Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (38)

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Tohle nahlédnutí do naší historie považuji za velice zdařilé, přehledné a zcela upřímně dala jsem si přitom dějepisné opáčko.. Tvůrci si zaslouží smeknutí klobouku, nevynechali nic podstatného, výprava je jedním slovem velkolepá, herecký ansámbl příjemný, mladý Zdeněk Štěpánek se mi jako kníže Václav líbil a nemohu nezmínit půvabnou Marii Ženíškovou v roli Radmily.. Hodnotím shovívavě, psal se rok 1929.. ()

666teen 

všetky recenzie používateľa

Celkem chápu dobové nadšení provázející vznik filmu. Holt to svatováclavské milénium se nějak oslavit musí, nejlépe nějakým monstrprojektem, což je v případě výročí z roku 1929 tenhle náš (poslední) němý film. Nově zrekonstruovaná hudba je v pořádku, ale ruku na srdce, tohle je němá truchlohra. Nebo truchlá němohra. ()

Reklama

wosho 

všetky recenzie používateľa

Režisér Kolár si na svou hruď i reputaci vzal opravdu velkou zátěž, pokusem o natočení osudů patrona naší země. S přihlédnutím na poměry v jakém byl náš pozdní něný film, nechápu jak se mu to podařilo. Jistě mu velkou pomocí bylo zainteresování státu a AV ČSR. Stát dal potřebné peníze, AV zase rady, faka a informace. Ale co by tyto dva důležité elementy by zmohli, kdyby by Svatý Václav byl v nedostatečných rukách. Naštěstí Kolár to měl vše dokonale promyšlené. Celá struktůra scénaře je dobře vymyšlená, zbytečně se neodklání od hlavních postav (narozdíl od Batalionu) a nesází jen na Jiráskovitou mytologii-spor dvou bratří není tak černobílí. Výprava je opravdu velkolepá, i triková část filmů s modely je po technické stránce na tehdejší světové úrovni (v porovnání třeba s Husitskou trilogií). Navíc film je podpořen opravdovou hereckou špičkou. Zdeněk Štěpánek snad nikdy takovou velkou dramatickou roli ve filmu nedostal. Svatému Václavovi do dokonalosti mnohé chybí, v mnohých momentech opravdu zestárl (oproti již zminěném Batalionu), ipřesto se jedná o precizní dílo, které na svou dobu silně vybočovalo z tehdejší naší produkce a v mnoha směrech převyšovalo produkci vznikající příštích pár dekád. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Václave, toužím nésti s tebou tvé osudy a starosti…“ - „Díky, drahá Radmilo…sám chci sloužiti Bohu a svému lidu.“ Marné to měla zamilovaná Radmila, Václav myslel na úplně jiné věci. A podobně ostrouhala jeho rodička („V mém hradě není pro tebe, matko místa!“), i když té šlo o jinou věc. Václav odolával všem nástrahám, ale přece jen udělal chybu…Tu ale divák neudělá, když se podívá na tuto „filmovou epopej o prologu a deseti dílech“. Nevím, jestli přímo 4,5 milionů korun, ale štědré financování na filmu jistě poznat jde. Na technické stránce, exteriérech či třeba kostýmech se rozhodně nešetřilo. I herecké obsazení tvůrci nepodcenili. A objektivně řečeno se udělalo asi maximum pro to, aby byl Svatý Václav dostatečně „reprezentativní“. Film baví (a málokdy nechtěně), překvapí smířlivým postojem k Němcům (ačkoliv pochopitelně musí zazářit hrdinnost Čechů a velkorysost Václavova) a pochválit musím i „zrestaurovanou“ hudbu (zprostředkovanou symfonickým orchestrem Českého rozhlasu). Celkově hodnotím solidními 4*. ()

Přemek 

všetky recenzie používateľa

Impozantní český němý velkofilm, jediný skutečný velkofilm v dějinách naší kinematografie. Ačkoli byl mnohokrát vysmíván a haněn (nejdříve proto, že jej spolufinancoval stát, což se jistě muselo stát středem závisti ostatních filmařů; později pro svou ideu a náboženský námět), je to skutečně výborný film s neobyčejně moderním stylem vyprávění. - - Obnovená premiéra 28. 9. 2010, přenášená přímo na ČT2, nově zrekonstruovanou partituru Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala přehrál SOČR za vedení Jana Kučery. - - V jedné z menších rolí prý vystoupil i Jindřich Plachta. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (23)

  • Pri slávnostnej premiére sprevádzal projekciu štyridsaťčlenný orchester, ale tvorcovia nestačili film dokončiť v termíne, takže bol premietaný až niekoľko mesiacov po oslavách a u divákov úplne prepadol. (Raccoon.city)
  • Film bol dokončený a uvedený do kín až s veľkým oneskorením, kedy už svätováclavské milénium dávno "vyšumelo". Kiná v tej dobe už navyše plne ovládol zvukový film a nemý film s množstvom dlhých titulkov a pomaly plynúcim dejom tak mal len malú šancu zaujať širšie publikum. Tak sa ticho a nenávratne prepadol do histórie. Rovnako ako jeho možno nádejný režisér, ktorý už nikdy nedostal príležitosť točiť film. (Raccoon.city)
  • Pre bojové scény bolo zhotovených 2 300 štítov, 800 kopijí, 600 mečov a 100 železných heliem. Na stavby bolo použitých 170 ton sadry, 12 ton farieb a 50 nákladných aut rôznych tráv, rastlín a machov. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama