Detičky

Je to něco opravdu okouzlujícího, vidět, jaké zvyky, způsoby výchovy, a vůbec životní styl miminek ve čtyřech naprosto odlišných světech, přitom v lecčem je to úplně to samé, ať už je to Afrika, nebo Asie. Jakmile jsem se začala dívat, vtáhlo mě to do děje tak, že už nepustilo. Chtěla jsem vidět víc a víc, zaujatě jsem sledovala některé až nepochopitelné zvyky, které mají v některých zemích. Rozkošná stvořeníčka, ale kdoví, co z nich jednou vyroste.. (30.12.2012)

Nezpochybňuji, že dokument je napěchován zajímavými záběry na růst dětí v nejrůznějších krajinách (mě osobně velmi zaujal způsob vychovávání dětí v Africe, i když není ničím překvapivým, pokud o tomto kontinentě něco víte). Na druhou stranu mi zde chyběla nějaká další vypovídací schopnost. Proč byl snímek natočen? Je sice hezké sledovat, jak děti vyrůstají, ale v dokumentu chyběl jakýkoliv doprovodný komentář a nějaké "hlubší" rozuzlení. Z tohoto důvodu jej hodnotím jako podprůměrný. (07.01.2013)

Vypadá to, že někteří z vás od tohoto dokumentu čekali bergmanovské drama o diametrálnosti reality a estetična. Pokud jste v názvu snímku hledali nějaký skrytý smysl, hledali jste marně. Mimina jsou přesně taková, jaká očekáváte - roztomilá, žvatlající, někdy uřvaná a občas zapáchající. A to na všech kontinentech. Před měsícem jsme si se ženou pořídili také jeden exemplář, takže bylo s čím porovnávat :) (10.10.2011)

Po tomto dokumentu jsem schopná připustit, že mimina mohou být docela roztomilá, což je u mě co říct. Dokument ve stylu Megacities, mapující život v několika rozdílných částí světa, je v tomto případě zaměřen na 4 prcky od narození až po jejich první krůčky. Na jedné straně sterilní čistota, přístroje, skupinová sezení, pomůcky, hračky, ... a na druhé straně žádná hygiena, hlína, tráva, písek, absence plen, místo hraček kameny a domácí zvířata. Sledujeme vývoj v diametrálně odlišných podmínkách s úplně jinými přístupy. Přesto mi přijde, že děcka se vyvíjejí v podstatě stejně a jejich chování a různé reakce se od sebe vůbec neliší. Na druhou stranu mi přijde, že přílišná sterilita a úzkostlivý dozor jsou občas docela na škodu, zvlášť, když vidíme, že se někde toto tolik "neřeší" a vývoj dítěte probíhá naprosto normálně. (05.09.2010)

Spousty jedinečných záběrů si říkají o dobré hodnocení, ale spojovací prvky, které by vedly k hlubšímu zamyšlení téměř scházejí. Střihů mezi čtyřmi hlavními příběhy je necitlivě mnoho. Mezi miminy asi těžko najdete favorita, zamilujete si je všechna. A pozor, závěrečné titulky nepřinášejí jen rekapitulaci, ale pár pěkných záběrů navíc. (17.02.2011)