Réžia:
Andrej LettrichKamera:
Karol KrškaHudba:
Ján ZimmerHrajú:
Július Vašek, Ladislav Večeřa, Ľudovít Greššo, Oľga Adamčíková, Judita Vicianová, Katarína Hrobárová-Vrzalová, Rudolf Bachlet, Ivan Krivosudský (viac)Obsahy(1)
Hospodářská krize na počátku 30. let připravila bezpočet lidí o práci, mezi nimi i hlavního hrdinu tohoto filmu. Společně se svou rodinou se vrací na rodnou vesnici, na chalupu, kde hospodaří jak otec, tak bratr. Jenže bída doléhá i pod doškové vesnické střechy, navíc umocněna nesoudností rolníků, které ovládá zničující strach o o majetek, závislost, která člověka zbavuje rozvahy a nutí dokonce ke zločinu. Z bratra se postupně vylupuje zlý, nenávistný člověk, schopný jakékoli špatnosti, jemuž je velice obtížné a psychicky náročné čelit. Vždyť se jedná o člověka nejbližšího. Dnes již téměř zapomenutý snímek, velice ilustrativní a proklamativní, natočený před více než čtyřmi desetiletími, plně odpovídá dobovým požadavkům na třídní angažovanost - neskrývá, že problémy zde načrtnuté vyřešilo teprve vítězství pracujícího lidu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (9)
Zabudnutý Lettrichov film zobrazuje ťažký život na slovenskej dedine počas hospodárskej krízy. Samotný príbeh sa však odohráva v roku 1944, keď sa po dvanástich rokoch vracia domov syn Jozef ( Ladislav Večeřa, nahovoril ho Karol Machata ) s rodinou. S nepoznaným bratom Vendelom ( vynikajúci Július Vašek ) sa dostáva do potýčky pre majetok... Sociálno-kritický aspekt filmu je veľmi silný, zobrazenie dediny a ťažkého života na statku realistické, herecké výkony uveriteľné. Po dlhých rokoch sa v slovenskej filmovej dráme netlačí na budovateľskú notu, exaktne sa nespomína komunizmus, ktorý má liek na sociálnu situáciu na dedine. ()
Skvelé prevedenie Jilemnického poviedky, najmä autentickosť doby a ľudí zničených biedou ma dostala, čiernobiely vizuál znamenitý. Vašek výborný, ale aj dobrák Večeřa mal čo hrať a rozvážneho brata vystihol presne, škoda len že ho nadaboval Machata. To sa mi nepáči celkovo, tieto dodatočné slovenské dabingy. Každopádne snímka pekne odsýpa, v tmavších scénach nie je režisér doma, ale vynahradí si to uveriteľnosťou a celkovo záver s horkou príchuťou dedičstva pre staršieho syna zvládol ukočírovať a preniesť na plátno veľmi dobre. ()
Chudoba z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad. Velmi dobře natočený i zahraný byť poměrně jednoduchý příběh. Autorům se podařilo dobře vystihnout tehdejší bídné poměry na horách a z toho plynoucí zlé vztahy. 75%. Oba herci se do rolí bratrů výborně hodili. Úplně mi to dalo zapomenout, že Večeřa není Slovák. Vypadá zde typicky. ()
Zpočátku nezáživný film z vesnice. Scény poslepované bez ladu a skladu. Postupně se to zvrtne do nepovedené tragikomedie. Neuvěřitelně hloupé propojení čarodějnictví s křesťanstvím. Holka marodí, přijde půl vesnice k posteli, báby se pokřižují a začnou dávat tak tupé a primitivní rady, že by se musela stydět i Malá čarodějnice. Od postele by je vyhnali i v raném středověku, tady je otec nemocné holky na slovo poslouchá. Tak nereálné postavy jsem ještě v žádném filmu neviděl. Tak nesmyslné zápletky taky ne. Nejhorší film z vesnice, jaký jsem kdy viděl. Holka zmrzačí house. V té době veliký průser. Za chvíli zmrzačí další! Bratr chytrolín nelpí na majetku. Během minuty ale udělá obrat. Na bratra spustí jak malý usmrkanec: „Když si ty takový, tak já si ten svůj podíl vezmu!“ bé bé. Bratr starousedlík zpočátku poctivě pracuje. Během pár dní se z něj stane opovrženíhodný zločinec?? Dramatická hudba má podpořit drsné scény. Působí ale kontraproduktivně a spíše umocňuje nechtěný humor. Pouštění kočáru bez řízení, bez brzd s dětmi z prudkého kopce?? Nejhorší oslava narození dítěte v dějinách. Všichni nasraný a tragická hudba zvyšuje pocit zmaru. Hádky starousedlíka syna s otcem jsou tragikomické. Politikaření, děs. ()
"A ako vyzerá čert čo vás priniesol?" Nezamestnaný tehliar Večeřa (predabovaný Machatom) sa v časoch hospodárskej krízy navracia aj s rodinou po rokoch na rodnú dedinu, aby tam v otcovskej chalupe prečkal zlé časy. To sa nevidí bratovi Vašekovi, ktorý v jeho neprítomnosti aj so ženou tvrdo pracoval pod vedením otca Grešša a robí si nárok na dedičstvo. Fim ukazuje rozdiely v ponímaní sveta a hodnotách jednoduchších dedinských ľudí s ich o niečo sofistikovanejšími príbuznými z mesta, či už vo vzťahu k deťom a telesným trestom, peniazom, poverám a hlavne v chápaní vlastníctva poľností a statkov ako základnej výrobnej jednotky, na ktorej stojí celé živobytie. Drsný príbeh z drsných časov, kde o tragédiu nie je núdza, mi od začiatku silno pripomínal Kachyňovu Škaredú dedinu, a naozaj sa jedná o filmové spracovanie tej istej predlohy. Lettrichova adaptácie bez odľahčovania folklórnymi predelmi mi príde realistickejšia, tvrdšia a bezútešnejšia. Za štyri dodrúzgané husie nôžky. ()
Galéria (1)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (3)
- Ladislava Večeřu (Jozef Haviar) namluvil Karol Machata. (ilclassico)
- Natáčalo sa v okolí Považskej Bystrice, Mariánskej úžiny a Súľova. (Raccoon.city)
Reklama