No moriré sola

Další pocta kultovním snímkům Last House on the left (1972) a I Spit on your Grave (1978). Takže můžete čekat hodně dlouhou scénu mučení a znásilňování (která trvá asi 15 minut!) a následnou krvavou odplatu. Oběti jsou tentokrát rovnou čtyři a vrazi tři, což zapřičiní slušný masakr a následek toho, že se počet všech postav v závěru pěkně zredukuje. Film je sice amatérský, ale reálný, ženské oběti se chovají po většinu času uvěřitelně, což bohužel neplatí u policisty, jenž se v klíčovém momentu zachová jako debil. Celkově se to dost vleče, hodně záběrů mi přišlo zbytečně přetáhnutých, ale jinak je to slušný exploitation, na který se znova asi nepodívám. P.S. Ta hudba při úvodních titulcích je vážně špičková! (20.10.2010)

Naprosto úžasné nekompromisní exploitation. Mučivě dlouhé záběry a syrová, neučesaná kamera mně k tomuhle snímku dokonale sedly. Nic moc jsem nečekal, bál jsem se amatérismu, ale výsledek mně vyrazil dech. Zajímavých je několik stran textu o inspiracích filmařů, které se objeví během úvodních titulků (I Spit on Your Grave, Last House on the Left, Idi a smotri... ) (30.01.2010)

Když začínaly titulky, s tou parádní hudbou, říkal jsem si, že tohle bude určitě film, na který jentak nezapomenu. První polovina byla průměrná, kdy se seznamujeme s děvčaty. Pak přišly scény znásilňování - jako dobrý, ale čekal jsem víc. Druhá polovina už mě moc nebavila. Těšil jsem se na masakr v podání děvčat a ono nic. Je to špinavej a upocenej film, já osobně na něj asi nezapomenu z toho důvodu, že je to pro mě jeden z prvních, z těch méně známějších Rape & Revenge Hororů, který jsem viděl. (28.03.2010)

Nemilosrdná, masakroidní pocta klasikům, zcela bez zábran, zbytečných servítků a keců! Klasikové, stejně tak jako příznivci žánru, žasnou a říkají si, jak jen to je možné, kam až je možné zajít, vždyť my jsme ve své době rovněž šokovali a přinejmenším stejně tak dobře. Ano, to je pravda, ale je to jako v hudbě, za každou cenu překonat svůj vzor (ať to stojí, co to stojí) do té doby nepřekonatelný. Závodí se stále, u těchto filmů hlavně v tvrdosti a brutalitě. Pro fanoušky exploitace, nejen té klasické ze 70. let, jedna z dalších povinností. Z novější doby podobné filmy: "Chaos" 2005 nebo "Run! Bitch Run!" 2009. (29.01.2010)

Film No moriré sola (Neumri sama) je novým príspevkom k dlhodobo stagnujúcemu subžánru exploitation - rape and revange. Odohráva sa kdesi v argentínskej pampe a má veľa spoločného so známym meisterstückom, Zarchiho I Spit on Your Grave (1978). Bogliano vôbec nezakrýva, že cituje a preberá inšpiračné podnety práve z tohto filmu. Podobnosť No moriré sola a I Spit on Your Grave je očividná, nájdeme medzi nimi hneď niekoľko analógii. Napríklad: chata v lese, kde sa stane zopár brutalít, je v oboch filmoch takmer na vlas podobná, scéna znásilňovania je zase podobne účelovo predlžovaná a absenciu hudby zo Zarchiho filmu tu nahrádza rovnako efektívna redukcia hovoreného slova na minimum. Odhiadnúc od hispánskych osobitostí (neschopnosť polície, prostredie, ľudia), a toho, že No moriré sola sa snaží pritlačiť na pílu vyrovnaným počtom zabitých obetí a agresorov (3:3), zostáva tento film verný svojmu vzoru. Ponúka však o niečo väčšiu dezilúziu a rozpitvávanie detailov. (26.07.2010)