Tak se ptám
Réžia:
Jiří AdamecScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Antonín KovácsHudba:
Josef SpitzerHrajú:
Karel Roden, Vilma Cibulková, Věra Galatíková, Petr Haničinec, Zdena Hadrbolcová, Karel Augusta, Jan Přeučil, Jan Teplý st., Pavel Vítek, Míla Myslíková, Milan Klásek, Božena Fixová, Janusz Klimsza (viac)Obsahy(1)
Přemůže láska alkoholismus? Mladá dívka Martina (V. Cibulková) chodí s Jardou (K. Roden), který si rád posedí s kamarády v hospodě. Na začátku vztahu to Martina nepociťuje jako problém, ale když otěhotní a zjistí, že Jarda neplní své sliby a je nespolehlivý, dívka se velmi rozmýšlí, jestli má vstoupit do manželství za každou cenu. Obavy, že alkohol může být pro Jardu důležitější než rodina, jsou namístě… (Česká televize)
(viac)Recenzie (50)
Televizní inscenace staršího data, ale s tématem, který osloví i dnes. Stokrát vyslovená klišé, že už konečně přestane, naprosto nekritičtí rodiče, hlavně matka, která by již měla vědět jak to chodí, když žila s alkoholikem. Možná je hra trošku až moc ukázková, lehce přitažená za vlasy. Ale proč ne. Asi je to také dost rozvleklé, pomalé. Ale autoři si dali opravdu hodně záležet, aby se ve snímku objevily téměř všechny hlavní rysy závislosti na alkoholu...po prvním napití dokonalá ztráta kontroly, schovávání flašek za prádlem, pití s kamarády v hospodě, pivo není alkohol, dám si opravdu poslední, už jsem přestal a není to těžké a vůbec nemám chuť! atd. No, tento mladý muž má ještě dlouhou cestu než si uvědomí co se děje, pokud si to uvědomí.Ale ten craving, když vidí pít stěhováka u nich doma! Avšak chlapík narazil na nesprávnou partii, která již má značnš přecitlivělé anténky na problémové pití po zkušenostech s otcem, tak opravdu reaguje na jedno pivo jakoby si šlehl heroin. Otec Martiny jako zasloužilý piják je ve své roli naprosto kouzelný. Nemám námitek proti tomuto filmu, ale bohužel již nemá přílišnou výpovědní hodnotu pro současnou generaci, která vyžaduje svižnější děj. Já si naopak ráda zavzpomínám na staré socialistické snímky s takovou tou škrobenou a zpomalenou atmosférou. ()
"Já tě mám tak hrozně ráda, že jsi s tím přestal." Notorik a nána pitomá sice nejsou zcela ideálním párem pro plození potomků, leč naprosto běžným. To je trošku smutné, ale tady jde o alkoholismus, tak to beru vážně. Mě prostě nejvíc pobavilo, když si Martina uvědomila, že je příliš málo tekutá na to, aby byla pro Jardu číslo 1. Já jsem tedy abstinent, ale kdybych měl doma hloupou stíhačka, tak bych s Jardou na jedno či dvě pětipiva každý večer zašel. ()
Měla-li tahle inscenace provokovat k zamyšlení, tak se jí to podle mého povedlo. --- Zabrousil jsem do zdejších komentářů, a je to taky poučné. Někteří (např. uživatel "dobytek") na sebe bezděky prozrazují, že nemají představu, kolik lidí se bez alkoholu úplně a trvale obejde. Mnozí další evidentně nechápou, že definičním znakem alkoholismu není vypité množství, ale každodennost pití. Jiní vytýkají zastaralost. Tak určitě, je tady posun v hodnotách; nemanželské dítě dnes až taková katastrofa není a rodiče se vesměs chovají trochu jinak. Zato alkoholik v rodině byl, je a bude katastrofou vždycky. A putyky k mému úžasu přežily i zákaz kouření, takže problém asi nezastaral. ()
Dcera alkoholika je citlivá na pití. Shodou okolností ale musí řešit život s pijanem, který má posezení s kamarády z mokré čtvrti rád. Všichni se snaží, ale snad nikdo není šťastný. Hezký příběh jako že života okořenili city Galatíková s Haničincem, roztomilostí Augusta, ale v malé roli všechny převálcoval Teplý. ()
Příběh přímo ze života. Takhle to bohužel chodí, i když by byla radši, kdyby nebylo. Bylo mi docela líto Jardových rodičů a Martiny. No, čekala jsem jsem trochu jiný konec a vlastně jsem v něj doufala. Ale ono bylo tak lepší. Jako varování před metlou lidstva to bylo moc dobré. To by člověk nevěřil, co z těch mladých herců jednou vyroste. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (1)
- V hospodě, kam chodí Jarda (Karel Roden), u vedlejšího stolu pravidelně vysedávají i Rodenovy spolužačky z DAMU Ivana Chýlková, Jitka Asterová a Eva Holubová. (wictoria)
Reklama