Réžia:
Susanne BierScenár:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (viac)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (218)
Prvú hodinu som mal dojem, že ide o film roka 2010, avšak akási nerozhodnosť, kam to celé nasmerovať a ako to ukončiť toto moje nadšenie tretia tretina rýchlo zmrazila. Keď sa dve postavy rozprávajú o tom, že o siedmej ráno v nedeľu nebude nikto vonku, tak hádajte ako to dopadne. No a čo na to svoje auto Lars, na ktorého sa pri rozuzlení úplne zabudlo, pričom práve on by to tuctové finále mohol poriadne okoreniť? Áno, myšlienkami Bier rozhodne boduje, aj paralelnými príbehmi, kde si jednoducho odvodíte, ako vlastne tie vojny začínajú. Lenže my vojny chceme, za chyby ich ako ľudstvo nepovažujeme, a tak nemôžeme ani hovoriť o neschopnosti poučenia sa z vlastných chýb. ()
Od Susanne Bier by jeden očekával daleko větší drámo než jakým je tenhle Lepší svět. Učesané až ulízané, chladné až frigidní, vyumělkované až umělé atd. Téměř jediným výraznějším pozitivem jsou dětské herecké výkony, oba hlavní protagonisté jsou ve svých rolích opravdu uvěřitelní a skvělí, ovšem všechno ostatní, scénářem počínaje - proboha, proč je tam vůbec ta Afrika ? a kamerou konče, ne technicky , ale dlouhé nicneříkající záběry na postavu z výšky půdního vikýře mne prostě v tomhle filmu nechávaly zcela chladným. A to, že hlavní záporák ze světa mimo Afriku ( Ulrich Thomsen) nedopadl nakonec stejně či podobně jako africký protějšek mou jednoduchou duši velmi irituje. Já vůbec nepochopil poselství tohohle filmu, já vím, nenásilí, mír, láska..už mlčím. Ale stejně mohl aspoň po závěrečných titulcích dostat facku..jo, jo, já vím. Tak možná ve dvojce...au. ()
Docela mě zklamalo, že zrovna oskarový severský film je má naprosto neoriginální scénář a je vlastně takovým koncentrátem prvků typických pro dánskou, švédskou nebo finskou kinematografii. Všechna témata, kterých se Lepší svět dotkl, byla už mnohem lépe zpracována v jiných severských filmech, které jsem viděl. Paradoxně, na to jak je film roztříštěný, působí nakonec, v rámci možností, docela komplexně. Scénář byl z mého pohledu opravdu poněkud slabší, mnoho věcí bylo příliš vykonstruovaných a braných tak nějak samozřejmě, přestože se jednalo o zlomové momenty. Z herců byl nejlepší africký lékař a Thomsenův syn, oba dva typově perfektně vybraní. Dal bych tomu tak tři a půl hvězdy, ale zaokrouhlím nahoru. ()
Jedno tomuto filmu rozhodně nikdo neupře, sympatický herecký výkon Mikaela Persbrandta. Rodinné drama a téma násilí má některé okamžiky nesmírně silné, ale také slabá místa jako vystřižená z laciného románu. Největší pozornost na sebe strhuje chlapec v postavě Christiana, žel jeho psychické dozrávání zavání přílišnou vykonstruovaností, především lačnost pomsty, která si nezatěžuje hlavu následky. Tím ale nechci vůbec říci, že by to byl film špatný. Na druhou stranu, příběh ve svém obsahu dokumentuje to, co kolem nás existuje od pradávna. Z tohoto hlediska lze říci, že vždycky se najdou tací lidé, kteří se vydají cestou zla. ()
Nešlo by příště činit svět lepším bez glycerinových slz, zkratkovitého jednání postav (které scenárista „přepisuje“ nebo dočasně „odepisuje“ čistě podle toho, jakou extrémní emoci zrovna potřebuje mít na plátně), mechanicky akurátního načasování dramatických situací (výbuch, pokus o sebevraždu) a kýčovitých záběrů přírody a zpomaleně utíkajících afrických černoušků? 50% Zajímavé komentáře: Marigold, FlyBoy, liborek_, jhrasko, fuckme, AlexanderK ()
Reklama