Deti moje

V podstatě jsem chtěla svůj komentátorský absenc prolomit toliko připomínkou, že jak měl Payne šťastnou ruku s Giamattim v Bokovce, tak se mu to tady s Clooneym moc nepovidlo. Ale ono je toho mnohem víc. Třeba přebíjení nedejbůh sentimentu kdyby chladem a cynismem, ale otravnou nepřirozeností, vždyť tam se chová normálně snad jen ta manželka v kómatu. Zklamání, děti moje. (13.02.2012)

George Clooney pre mňa nikdy nebol charakterovým hercom, ktorý by utiahol celý film a svojou postavou si získal ocenenie akadémie. Tento film a jeho rola ho ale predurčila k podobným postavám do budúcna. Ten chlap vekom získava skúsenosti, charizmu nestráca ani v najmenšom, i keď už nieje vo forme najlepšej. Film sa však neupriamuje len na jednu postavu, čo je veľmi dobre. Domotaná sieť medziľudských vzťahov, kde otcovská bezradnosť z neúspechu o obnovenie kontaktu s dcérami vyvoláva kopec tragikomických situácií, prirodzene zachytených, bez náznaku rutiny. Príbeh mal obrovský potenciál, ktorý ale nebol využitý naplno. Hlavne v závere režisér stráca dych, skresať to o pár minút dostal by film ten správny náboj. Ako celý priebeh filmu aj záver mal byť viac šťavnatý, no Payne to zobral až príliš decentne. Oscarové nominácie teda sedia, ale zastúpenie v kategórii najlepší film by si určite zaslúžil iný film. Inak, celé je to krásne nevtieravá reklama na Hawai, som zvedavý ako sa im zvýši návštevnosť po ohlásených oscarových nomináciách a slušnej návštevnosti filmu. 80%. (18.02.2012)

Skákal pes přes oves přes zelenou louku......Říkáte si, že jsem se definitivně pomátl?! To již dávno, nicméně tímto jsem chtěl pouze říci (poukázat na to), že to, co je milé a hodno obdivu u 4 letého děcka, působí (jemně řečeno) poněkud rozpačitě u renomovaného herce (režiséra). The Descendants jsou dalším potvrzením (si) faktu, že tato (apod. témata) za velkou louži nepatří, čti neumí je (všechna čest všem vyjímkám). Chtělo by to mít „koberečkové“ ambice a jít cestou „nezávisláku“, zůstává však u tuctové (mainstreamové) (pod)průměrnosti. Víc se mi ani nechce rozepisovat, snad s dovětkem, že osobně by mě ani nepřekvapilo, kdyby to (alespoň v nějaké kategorii) cinklo. Pouze by to podtrhlo zaoceánský pohled na dané téma. Na jedno ocenění však snímek aspiruje (to bych mu zase křivdil). NEJotravnější a NEJnepřirozenější (to včetně napsaných replik a následného podání) s dovětkem: nikdy bych si nepomyslel, že tato slova vyřknu zrovna ve spojení s G. Clooneym, ale tohle bylo scénáristické, režijní a hudební Waterloo, jehož 70min sledování mě stálo 5 let života. Na zbytek jsem neměl dostatek sil. Zase tak otrlej (jak jsem zjistil) nejsem! Když už si někdo (kdokoliv) k zfilmování vybere takovéto téma, musí zákonitě počítat s tím, že jeho snímek bude podroben nejednomu zevrubnému srovnávání. O to víc záleží na následném zpracování. A výsledek? Tentokrát bych si vypomohl názvem jiného snímku. Georgi (resp. Sašo) vypadá to, že jste (v tomto případě) byli http://www.csfd.cz/film/32453-u-konce-s-dechem/ Typický příklad toho, jak nenaložit s daným tématem a polehčující okolností nemůže být ani fakt, že mnohé tvůrce by daná látka sváděla k (ještě) většímu patetizování (když pominu samotnou skutečnost, že to není hlavní úskalí snímku). WTF, to má být jako omluva (čti alibi)?! P.s. upřímně řečeno, snímku dvakrát nepomáhá ani skutečnost, že je zasazen do „prosluněnných palmových pláží“. Při těch „překrásných záběrech na místní krajinu (stejně jako srdceryvných scénách (roz)loučení se protknutých libozvučným vybrnkáváním“) jsem si více než jen pohrával s myšlenkou prohnat si kulku hlavou (resp. vydloubnout oči a propíchnout ušní bubínky). Ne, nejsem cynik, nechám se občas dojmout, ale ne za každou cenu! Anebo možná jsem.... Sašo, zkus se (propříště) zavřít (min na měsíc) doma a jako „studijní mat.“ stále dokola sjíždět http://www.csfd.cz/film/253275-biutiful/ či http://www.csfd.cz/film/159-magnolia/ Třeba potom natočíš (znovu) i něco podobného jako hořkosladkou http://www.csfd.cz/film/134519-bokovka/ ze života nebo Ti definitivně jebne a dočkáme se třebas žánrové lahůdky ve stylu Roba Zombie(ho). Ať tak či tak, v obouch případech to (pro nás diváky) bude výhra! P.p.s. zajímalo by mě, zda i knižní předloha dosahovala „vysoké kvality“ filmového zprac. nebo se chybička vloudila až při následném nešťastném zásahu scénáristického dua Saša Payne – J. Rash. Něco mi ale říká, že pídít se potom (tentokrát) raději nebudu..... (16.02.2012)

George Clooney ušiel od čias Dr.Rossa poriadny kusisko cesty a dnes je z neho po zásluhe obdivovaný a vážený herec.Žiadne teatrálne gestá,žiadne dramatické fyzické premeny,žiadne silené ambície stať sa ďalším Marlonom Brandom-jednoducho vyzerá a hrá tak,ako ho Pánboh stvoril.To sa mi na ňom páči najviac.Tento film je ďaľšou názornou ukážkou jeho hereckej zrelosti a profesionality,človek totiž chvíľami doslova zabúda,že hľadí na hollywoodsku star prvej veľkosti a nie na akéhosi sympatického ujka odvedľa.To isté platí aj o filme ako takom.Absolútne plynulý,prirodzene pôsobiaci dej bez akéhokoľvek pátosu a zbytočnej dramatizácie postáv,skvele zobrazená bežná realita a život tak,ako ho žije a vníma väčšina z nás a správna dávka láskavého humoru,ktorý do istej miery odľahčuje tragickú situáciu okolo kómatickej matky-to všetko spolu robí tento film krásnym a takmer výnimočným.Rezervy tu,samozrejme,sú,preto je to u mňa zatiaľ ,,len"na štyri hviezdičky.Uvidíme po druhom pozretí. (05.08.2013)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $82,584,160 ║Tržby Celosvetovo $177,243,185▐ Tak strašne pomalé a nevýrazné až hrôza, strašne civilné a v konečnom výsledku aj prázdne, príbeh absolútne nezasiahne, k žiadnej postave si nevytvoríme vzťah, tá odrovnanosť tých deciek prezentované v hromade nadávok, má byť ako niečim srdcevrúcim, čo by zasiahlo? Sklamanie na celej čiare, toto má byť novodobé umenie, kto si môže takýto film užiť. Toto že zaujalo v rámci Oscarových nominácie, ešte väčšia zbytočnosť ako Moneyball. /25%/ (15.02.2012)