13 zabijakov

I Japonci remakují nějaké svoje starší kousky, ale v případě Takashiho Miikeho jsem se nebál toho, že by se nejednalo o remake velmi osobitý a silný. Ponechán je základní příběh, Miike si přidal svou drsnou stylizaci, kde se ale nesnaží zbytečně předvádět, většinou, ale všechny prvky, které jsou zde použity, tedy především násilí, jsou jen pro podtrhnutí toho, jak je příběh krutý, respektive, jak jsou krutí někteří lidé. Střelba z luku na dítě je skutečně děsivá, a to zrovna v tomhle případě Miike diváka naturalismu ušetří. Miike se však postaral i o výbornou dobou stylizaci. V tomhle filmu jsem měl navíc zase jednou pocit, že ta destrukce, která je prováděna, je skutečná. Nesmyslná, ale má význam, ne jako v "Muži z oceli". (14.02.2014)

Sedm statečných po japonsku. Tedy v tomto případě třináct statečných. Od místních uživatelů tu čtu samou chválu, proto jsem se rozhodl, že tento samurajský film zkusím. A nelituji toho. I když je začátek poměrně klidný, je důležitý pro další dění, které se posléze rozjede v efektní mlátičku plnou krve, useknutých hlav a jisker od samurajských mečů. I já jsem se ze začátku ztrácel v takžka nevyslovitelných jménech, kde mi všichni připadali stejní, nepoznal jsem kdo je kdo a kdo je hodný a kdo zlý. Postupem filmu jsem si ale zapamatovával jednoho po druhém a neměl jsem sebemenší problém s orientací. Téměř celá druhá půle se odehrává v zabijáckém tempu. I když myšlenka, že by třináct borců vyřídilo dvacetkrát tak velkou přesilu, je pouhá fikce, pro oko diváka je to pastva pro oči. Opravdu podařené bojové scény dělají 13 samurajů nadprůměrným filmem a proto dávám vyšší hodnocení. (29.05.2012)

Na jednu stranu řemeslně precizní a vizuálně krásný film s dokonale zlotřilým záporákem. Na tu druhou chladný, přímočarý a místy nelogický příběh, ve kterém jsem ani po dvou hodinách nedokázala rozlišit jednotlivé postavy, natož abych s nimi mohla nějak hluboce soucítit. Co převáží, záleží jen na vás. Potrpíte-li si nicméně na asijské filmy, samurajský kodex nebo Japonsko 19. století, klidně si k mému hodnocení přidejte ještě minimálně jednu hvězdu. (16.05.2011)

Víceméně věrný remake, který je sice mírně krácen v prvních dvou částech (plánování a taktika), ale zase lehce prodloužen v závěrečné bitevní části. Ony se vůbec oba filmy naprosto dokonale doplňují, v rozvoji a popisu jednotlivých charakterů, hrdinů i padouchů, ve vztazích i některých situacích, a společně pak dotváří vyprávěný příběh k naprosté dokonalosti. Co mi trochu chybělo v jedné, to doplňuje druhá a naopak. Tato je jen doslovnější a tam, kde původní film pouze naznačil, nová verze vše ukáže v drsných krvavých detailech. Některé méně zřetelné pohnutky a nuance jsou dotaženy a zvýrazněny. Opět nechybí řada skvělých momentů a emotivních scén, opět je tu řada míst, které mě vyloženě potěšily. Zřejmě nechám obě verze splynout v jednu a v mé mysli se tak zrodí dokonalý samurajský film. K sedmi statečným mi tak přibude dalších třináct nezapomenutelnách hrdinů. (15.08.2013)

Člověk se musí prokousat tou hodinou a něco, která obnáší uvedení do situace, nábor členů, výcvik a nezbytné plkání o tom, jestli se plánovaný čin shoduje se samurajskou ctí. To se Japoncům moc nepovedlo. Ale když přšlo na přepadovou akci, mohl jsem si spokojeně pchrochtávat, protože v tu chvíli film přinesl to, co od samurajského tématu čekám. Tedy svištění katan s vysokou efektivitou a efektností provázené tradičním žánrovým klišé a digitálními krávami. Sice jsem se musel tradičně prát se svojí občasnou neschopností rozeznat kdo je kdo, ale během té hromadné osekávané to bylo stejně jedno. celkově jsem si to docela užil. 60% (22.07.2014)