Halloween

Nový Halloween možná není tak děsivý jako ten z roku 1978 a stejně zábavný jako H20, ale stále je dost podnětný a sebeuvědomělý, aby nešlo o zbytečný sequel. Lze jej sledovat třeba jako morbidně vtipnou polemiku s filmy a (dokumentárními) seriály, které se zlo snaží pochopit (např. s pomocí psychologie). Laurie Strode ví, že občas je lepší moc se neptat - jak činí ostatní postavy, snažící se Myerse (kterým jsou fascinovány podobně nezdravě jako někteří hororoví fanoušci) přimět, aby se vyjádřil (což většinou učiní, ale ne tak, jak by si představovaly) -, ale prostě vzít do ruky kuchyňský nůž nebo brokovnici. Nejen na příkladu Laurie pak Greenův trojgenerační horor ukazuje, jak se ženy během uplynulých čtyřiceti let naučily účinněji bránit nebezpečí a vzpírat přiděleným rolím (krom kostýmového gender swappingu na halloweenském večírku dojde i na převrácenou variaci jedné slavné scény z prvního Halloweenu). Přesto musí nadále čelit nedůvěře a podezření, že jsou psychicky vyšinutými hysterkami, v čemž jde film hodně s dobou. Režii není co vytknout a z hudby otce a syna Carpenterových tuhne krev v žilách. Když navracet k životu kultovní filmy, tak alespoň takhle. 85% (16.10.2018)

Škoda plnotučných žánrových klišátek, oslých můstků v logistice a absence logiky u (záměrně?) mužských postav. Starý dobrý Johnny C. totiž pumpuje do Michaela neředěnou soundtrackovou infuzi, Jamie si s chutí ohlídala scream queen korunku a Green má hned několik výborných nápadů (nejen u killů), za které si stojí za to tenhle návrat domů užít. H20 nicméně bavila víc a i obrat kořisti v lovce byl u ní divácky orgasmičtější. 7/10 (16.10.2018)

Když se nad tím zamyslíme, tak je vlastně doktorovo tvrzení o vztahu mezi Laurie a Michaelem aka o kořisti a jejím neúnavném lovci/dravci (což funguje i vice versa) dokonale výstižné. Svým způsobem vážně jsou jako drsnější Tom a Jerry v lidských podobách, tisíckrát urputnější, a s hektolitry neředěné krve jako další přidanou hodnotou navíc. A tentokrát je to trochu jinak. Ona je připravená jako nikdy předtím, těžce vyzbrojená a zavile odhodlaná dostat Strašidlo jejího života s konečnou platností na lopatky. Jenže ten chlap je jako lavina. Čeho se dotkne, to rozmašíruje na milion kousků a nezastaví se, ani když mu v šedesáti projde kulka tělem. Je to monstrum. Chladnokrevná zrůda, které není skoro nic (scéna se získáním nože výborná) svaté. Takže jo, bavil jsem se víc než u IT, probudilo to ve mě znovu to malý děcko, co trnulo hrůzou u prvních sezón Akt X, a těším se na nášup. Nášup všech těch hororů, které po úspěchu téhle slasherové pecky co nevidět dorazí do kin po celém světě. (23.10.2018)

Až poslední den v roce 2018 se mi podařilo dohnat rest v podobě Halloweenu na kterej jsem z časových důvodů nestíhal do kina. Pro Michael(a) Myerse mám slabost a po chvalozpěvech a ohlasech z kin jsem se těšil o to víc. Nakonec je pro mě ale film zklamáním. Za mě tomu prostě chyběla šťáva, mrazivá atmosféra a pořádnej kus napětí. Topornost herců taky udělala svý. Ani samotná J. L. Curtis už není ve formě jako kdysi což je vzhledem k věku pochopitelný. J. L. Curtis uznávám ale tady působyla spíš nechtěně vtipně. Za mě je Halloween (2018) průměrným slasherem, kterej originálu nesahá ani po kotníky. Slabší 3 hvězdy. (31.12.2018)

Michael Myers nemá rád, když ho někdo nutí do konverzace. Nový Halloween je konvenční (jinak to ani udělat nešlo), ale velmi slušně natočené pokračování, které ze všeho nejvíc ctí originál - věrně opisuje prostředí a vybrané scény původního filmu, některé hravě obměňuje a rozšiřuje. Navíc velmi dobře pracuje s nostalgií (když si Michael nasadil svou ikonickou masku, celý narvaný kinosál explodoval euforií). Film by se dal pomyslně rozdělit na dvě části - v první se nám dostane nemálo vražedného řádění napříč městem Haddonfield, kde Michael likviduje celou řadu víceméně plochých charakterů, ke kterým divák nestačí emocionálně přilnout, a tak si v této části přijdou na své hlavně fanoušci čistokrevného slasheru a všemožného škrcení, bodání a lámání vazu. Přibližně v polovině přichází velice diskutabilní zvrat v chování jedné z postav, což slouží jen jako berlička pro posun děje. A nakonec v druhé polovině se přesouváme do prostředí jednoho domu, kde začíná naháněčka hlavních hrdinek, na kterých divákovi konečně záleží, a v tu chvíli se dostavuje opravdu intenzivní hororové napětí a nejsilnější chvilky filmu. David Gordon Green se za svůj příspěvek do hororové série rozhodně nemusí stydět. A je zajímavé vysledovat, že kvalitní Halloween přijde jen jednou za dvacet let (1978, 1998, 2018). [Sitges 2018] (13.10.2018)