Koniec sveta

Brittany Murphy sice nikdy nepatřila mezi TOP herečky, ale měla na svém kontě i několik hodně povedených rolí. Bohužel drogy a nadměrné užívání „léků“ jí coby ještě hodně mladou zabilo. Možná i z toho důvodu začala brát ke konci své kariéry i takové braky, jakým je tento rádoby katastrofický film od Asylum. Jak jsem zjistil, tak tento druh filmů je ještě mnohem větší sračka než horory od této společnosti. Digitální paskvil po všech stránkách nenabídne téměř žádnou alespoň trochu kvalitní podívanou – digitální zemětřesení, digitální výbuchy, digitální ohně, digitální letadla – auta – baráky – vybuchující TOI TOIky, otřesné dialogy – přimíchané rodinné drama nesmí chybět – no prostě velmi nekvalitní podívaná, která si zaslouží maximálně jednu hvězdu… (08.01.2020)

Bol by to ultra namakaný film plný výborných efektov keby to robili amatérsky tvorcovia. Ale nerobili to oni .......a aj na TV film tam bolo príliš veľa výbuchov ktoré sa kopírovali. Tak isto ako zem ktorá sa tak neprirodzene prepadala až to bolo na smiech. Jednu hviezdu dávam za Brittany Murphy ktorá hrala svoje scény na pokraji zúfalstva tak dobre až sa to do filmu nehodilo. Takisto aj béčkar Bruce Davison tiež dobrý. (14.04.2013)

„Při natáčení MegaFault jsem konečně mohl zúročit zkušenosti ze seriálu E.R., protože bez pravidelné intravenózní dávky deseti jednotek Diazepamu bych to zkrátka nedal..“(Eriq La Salle). No, já myslím, že si o sedativa řekli i jeho kolegové. Třeba taková Brittany vypadala, že je pod nimi soustavně a navíc byla tak zlíčená, že jsem se jí bál víc než zemětřesení.. (03.02.2014)

Nesnáším americké katastrofické filmy a tento se dere do popředí. To nebyl béčkový film ,ale zetkový. Ale pravda je, že jsem se i nasmála, při scéně jak ujíždí před prasklinou.Každý z nich nadskakoval v autě v jiném rytmu a jinak vysoko a já jsem si vzpomněla na strejdu a jeho auťák z 50 let s pérovacíma sedačkama a že jsme takhle naskakovali při předjíždění západoněmeckého meďoura....Jednu hvězdu dávám Brittany, jako vzpomínku. (09.06.2016)

Tak za tyto úžasné efekty by se nemuseli stydět ani Japonci v šedesátých letech minulého století. Další americká megalomanská sračka. Rádoby dramatické scény byly velice snadno předvídatelné. Chybělo tomu snad úplně všechno-včetně sympatických hlavních postav. A to je katastrofický žánr mým nejoblíbenějším. (18.10.2015)