Deň zrady

Režisér i herec Clooney se snažil ukázat, že není tolik důležitý samotný výsledek, ale cesta k němu. A také to, co stojí v pozadí za tím vším. Pro koho to ale celé je? Musí vás zajímat zákulisí politiky a musíte si na webu občas rádi lovit různé konspirační teorie a zároveň dobře vědět kdo je tajemný „muž s cigaretou“ z Akt X, jinak by jste se měli Dnu zrady spíše vyhnout. (08.12.2011)

Podobně jako Kandidát nebo Barvy moci, ukazuje i Den zrady, co v televizních zprávách neuvidíme a o čem si v novinách málokdy přečteme. Dává nahlédnout do zákulisí, poznat muže a ženy, díky jejichž precizně vybalancovaným výrokům typu „nejsem nikdo, jsem kdokoliv“ působí jiní mužové a jiné ženy navenek tak přesvědčivě a důvěryhodně. Demystifikační proces přitom nekončí odstraněním dekorací a větším zájmem o přípravu než o ostré vystoupení (podobně jako Moneyball ukazuje namísto samotných zápasů jejich „programování“). Scénář napsaný podle divadelní hry Farragut North vykresluje politiku za užití rychlých slovních výměn jako nepříliš férové žonglování s cennými informacemi. Vzhledem ke stávající informační přesycenosti však nevítězí ten, kdo ví víc, ale ten, kdo s fakty dokáže lépe manipulovat a využívat je ve svůj prospěch. Důvěra, přátelství a jiné klíčové pojmy z hodnotových žebříčků ztrácejí na významu, neboť je zřejmé, že mnohem snáz něčí zájem získáte, pokud mu (byť jen v přeneseném významu) dáte nůž pod krk. Den zrady zohledňuje roli všelijakých poradců ještě více než dřívější volební dramata a z navenek mocných guvernérů a senátorů dělá pouhé mediální konstrukty, závislé a manipulovatelné. Film možná zachází ve spoléhání na sílu slov příliš daleko – je zrežírován vcelku neinvenčně a podceňuje moc obrazů, ale díky elitní herecké skvadře mne stejně nesmírně bavil. Herci jsou bez výjimky výborní a vyváženost jejich výkonů v souladu s fungováním politiky znemožňuje stanovit zřetelnou dělící čáru mezi padouchy a poctivci. Ocitáme se mimo dobro a zlo, ve světě, kde je vše relativní. Tahle nečitelnost a nejistota, komu věřit, vyvolá pocit beznaděje, čím podle mne film splnil svůj účel a George Clooney svou občanskou povinnost. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, StarsFan, ScarPoul, Fancipal, ZkuKol, Adm.Nelson (23.01.2012)

,,PROČ BYCH TO DĚLAL?“... ,,PROTOŽE CHCETE VYHRÁT“....... /// O tom, jaká je to fuška dostat svýho šéfa (politika vole, zapomeň...) do Bílýho domu. Politickej poker, kde buď hraješ jako oni, nebo mizíš v propadlišti dějin a na tvoje místo jde další. Vyhrává ten, kdo má v rukávě ty nejdrsnější trumfy a přátelství není na pořadu dne. Pohled na kampaň v zemi, jejíž národ není zvyklej bejt v něčem druhej (nebo třetí...) a kde se nedoporučuje píchat stážistky. R.Gosling mi tu sedí víc než když řídí a G.Clooney? Co myslíte? Ta režie mu celkem jde. Člověk se nenudí, ale na druhou (i třetí) stranu – moc emocí film nevzbuzuje. Prostě takový - ,,dovnitř – ven...“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se to vzít po Vencovi... (morbiďáci, já myslel toho druhýho!). 2.) Zjistím, jestli na cestu do Bílýho domu stačí oblíct nahý a nasytit hladový. 3.) Thx za titule ,,Ants“ a ,,larelay“ a ,,Radka“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.12.2011)

To, že sa George Clooney nebojí vyjadrovať k politickým záležitostiam, všetci vieme minimálne od čias Teamu America. Menej divákov však vie tom, že dokáže na túto tému točiť aj vynikajúce filmy. Cesta mladého idealistického tlačového hovorcu do morálneho bahna je po každej stránke precíznou filmárčinou. Ryan Gosling ukázal, že patrí k najtalentovanejším hercom svojej generácie a nezaostávajú ani ďalší členovia obsadenia vrátane samotného pána režiséra. Zaujímavý pohľad do sveta, v ktorom vyhráva ten, kto je najskazenejší a dokáže porušiť najviac pravidiel. Nominácia na Oscara za adaptovaný scenár. 9/10 (30.03.2016)

George Clooney ve svých režisérských počinech už nejednou dokázal, že mu rafinovanost není cizí a politická sonda se tak pro něj zdála doslova lahůdkovým soustem. Já ale zůstávám zklamaný a nutno přiznat, že dost zaražený z toho, že tentokrát se žádná rafinovanost nedostavila. To, že se bude rýpat do nejvýše postavených státníků, jsem čekal, ale že se ve druhé polovině půjde skrz průhledné zvraty ke ztrátám iluzí a zlomeným srdcím, je krok až příliš na jistotu. Nechat diváka nahlédnout do těch nejrychlejších slovních kulometů a pak polevit směrem k moralitě je zkrátka menší zrada. (04.02.2012)