127 hodín

| Scenár: Danny Boyle, Simon Beaufoy / Aron Ralston | Hudba: A. R. Rahman | Produkcia: Christian Colson, John Smithson, Danny Boyle, Sharan Kapoor | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures (USA), Pathé (UK) | Štúdio: HandMade Films, Film4 Productions | Rozpočet: 18 miliónov $ | Tržba: 57,547,568 $ | Príbeh určený pre herecký koncert, s ktorým si James Franco poradil na jedničku. Tvoriaci tím si zaslúži pochvalu, utiahli totiž nemožné. Hodinu a pól zreprodukovať príbeh zaseknutého típka medzi skaly tak, aby to človeka nenudilo, je fakt umenie. Životné umenie človeka je aj samotné príkladové ponaučenie filmu: Nikdy to nevzdávať!!! (24.01.2011)

7620 minut je k rozporuplnému přijímání obecenstvem svým naturelem doslova předurčeno, protože zkušený evropský šéfkuchař Boyle tentokrát vaří bez diskuze z vody. Sice v nádherné kuchyni, v těch nejmodernějších hrncích a na nablýskaném sporáku, ale pořád jen z obyčejné H2O, jejíž chuť už dopředu dobře znáte. Přelívá ji z menší nádoby do větší, uvádí do bodu varu, ochlazuje, cedí a míchá, mlha reminiscencí a halucinací se vznáší k digestoři, ale požadovaný chutný pokrm stále ne a ne přijít. Když už se člověku začne v hlavě cynicky přehrávat jistý song od Buty a chce varovat před cestou do muslimských zemí, kde absence některých částí těla může značit zlodějskou minulost, zjeví se závěrečný videoklip o touze nevzdat se, bojovat a žít a vy najednou zjistíte, že si Chef Danny k tomu vaření pustil z rádia nádhernou hudbu islandských Sigur Rós a posunul tím zase vše do trochu jiného rozměru. Jo, jo, naladit na rádiu ve správný čas tu správnou stanici, to on uměl vždycky na jedničku.. Když tak nad tím s odstupem času přemýšlím, nevím, zdali by někdo dokázal, i přes všechna ta negativa, natočit příběh Arona Ralstona líp, protože Nolan by tam chtěl mít lucidní sny o netopýrech, Fincher točí zásadně v noci a Kubrick je už na všechno moc mrtvý.. (21.07.2011)

Nádherná ukázka toho, že vařit se dá i z vody. Jen do ní musíte naházet halucinace, flashbacky, rozmluvy se sebou samým a trochu videoklipového koření (tři záběry vedle sebe, POV sekvence, oživlé fotky), které ovšem otupuje jakékoliv napětí (film je příliš načančaný, než abyste se o Franca opravdu báli). Kvůli mediální masáži všichni víme, jak ten film skončí, ale Boyle i Franco se rvou do poslední minuty, aby k přefiknutí pointy došlo až v poslední čtvrthodince. Těch sedmdesát minut předtím se rozhodně nenudíte. Ale občas máte pocit, že se o Aronovi dozvídáte až moc. Spolu s Útěkem do divočiny každopádně hezký příspěvek do dnes spíše anorektického žánru survival filmů. (13.01.2011)

Nemuzu si pomoct, ale prijde mi, ze Boyle v podstate nema co vypravet. Chlapek blbne ve skalach, spadne do prurvy, ruku mu skripne sutrak, v batohu ma jen par drobnosti. Takze vyzkousi par napadu a podle me chytrejch, jak se dostat ven a tim to hasne, dal uz jen stoji a cumi. Tohle by vydalo tak na pulhodinovej dil serialu. Dej pak uz jen natahujou donekonecna opakovany psychedelicky halucinace, vzpominky a promluvy na kameru. Navic konec je ve stylu wtf, proc az ted. Navic si nemuzu pomoct, ale ackoliv je tohle natoceny daleko kvalitnejs, mnohem napinavejsi je nedavny Buried. No a velky plus je pak samotnej Franco, kterej opet ukazuje, ze je kvalitni herec, i presto, ze tu vyfasnul nijak zvlast sympatickou postavu trosku debilka, co nikomu nerekne kam jde a kazdymu je u prdele. Slabsi 4*. (09.01.2011)

Danny Boyle zraje jak víno a po velmi strhujícím snímku Milionář z chatrče, přichází s další nadílkou. Tentokrát z prostředí skal a drsného Utahu. Strhující příběh, který lze sledovat jen s jedním nádechem. Výborná kamera a vynikající výkon Jamese Franca (životní role). Velice originální 94 minutové napětí v řemeslné slasti. (10.02.2012)