Easy Money

Srbové, Albánci, Hispánci, Arabové, koks a jeden frajírek z obyčejných poměrů, co touží moc a moc najít si pevné místo mezi zlatou mládeží, za což je ochoten zaplatit jakoukoliv cenu. Nebo si to alespoň myslí. Jedním z hlavních taháků je nejednoznačnost postav, kdy nenajdete snad jednu jedinou veskrze pozitivní, což dává větší prostor k tomu, aby se člověk s některým z aktérů ztotožnil. Tomu napomáhá i výborná práce herců. Dalším je pak málo vídaná autentičnost podpořená bezchybnou kamerou a celkovou atmosférou. Jsem toho názoru, že spousta lidí si na konci řekne "Jo, tak nějak to chodí." a já jsem jeden z nich. 90% (13.06.2011)

Dospělejší švédský Bony a klid? Jo proč ne, příběh jednodušší a předvídatelný, ale vadilo mi to? Myslím že ne. A Holder resp. Joel Kinnaman totálně boží *:+* Skvělý taky Dragomir Mrsic. Fakt jsem měl podobný pocit u trilogie Pusher a Madse Mikkelsena, když jsem ho kdysi "objevil". Doporučuju všema deseti resp osmi z deseti a těším se na zbylé 2 díly. *:+* (13.05.2014)

Společenské minoritní skupiny přistěhovalců ze zemí nikoho, kterým nevoní poctivá práce nebo vůbec způsob života postavený na pevných etických zásadách, se konečně dočkaly. Natočili o nich film. A rovnou celou volně provázanou trilogii. Podsvětí současné švédské metropole je zde vykresleno v konturách lapkovství jako ze středověku, akorát s tím rozdílem, že kočovné kmeny se zde ohánějí nabitýma kvérama. Jinak se nic moc nezměnilo. Krade se vše, co není pod zámkem a pokud to pod zámkem je, je to jen kosmetická překážka. Koks, kurvy, rychlá auta a společenský status zvířete, všechno chceme a chceme to hned. Trpělivost je nám cizí. Snadný prachy jsou něco mezi akční gangsterkou a sociálním dramatem s občasným moralizačním šťouchancem do slabin. Pestrá mozaika lidských osudů z opačného spektra společnosti, zábavná, napínavá a ošklivá. Refnova spanilá jízda napříč severským kanálem plným smrdutého marastu je ale přeci jen o nějaký ten stupínek výše (okoštujte: Pusher / Pusher II / Pusher III). (19.12.2014)

O filmu se hodně pěje a to mu škodí. když jsem k filmu zasedl, čekal jsem pecku nehorázných rozměrů (no špatně nastavené očekávání...) a ono P R D. Film má dvě poloviny. Tu první kde se "rozdávají" karty a pak tu druhou. To jsou už vyložené karty na stole a celkový dojem filmu se začíná měnit. První polovina totiž díky rozkrývání ústředních postav má své kouzlo v objevování "co jsou zač". Ne že by to byla úplně pecka (je to sem tam nuda a zmatek), ale pozornost to udrží. Ta druhá je jako facka. myslím tím jasná jak facka. Po tom co víme kdo je kdo a co je zač je do puntíku jasné kam se děj bude sunout dál. Je tak čitelný (a tím otravně nudný) až hanba. Bude to znít asi přehnaně, ale já v celém konceptu cítil Bony a klid. Tu nechutně křečovitou snahu hrát si na trapné "dobro vítězí" a "bude po zásluze potrestán" (a na to zdůrazňování jak velké ryby utečou a malé to odnesou). Kecy. Co na mě zapůsobilo dobře byl neortodoxní přístup k jazyku. Díky tomu, že se děj míchá jednou národností za druhou, míchají se i jazyky a to působí (alespoň na mě) sakra dobře. Mám to prostě rád. Další pokračování jsem ještě neviděl, ale už jen to že existují znamená že kasička cinkala a lidi na to koukaj. Co na to já uvidíme... (01.07.2014)

Tak trochu zklamání. Začne to skvělým útěkem z vězení, o kterém se Michaelu Scofieldovi může jen zdát, ale pak se začne kecat a kecat. A já mám tyhle "kecací" filmy rád, jenže když čekáte spíše akci a dostane se vám drama… zkrátka, jste zklamaní a čekáte, kdy se něco začne dít. A v tom přijde skvělý konec. Zkrátka jako na horské dráze. Na začátku a konci jste nahoře a říkáte si, že to je bomba, ale mezitím se nudíte a myslíte si, že umřete nudou. 60 %. (14.12.2011)