Jack sa chystá vyplávať

Jeden z nejdepresivnějších a nejnudnějších filmů, co jsem v poslední době viděla.. Jsem ráda, že to mám za sebou. Pohled na životy lidí, kteří podle mě jen přežívají a nežijí a být jimi, tak jsem se už asi dávno raději zastřelila...Hoffman je tak skvěle nechutně slizkej, že bych ho na sebe nenechala sáhnout ani pohrabáčem. Jeho budoucí přítelkyně - no, ta i jeho nejlepší přítel - myslím, že všichni chodili do stejnýho ústavu. Vleče se to, nezajímalo mě jak to skončí, viděla jsem tam předzvěst "konce" Hoffmana a divím se, že to takhle dlouho ještě vydržel. Osobně mi bylo líto Lucy, která žila již dlouhou dobu ve vztahu, ve kterém být nechtěla...být tam dítě, tak je v tom vztahu doteď.... (03.08.2015)

Kdyby Philip Seymour Hoffman spolu s dalšími herci neměl role dostatečně nacvičené z divadelní hry Boba Glaudiniho, tak by to režijně dopadlo špatně. Philip do svého režijního debutu šel najisto a my můžeme sledovat jeho roli přerostlého batolete. Není schopen řešit několik jednoduchých úkolů městského života v dospělosti a jeho kamarád ho učí vše. Jak plavat, jak se oblékat a jak mluvit s Connie. Dívkou, se kterou ho jeho přátelé seznámili a je stejně neposkvrněná a "ujetá" jako on. "Jack se chystá vyplout" je skromné drama, které občas nedrží po hromadě a kde se improvizuje. Místy mi to připomínalo náladu z filmů Mikea Leigha. A takové filmy mám rád. (07.04.2011)

Jack je film na večer, keď máte v pláne si okrem neho pozrieť ešte niečo výraznejšie, je jedno či umelecké, alebo komerčné. Pretože inak by ste mali pocit akéhosi filmového neuspokojenia. Niežeby Jack nebol dobrý film s presnými hereckými výkonmi, ale jeho symbolika je jednoduchá (čo nie je výčitka) a u amerického nezávislého filmu som už zažil podstatne výraznejšiu atmosféru. Príjemný film do televízie, na kino je to trochu málo. (07.10.2012)

Dostal jsem v podstatě to co jsem od Philipa Seymoura Hoffmana dostat chtěl. Jack se chystá vyplout je pro mě totiž tak trochu jako Phillipovy postavy. Čisté, nenucené, osobité a hodně specifické. Pravda, neděje se tady toho tolik, jako jinde a je třeba trochu zvolnit a přistoupit na spíše kecací tempo čtyřdílné fresky docela obyčejných postav, které se tak nějak protloukají současným životem. Každá ze svými problémy, radostmi a sny. A i když je takových filmů docela dost, v tomhle to všechno sedí tak má. Sem tam jsou scény protkané příjemné lehkým humorem, sem tam nějakým tím dramatem aby nakonec vše mohlo dospět do předem očekávaného finále. Při rozhodování jestli tři nebo čtyři hvězdy jsem někde napůl, zaokrouhlím ale přeci jen nahoru. Let's smoke a toast. (07.10.2012)

Vůbec nechápu, jak se podařilo tak bravurně ubalancovat mezi smutkem a radostí. Neveselý film a neveselých věcech v hávu zabalený tak, že skoro vždy zvedne koutky úst. Bezchybný Hoffman představuje outsidera a díky své citlivé režii se podařilo docílit toho, že v divákovi nevzbuzuje lítost, jelikož je v něm síla a odhodlání. Tenhle film s mnoha silnými momenty (a perfektně pasující hudbou!) byl natočen s velký nadšením všech zúčastněných, to se pozná. 9O% (30.01.2011)