Bezvadíkyještěprosím

Josh Radnor, tak nějak přetransformoval svoji životní roli Teda Mosbyho do celovečerní nezávislé podoby. Jen je hlavní hrdina daleko vetší looser. Jinak jde o hodně příjemnou feel-good komedii s několika skvělými nápady a velmi povedeným obsazením. Například Kate Mara byla naprosto skvělá. Tento film by neměl chybět na žádném listu nejlepších feel-good romantických komedií. (19.06.2019)

Cely zacatek se to tvari jako nejaky intošský filmik, ale najednou se to z niceho nic nenapadne rozjede a ... strasne mile to prekvapi, i kdyz se vlastne cely sled udalosti da cekat. Milé v tom pravem slova smyslu. A jako bonus, za ktery proste pet hvezdicek musim dat, Josh Radnor v celem filmu vypada a chova se jako chlap, ktereho jsem dlouhou dobu milovala a který je stale moji slabosti. Josh Radnor je tedy ted i duvod, proc zacnu shanet HIMYM, neb zatim jsme nevidela jediny dil. (21.04.2011)

Sadness be gone, let's be people who deserve to be loved, who are worthy, cause we are worthy. Při troše nadsázky lze říct, že si Josh Radnor hraje na novodobého Woodyho Allena a docela mu to jde. Dlouhou dobu tahle vztahová mozaika vypadala na solidní průměr, ale závěr dokázal vnést do jednotlivých příběhů i emoce, takže nezbývá nic jiného, než zatleskat Joshovi za sympatický režijní debut a čekat, jaké příběhy ze života nám bude vyprávět příště. 70% (17.02.2011)

HappyThankYouMorePlease - komedie plná dojmů, která si hraje s myšlenkovou soustavou jako už dlouho žádná. Neoslňuje vizuálními nápady. Ani ten příběh není kdo ví jak originální. Ale stačí zavřít oči a zaposlouchat se. Už se vidíte? PS: Woody Allenovi musí zvonit v uších pokaždé, když se na tenhle film někdo dívá. (03.02.2011)

Na romantickou komedii poměrně málo romantické a ještě míň komické, chtělo by se říci až nudné. Většina postav působí dost nesnesitelně (asi kromě Mary Catherine a Charlieho, kteří mi jediní byli sympatičtí a dokonce jsem chtěla vědět, jak to s nimi dopadne) a úplně nejotravnější je hjudba - ok, v Juno bylo kytarové brnkání a intelektuální texty indie písničkářů ještě fajn, ale kdo proboha vyhlásil, že se to odteď bude cpát do všech "nezávislých" romanticko-komediálních počinů? Takže pokud máte rádi, když se lidé babrají ve svých životech a z nedostatku skutečných problémů si vytváří problémy umělé, plus spousta malebných záběrů na New York a kytarové písničkářství, je to film pro vás. Já ovšem říkám thank you, but NO more please. (10.02.2011)