13 zabijakov

Samurajská žánrovka "co sek katanou to mrtvola", která těží z delší (ale povedené) expozice, díky níž pak divákovi třináctka odvážných jdoucích na smrt během pětačtyřicetiminutového "13 versus 200" zúčtování není zcela ukradená. Dlouho tu tak zdařilý a žánrově čistý film podobného ražení nebyl, byť nepřináší nic nového. Jinak pro jednou zase až nezvykle uklidněný a normální Miike. (05.07.2011)

první polovina dostatečně vtahující vykreslení situace, hlavních postav a opravdu nechutného záporáka a pak už jen tuny a tuny sekání v jednom malém městečku. Nebojí se přitlačit na pilu, je syrová a surová, má nějakou tu příchut osudovosti a emotivnosti, ale hlavně je velmi dobře natočená a choreograficky vyspělá. Neznám tenhle žánr, nejsem si jistý, co do něho patří a co už ne, ale jestli všechny filmy v něm vypadají takhle, asi budu muset začít rozšiřovat obzory. Protože jsem se nenudil ani chvilku a postavám, které jsem si dokázal zapamatovat (nj, přiznám, s tímhle mám stále dost velké problémy, oni fakt vypadaj velmi podobně :)), jsem fandil a zamlouvali se mi.. Sympatické ve všech ohledech (03.07.2012)

Sedm statečných po japonsku. Tedy v tomto případě třináct statečných. Od místních uživatelů tu čtu samou chválu, proto jsem se rozhodl, že tento samurajský film zkusím. A nelituji toho. I když je začátek poměrně klidný, je důležitý pro další dění, které se posléze rozjede v efektní mlátičku plnou krve, useknutých hlav a jisker od samurajských mečů. I já jsem se ze začátku ztrácel v takžka nevyslovitelných jménech, kde mi všichni připadali stejní, nepoznal jsem kdo je kdo a kdo je hodný a kdo zlý. Postupem filmu jsem si ale zapamatovával jednoho po druhém a neměl jsem sebemenší problém s orientací. Téměř celá druhá půle se odehrává v zabijáckém tempu. I když myšlenka, že by třináct borců vyřídilo dvacetkrát tak velkou přesilu, je pouhá fikce, pro oko diváka je to pastva pro oči. Opravdu podařené bojové scény dělají 13 samurajů nadprůměrným filmem a proto dávám vyšší hodnocení. (29.05.2012)

Krvavý a veľmi dobre natočený film, ktorý nevyvrcholí v závere ako drvivá väčšina filmov, ale už vo svojej polovici. Takú dlhotrvajúcu krvavú filmovú bitku som ešte nevidel. Osobne mi sadla aj historická doba posledných pravých samurajov a jediným záporom bolo snáď len to, že som film nevidel v lepšej kvalite... (28.05.2011)

I Japonci remakují nějaké svoje starší kousky, ale v případě Takashiho Miikeho jsem se nebál toho, že by se nejednalo o remake velmi osobitý a silný. Ponechán je základní příběh, Miike si přidal svou drsnou stylizaci, kde se ale nesnaží zbytečně předvádět, většinou, ale všechny prvky, které jsou zde použity, tedy především násilí, jsou jen pro podtrhnutí toho, jak je příběh krutý, respektive, jak jsou krutí někteří lidé. Střelba z luku na dítě je skutečně děsivá, a to zrovna v tomhle případě Miike diváka naturalismu ušetří. Miike se však postaral i o výbornou dobou stylizaci. V tomhle filmu jsem měl navíc zase jednou pocit, že ta destrukce, která je prováděna, je skutečná. Nesmyslná, ale má význam, ne jako v "Muži z oceli". (14.02.2014)