Obsahy(1)
Drama básníka v politickém thrilleru z roku 1948. Smyčka je strhující politický thriller, který odhaluje praktiky komunismu, a to jak v globále, tak v poutavých detailech. Vzdálenou inspirací pro příběh je historie B. Laušmana, předního sociálně demokratického politika, kterého komunisté unesli a pak zabili.
Drama Smyčky má ale jiného protagonistu: je jím třicetiletý básník Jan Soukup. Z chudé rodiny, předválečná levá orientace, totálně nasazený v Drážďanech, kde ho při náletu zasáhla bomba. Před tím ovšem se v lágru zamiloval do české herečky Kamily Nostitzové, rok s ní v Drážďanech žil. Po válce, když se vrátil z dlouhého léčení, se stal členem ÚV KSČ, říká se mu "rudý Mácha" a je redaktorem Rudého práva. Kamila se po válce vdala za váženého profesora Fischera, svého manžela obdivuje a váží si ho. Fischer je sociálně demokratický poslanec, jeden ze tří členů vedení sociální demokracie, kteří jsou spíše proti sloučení KSČ a sociální demokracie. Jsme totiž v roce 1948, časně po Únoru a připravuje se "svatba" dvou levicových stran.
V čase našeho příběhu vzplane znova láska mezi Soukupem a Kamilou a StB usiluje o to, aby nebezpečného demokraticky smýšlejícího Fischera odstranila. Chce to svést ovšem na "imperiální pomahače Západu" a právě v tom jí v dobré víře Soukup pomáhá. Když brutálním způsobem zjistí svůj omyl, je pozdě. Mohl by ještě čestně vycouvat, ale to by musel obětovat svou existenci a nechat se zavřít. Neudělá to a prohraje svůj charakter a zmarní svůj život.
(Česká televize)
Recenzie (60)
Inscenace vhodná do škol jako ilustrace historických událostí. 1) Nijak nepřekvapivá televizní inscenace působí spíše jako jakýsi hraný pseudodokument o počátcích socialismu v naší zemi, než jako umělecké dílo. 2) Zručně spíchnutému scénáři (inu, věci znalý "rudý Mácha" Pavel Kohout) bych vytkl jenom nevýrazné až plakátové hrdiny. 3) Druhá pointa (závěrečná porada v Rudém právu o způsobu zveřejnění smrti herečky Nostitzové) už působila nadbytečně. 4) Jaromíra Hanzlíka jsem zvyklý vídat v kladných rolích a jeho obsazení mě překvapilo. Svého protiúkolu se však Mistr zhostil tak, jak se na herce jeho formátu sluší a patří - výborně. 5) Ondřeje Kavana si pamatuji z první řady Rodinných pout proto, že to prostě byl (a stále je) moc hezký kluk. Tentokrát ke své přitažlivosti přidal i slušný, byť maličko toporný herecký výkon. 6) Nosné téma by si zasloužilo kvalitnější a méně televizně inscenační pojetí, škoda. ()
Nadprůměrný politický thriller odehrávající se v době absolutního přebírání moci komunistama v Československu - manipulace, lež, vraždy,vykonstruované procesy, propagandistický tisk a rozhlas, zlo. Nadprůměrné herecké výkony u všech ( Kavan ,Novotný, Hanzlík , Dlouhý, Preissovi ) Tento film lehce překračuje televizní formu. ()
Predĺžená ruka systému vystrkovala svoje pazúry a svojským spôsobom začala manipulovať s osudmi neprajníkov strany - tej jedinej. Mladý básnik, politicky činný a tak vyzerajú aj jeho básne, plný ideálov o lepšej spoločnosti, s dostatočnou naivitou a bezhlavo podpísal spoluprácu s ŠTB a tým začal jeho postupný vnútorný boj so svedomím. Politický thriller je v televíznej tvorbe výnimočný zjav. Režisér Polesný si s tým poradil aj vďaka vynikajúcemu scenáru Pavla Kohouta. Vytvorili tak svižné dielo. Je dobré, ak sa spoločnosť začína vyrovnávať aj s touto stránkou vlastnej minulosti, preto je nanajvýš potrebné, aby vznikali podobné filmy. ()
Zajímavý námět od Pavla Kohouta. Období hektických, politických promněn, morálního kolapsu národa a s tím spojený nástup komunistů k moci. Zaujal mě hlavně zajímavý přerod mladého naivního komunisty/básníka, věřícího v ideály revoluce, v člověka schopného zalhat vlastnímu příteli do očí a poslat ho s klidem do vězení a možná i na smrt. Pomalu se tak stát poslušným straníkem bez svědomí a charakteru, člověkem co zaprodal sám sebe. Ale tenkrát to nejspíš nebyl ojedinělý případ. ()
Politické drama, ve kterém se Pavel Kohout opírá o vlastní zkušenosti. Ondřej Kavan ztvárnil postavu idealisty "rudého Máchy" velice přesvědčivě. Zajímavé byly výslechy odehrávající se před biblickým výjevem. Autoři vhodně využily archivní záběry. Chvílemi příběh připomínal film Swingtime. Hudba Emila Viklického místy už dost dramatický příběh ještě zesilovala. Líbilo se mi zakomponování divadelního prostředí v kontextu sehraného výslechu. Zajímavá byla lyričtější pasáž v rakouské hospodě (zpomalení záběru, detail na postavy). Celkově výborně prokreslené charaktery postav. "Čestička prácičce". ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (1)
- Natáčení probíhalo také na kolonádě v Mariánských Lázních. (Asmodin)
Reklama