Pokoj

Tak tohle bylo zábavnější, než jsem čekal. A to jsem na to koukal sám, střízlivý a bez drog. Asi nejlepší nezáměrná komedie, co jsem kdy viděl. Některé ty ujeté dialogy, mimózní herectví Tommyho Wiseaua, milostné scény, které jako by vymýšlel osmiletý kluk... a ten 25letý "kluk", co si furt chce házet s míčem.... Paráda. Zvláštně se mi to hodnotí, protože ve výsledku tomu ubírám z plnýho hodnocení proto, že to místy není tak zábavně příšerný... ale povětšinu času ano. (7/10) (18.03.2017)

Ještě u žádného filmu, který jsem kdy ohodnotil odpadem, jsem se tak královsky nebavil. Proč tedy odpad? Jednoduše proto, že je film špatný ve všech ohledech. Jakákoli jihoamerická telenovela je proti němu profesně dokonalá a zralá na cenu kritiky. Jenže právě příšerné výkony před i za kamerou způsobily, že jsem si málem potrhal bránici. Všechny postelové scény, neustále se objevující a mizející postavy (Denny v tomhle vládl), Johnnyho smích, všechny dialogy (hlavně ten v květinářství) a postava nejlepšího přítele Marka vytvořily gejzír fantastické zábavy. Sice hodnotím odpadem, ale: "Wake up, Johnny!" (09.01.2020)

Tommy Wiseau, potomek Ed Wooda a Courtney Love a důkaz toho, že život na Marsu nejen že existuje, ale také tvoří mezi námi, natočil bez minimálních pochyb ten nejpošahanější film v dějinách kinematografie. Pokud hledáte něco opravdu unikátního, pak tohle je to pravé. Chcete aby vás femme fatale odpuzovala? Zatoužili jste někdy po tom se z plna hrdla zasmát při sebevraždě hlavního hrdiny? Rádi byste viděli film s dialogy, které na sebe vůbec nenavazují a sami o sobě mnohdy nedávají žádný smysl? Film, ve kterém podává nejlepší herecký výkon sedící pes? Pak jste na správné adrese... (18.04.2016)

Moje první setkání s The Room proběhlo na YouTube, kde jsem jakousi podivnou shodou okolností narazil na video, které tvrdilo, že dílko Tommyho Wiseaua je tak špatné, až je svým způsobem geniální. Trvalo mi však roky, než jsem se přiměl se na něj podívat a nelituji toho ani omylem. Zatímco veledíla Neila Breena jsou pouhopouhými slátaninami patřícími do propadliště dějin, The Room je OPRAVDU film natočený s velmi seriózní vizí, odpadovým scénářem a neherci (ještě nikdy jsem se tolik nezasmál u dialogu, kdy jedna z postav sděluje, že má rozhodně rakovinu prsu), který je ve výsledku geniální komedií. Polovina dialogů je předabovaná v postprodukci (nejvíce patrné je to na milostných scénách, které mimochodem tvoří prvních 20 minut filmu, vyjímaje úvodní titulky – až později jsem poznal, že Wiseau je hodně vysazený na „sexy“ milostné scény a sází je do filmu jednu za druhou, i když třeba nedávají smysl – a scénách, kdy nejsou vidět ústa herců, tudíž je jasné, že Tommy hodně přidával dialogy až po natočení), většina scén je naprosto bravurně nelogických (jako postavy, které přijdou, něco řeknou a hned odejdou... typickým příkladem je scéna v květinářství, která to u mě okamžitě povýšila na nejvtipnější scénu světa – „Oh hi Johnny, I didn't know it was you.“) a postavička Tommyho Wiseaua je kapitola sama o sobě. Teď naprosto chápu, proč se The Room dodnes pravidelně promítá a vyprodává sály. Kultovní záležitost až na kost. „Don't worry about it“ – nejčastější odpověď Johnnyho na jakýkoliv problém :D. (16.10.2021)

Dáš dětem na základce za úkol napsat a natočit vypjatý milostný drama a vznikne ti něco jako THE ROOM, legendární brak, jehož kultovní status letos nabírá zbrusu nový level díky DISASTER ARTIST, a proto jsem se musel podívat i já. Wiseau je opravdu jak mimozemšťan, jeho neherectví (miluju ten smích) geniálně poutavý, scénář schizofrenní a vysoce retardovaný, má to být smrtelně vážný, působí ale celý jakoby pro srandu předabovaný, k tomu hraje melodie odněkud ze starý fantasy videohry, mixlý s eroťákem. Takže jo - totál špatnost, která má potenciál být skvělou zábavou pro smích. Vůbec se nedivím komunitě co se kolem toho utvořila a davově si užívá v kinosále. DIY marketing: "A film with the passion of Tennessee Williams." (19.09.2017)