Milosrdné lži

Smich i slzy, hádky usmiřování. Urážení i urážení se. Chození pro radu k ostatním ve stylu:"... a hlavně to nikomu neříkej!!!". Tahle banda přátel je jako rtuť...pořád se mění, pořád někam putuje. Smál jsem se i byl smutný s nimi... A to je to co po filmu vždycky chci! Aby se ty emoce z filmu přenesly na mě! Aby mě bavilo sledovat skoro 2,5 hodiny jak to bude dál. Abych na ten čas nebyl skoro sám sebou, ale abych skoro cítil slanou chuť větru u moře a nebo to letní teplo ve městě. Vůně pínií...100% (08.04.2012)

Mám ráda tenhle typ filmů, do kterých se člověk může ponořit a nechat plynout čas a přitom se seznamovat s jednotlivými hrdiny (většinou spíš "hrdiny") a jejich příběhy a poklesky.... A zbaběle se přiznávám, že bych také chtěla mít za kamaráda hoteliéra, který mne každý rok v létě nabídne své pohostinství na jihu Francie! (24.01.2021)

Námět, obsazení i režisér znějí opravdu sympaticky. Jenže výsledné dílko nemá až takové kvality. Herecké obsazení je luxusní Cluzet (novodobý hit Intouchables), Dujardin (čerstvý držitel Oscara) a také Marion Cotillard, kterou rozhodně nemusím nijak dlouze představovat. Jenže dohromady to nějak nefunguje. Vypadá to až strašně moc televizně a lacině. Jako levná italská či německá telenovela na nedělní dopoledne. To všechno ještě podtrhává hodně brutální dvou a půl hodinová stopáž. (06.04.2012)

Strašně zajímavá komunita, tý by uplně klidně slušel seriál. Zčásti rodinkovská, hlavně ale skrz naskrz prohnilá. Přitom to ani tak neni ten klasickej formát, kdy jde v první řadě o to kdo kde s kym, tohle je převážně osobní. A o to větší radost je to sledovat. Lasičky jako zástupnej problém fenomenálního Cluzeta - naprosto dokonalý. Nahodile panikařící Marie, hysterickej výklus Isabelle a vůbec všechny ty nepřiměřený/nepochopitelný reakce jako zmatená obrana před čímsi, co sis sám vystavěl ... fascinující klubko; navíc proložený nějakýma těma absurdně komickýma situacema a pečlivě vybranýma písničkama (Creedance Clearwater!! The Isley Brothers!). Pěti hvězdičkám na stoprocentnosti ubírá snad jen závěrečnej festival breku, jinak mi premiérový setkání s Canetem-režisérem bodlo bez výhrad. A Lellouche? Ten chlap je nereálnej talent. :) (17.10.2013)

Ty komediální prvky slouží jako odpočívadlo - na němž se člověk opráší z toho všeho viděného. Je tam tolik charakterů, ani jeden se nerozutekl, ač by se o to mohl pokusit a hrát vlastní prim! Ty ranní splíny, které si člověk podvědomě naordinuje pokaždé, když provede hloupost, večerní radovánky s kytarou, povinný společenský chaos, posléze okořeněný pláčem, ale především tvrdá realita - to je to TO, proč mě to chytlo! Pro mě osobně ohromný psychický zážitek! 95% (30.03.2012)