Něco jako komedie

Asi se budu opakovat, ale já prostě tyhle jednoduché, lehce indiem nasáklé, malé-velké filmy můžu. Tady mi režie hraje do noty zábavným, ale taky docela dospělým scénářem, který doplňují kreativními prostřihy, vývojem postav, díky kterému jsem si s "(anti)hrdiny" vybuduval za 101 dostačující vztah a vlastné i prostředím, které díky Kena Keseyho pro mě už asi na vždy bude mít, zváště ne-čtenářům, tu zvláštně nepopsatelnou konotaci. Příjemné překvapení za lepší tři hvězdy. P.S. Zach mě začíná po spackaném Due Date neuvěřitelně bavit. That's not fun. That's propaganda, man. All those Madison Avenue types telling you how to live your life. Fast cars, hot chicks... Reese's Pieces... Gucci... Werther's Original. I don't buy into that bullshit! (07.11.2011)

To byla naprostá bomba, zatraceně!!!!!!!! Vůbec jsem nepočítal s tím, že se dočkám tak promakaného scénáře a úžasně barevné režie. Příjemný soundtrack dodává každé scéně vlastní charakter a nechybí ani příjemné oddechové pasáže, jež se prolínají s přirozeně dramatickými. Film i působí dost autenticky, hlavně jak se dostaneme do hlavy hlavní postavy, každej z nás má vlastní architekturu různých situací v hlavě. Potěšil mě výborný epilog a hlavně to má dost velkej tah na branku. Bohaté po všech stránkách, nemám co bych vytkl. Na tenhle film budu vzpomínat fakt rád.. Keir Gilchrist byl fantastickej. (24.03.2022)

Koukal jsem na to převážně kvůli Zachu Galifianakisovi, protože je sranda se na něj už jen koukat a to navíc ještě umí mluvit, ale tohle bohužel za moc velkou pozornost nestojí ani jako film, ani co se týká učásti Galifianakise, on sám je sice srandovní, ale celej film tady sám rozhodně neutáhne, obzvlášť, když se tady řeší vážnější téma, i když odlehčenější formou a odehrává se to v psychiatrický léčebně (27.01.2011)

Parádní snímek, který doporučuji všem alespoň trochu psychicky narušeným divákům. :-) Film se nebere moc vážně, přestože rozehrává i některá vážná témata. Výsledkem je něco jako komedie s občasnými prvky dramatu a romantiky. Nasmál jsem se vcelku dost, ale ještě více se mi líbily momenty, které nebyly komické (např. dialog s otázkami, hudební vložka nebo basket se Zachem). Právě Zach Galifianakis se mě hodně zaujal tím, jak se perfektně vypořádal s touto rolí, totéž platí o Viole Davis, která sice moc prostoru nedostala, ale v roli doktorky byla naprosto přesná a přirozená. Na konec jsem si schoval Emmu Roberts. Krásná, sympatická, herecky nadaná, pro mě obrovský příslib do budoucna. Role svéhlavých puberťaček jí jdou na jedničku, těším se na její první „dospělou“ roli. (17.08.2014)

Nebýt Zacha Galifianakise, stál by film za úplné hovno, takhle alespoň svojí charismatičností a přirozeným citem pro humor drží některé pasáže snímku nad vodou. Horší je to s hlavním hrdinou, i když on se Keir Gilchrist i celkem snaží. Veškerý jeho výkon sráží do kolen neuvěřitelně stupidní zápletka. Nezlobte se na mě, ale film, kde se hlavní, zoufalý hrdina nechá zavřít do blázince, kde potká krásnou a optimistickou dívku (typická sebevražedkyně:)) a tím najde lásku a sám sebe, nemůže být v červených číslech. (14.10.2011)