02.2013)

Řím v 1.století našeho letopočtu, 30 let po Kristově smrti. Vládne zde Nero, všemocný a šílený „božský syn“, který dal nedávno popravit svou matku i manželku a císařovnou udělal prostitutku Popeu. Do Říma se vrací Marcus Vinicius, velký vojevůdce, se svým vítězným vojskem po třech letech dobývání Británie. Nero však Viniciovi nepovolí vstup do města a ten je nucen přenocovat u starého vojevůdce Aula Flaucia. Tady se dozví o nové filozofii, založené na lásce a odpouštění a seznámí se s Ligií, Flauciovou chráněnkou. Snaží se všechny ohromit drsnými historkami z válečného pole, používá duchaplnost i moc, nikoho z přítomných, vyznávajících nové učení, však neosloví. Ligii ze všech nejméně, což ho velmi rozzlobí. Snaží se proto nové víře přijít na kloub, a to bez ohledu na nebezpečí, které mu při styku s křesťany hrozí. Křesťanství je v Římě totiž zakázané a rozvíjí se jen tajně. Po prvotních rozpacích cítí stále více lásky k Ligii, ale stále více ho také zajímají nové pravdy. Nero vojevůdci novou lásku povolí. Sám je však velmi nespokojen se vším, co ho obklopuje. Cítí se zneuznán, nepochopen, léto se blíží, město bude zase plné nesnesitelných pachů, nejlepší čas vytvořit dílo, před kterým by žasl celý svět a dokonce i historie. A pokud by se přitom zbavil i nepohodlných křesťanů, tím větší důvod, proč svůj šílený plán provést. (22.06.2010)